40 C 64/2022-35 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 20 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] (dále také jako„ poskytovatel úvěru“), s žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru), na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok z poskytnutého úvěru ve výši 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč (vše dále označeno jako„ úhrady za služby“). Žalovaná byla povinna splácet poskytnutý úvěr včetně úhrad za služby formou šedesáti týdenních splátek po 360 Kč, počínaje [datum]; poslední splátka měla proběhnout dne [datum]. Žalovaná k [datum] úvěr řádně a v plné výši neuhradila, a od [datum] se dostala do prodlení s neuhrazenou jistinou a úrokem sjednaným pro tento případ v čl. 1 smlouvy o úvěru, přičemž žalobkyně požaduje úrok nižší, tj. ve výši 20,25 % [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru vůči žalované byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinky k témuž datu postoupena na žalobkyni, což postupitelka oznámila žalované dopisem ze dne [datum]. Za dobu trvání smlouvy o úvěru žalovaná uhradila částku ve výši 1 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla v částce 760 Kč na úrok a v částce 240 Kč na hotovostní inkaso splátek. Ke dni postoupení, to je k [datum], činila výše pohledávky bez příslušenství částku 26 800 Kč. Šlo o dlužnou jistinu ve výši 12 000 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 640 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 560 Kč, součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje. Příslušenství pohledávky dále tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 20 600 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 8 600 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 329,75 Kč (jedná se o úrok ve výši 20,25 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 541,75 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), úroků ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od [datum] do zaplacení. Ačkoliv byla žalovaná před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, dlužnou částku neuhradila. 2. Dle tvrzení žalobkyně poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru provedl vyhodnocení úvěruschopnosti žalované ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Posouzení provedl na základě informací, které mu žalovaná poskytla v kartě zákazníka, a ověřil z žalovanou doložených dokladů. Žalovaná současně ve smlouvě o úvěru prohlásila, že poskytla úplné, přesné a pravdivé informace a je schopna dlužnou částku splatit. Ověřené údaje pak poskytovatel odeslal do informačního systému, který obsahuje skóringový model vycházející ze statistických dat. Následně dospěl k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. 5. K otázce aktivní legitimace žalobkyně ve sporu soud provedl důkaz Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně Seznamu pohledávek [anonymizována dvě slova] 6. 1. 2022 str. 58/64, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku z [datum] a dospěl k závěru, že žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována. Právní předchůdkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni; dopis byl podán na poště k odeslání [datum] a adresován na [ulice a číslo], [obec], což je adresa, kterou žalovaná označila ve smlouvě. V dopise byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Soud provedl dále důkaz listinami, konkrétně Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] zjistil, že žalobkyně dne [datum] poskytla žalované v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet tento úvěr, úrok ve výši 2 400 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, to vše ve formě 60 týdenních hotovostních splátkách po 360 Kč. Soud dále provedl důkaz Kartou zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] a zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z údajů, jež jí poskytla sama žalovaná. Tato uvedla, že je svobodná, od [číslo] žije ve společné domácnosti s rodiči a partnerem, nemá žádnou vyživovací povinnost. Pracuje na hlavní pracovní poměr a na dobu neurčitou u zaměstnavatele [firma] [příjmení] [firma] jako operátor výroby s čistým příjmem 19 300 Kč. Ke svému příjmu žalobkyně doložila pracovní smlouvu a výplatní pásku za [číslo] a [číslo], ze kterých vyplývá hrubá mzda ve výši 24 000 Kč. Měsíční výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, což žalovaná doložila svým čestným prohlášením, její měsíční osobní výdaje činí 3 000 Kč, u závazků neuvedla ničeho. Žalovaná dále předložila výpis z účtu za období od [datum] do [datum] (označený [číslo]), z něhož je zřejmé, že uvedenou dobu činil kreditní obrat 39 284,41 Kč, debetní obrat - 39 084,87 Kč a konečný zůstatek 200 Kč. Žalovaná dne [datum] čerpala půjčku 3 001 Kč, a [datum] půjčku dle smlouvy [číslo] ve výši 5 000 Kč. Z provedeného dokazování vyplývá, že před uzavřením smlouvy poskytovatel úvěru řádně a s odbornou péčí neověřil výdaje žalované a ačkoliv tato výslovně uvedla, že žádné závazky nemá a úvěr bude schopna splácet, své výdaje doložila pouze vlastním prohlášením a jedním výpisem z účtu. Z toho výpisu je zřejmé, že žalovaná není schopna splácet ani sjednané měsíční splátky po 360 Kč, když zůstatek za měsíční období na účtu činí toliko 200 Kč. Mimo to, z účtu je zřejmé, že žalovaná měla i jiné půjčky, které z povahy věci rovněž musela splácet. Žalobkyně nedoložila, že by poskytovatel úvěru zkoumal majetkové poměry žalované v jakékoli z veřejných databází dlužníků. S ohledem na uvedené, jak je vysvětleno níže, soud posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou a další navržené důkazy již neprováděl. 6. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86). Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Podle věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění platném do 28. 5. 2022 se této neplatnosti musí spotřebitel dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ustálená judikatorní praxe však zastává názor, že neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se ho spotřebitel musel dovolat. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v