38 C 219/2022-34 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky úvěrové jistiny 37 431 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč (tj. celkem 41 431 Kč) s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným (úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy splatného ke dni zesplatnění dluhu ve výši 9 707 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 558,47 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 212,11 Kč, úroků ve výši 22,38 % ročně z jistiny ve výši 37 431 Kč od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z jistiny ve výši 37 431 Kč od [datum] do zaplacení), to vše z titulu jí postoupené úvěrové pohledávky, vzniklé na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva, v jejímž čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že [právnická osoba] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 smlouvy žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávný pro uzavření smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 13 004 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 12 měsíčních splátkách po 4 917 Kč počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Rozpis jednotlivých splátek byl uveden i ve splátkovém kalendáři, který žalovaný obdržel bezprostředně po uzavření smlouvy. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. V důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalovaného (tj. prodlení s hrazením splátek), na něž byl žalovaný ze strany právního předchůdce žalobkyně upozorňován, využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a ke dni [datum] dluh zesplatnil a vyzval žalovaného k jeho okamžité úhradě. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu právního předchůdce žalobkyně řádně a včas neuhradil, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat ode dne následujícího po marném uplynutí poskytnuté lhůty pro úhradu dluhu úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění dluhu, ode dne [datum], se současně neuhrazená jistina dále úročí až do jejího zaplacení úrokem ve výši 22,38 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy (resp. na základě rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve smlouvě sjednána). Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 4 000 Kč, z toho na jistinu 2 569 Kč a na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 431 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 52 738,65 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 37 431 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy splatného ke dni zesplatnění dluhu ve výši 9 707 Kč a dlužného poplatku za administrativní činnost splatného ke dni zesplatnění dluhu ve výši 4 000 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 52 738,65 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 51 138 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 37 431 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 13 707 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 558,47 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 212,11 Kč, úroků ve výši 22,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši 37 431 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 37 431 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaný, ač byl usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 3. Soud pak ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen, přičemž vycházel z obsahu spisu a listin, které ve věci předložila žalobkyně. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti („ [anonymizováno]“) [číslo] ze dne [datum] a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jakož i oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne [datum], soud vzal za prokázána tvrzené v žalobě uvedená ohledně uzavření smlouvy o úvěru a postoupení úvěrové pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Proto soud vzal za prokázáno, že žalovaný jako úvěrovaný a společnost [právnická osoba] jako úvěrující mezi sebou uzavřeli smlouvu, na základě které uvedená společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč na účet ve smlouvě uvedený ([bankovní účet]), který se žalovaný zavázal splácet v dohodnutých 12 měsíčních splátkách po 4 917 Kč, přičemž vedle úvěrové jistiny se zavázal poskytovateli úvěru zaplatit úrok ve výši 55,45 % ročně (za dobu řádného trvání smlouvy v částce 13 004 Kč) a odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se tak oproti čerpání úvěru ve výši 40 000 Kč zavázal k zaplacení částky v celkové výši 59 004 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 4 917 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr podle smlouvy uhradil částku 4 000 Kč, jak to konečně tvrdí sama žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), předchůdce žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovan