40 C 87/2023-26 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 15 287,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] s žalovanou uzavřela prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované převodem na účet bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 24 dnů od jeho poskytnutí spolu s poplatkem ve výši 330 Kč. Žalobkyně uvedla, že při uzavírání smlouvy hodnotila schopnost žalované úvěr splácet. Zkoumala, zda má další úvěry, zda je platí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, dále prostřednictvím registru SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Žalovanou rovněž podrobila důslednému credit scoringu, posuzovala její příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností. Na základě výsledku daného procesu úvěr schválila. V souladu se smlouvou si žalovaná 2x prodloužila splatnost úvěru o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 990 Kč. Splatnost takto účtovaného poplatku je potom vždy se splatností následující splátky. Ke korunovému odkladu došlo dne [datum], kdy bylo uhrazeno 900 Kč, dále dne [datum], kdy bylo uhrazeno 148 Kč. V následujících datech žalovaná uhradila [datum] 1 200 Kč a [datum] 4,35 Kč, přičemž součástí úhrad jsou i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti. Jednotlivé platby byly započteny dle smlouvy, a to v následujícím pořadí: poplatek za on-line platbu, poplatek za odklad splatnosti korunovým odkladem, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za SMS servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokuta, jiné závazky, které vůči žalobkyni žalovaná má. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzvána prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadala při uzavírání smlouvy, k její úhradě. Následně byla žalované vyúčtována 3x smluvní pokuta po 500 Kč, a to dne [datum], [datum] a [datum]. Nadto žalobkyně vyúčtovala žalované účelně vynaložené náklady 3x po 300 Kč ([datum], [datum], [datum]) a 1x 130 Kč ([datum]). Dne [datum] byla žalované zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, v níž byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky, následně dne [datum] žalobkyně celý úvěr zesplatnila. Pohledávka ve výši 15 287,65 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 8 230 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč (5x 99 Kč), poplatků za SMS servis 196 Kč (5x 49 Kč), poplatků za prodloužení splatnosti korunovým odkladem v celkové výši 1 975,65 Kč, úroků 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů celkem 1 030 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 100,52 Kč a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z celé dlužné částky do zaplacení, tj. od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Z úvěrové smlouvy z [datum] a výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla finanční částku – spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na účet žalované uvedený ve smlouvě. Účastníci se dohodli, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 330 Kč a roční procentní sazba nákladů činí 49,20 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 23měsíčních splátkách po 417, výše poslední 24. splátky činila 409 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem 2 252,35 Kč. Z výzvy ke splacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru, dne [datum] pak žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby (předžalobní výzva včetně podacího archu). K naplnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalované stran žalobkyně provedl soud důkaz potvrzením o provedení ověření bonity klienta vč. metodiky posouzení úvěruschopnosti a dvou printscreenů z telefonu – výpisů z účtu, z nichž zjistil, že žalované byl schválen úvěr 10 000 Kč na základě těchto údajů: žalovaná je zaměstnaná, její měsíční příjem činí 17 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 0 Kč, nemá děti a nesplácí jiným společnostem. Ohledně svých výdajů neuvedla žalovaná ničeho. Žalobkyně lustrovala žalovanou v ISIR, SOLUS a CRIBIS s negativním výsledkem. Ke svému příjmu doložila žalovaná žalobkyni dva printscreeny telefonu – výpisy z internetového bankovnictví k účtu uvedeného na smlouvě za listopad [rok] až leden [rok], z nichž je zřejmé, že žalované má pravidelný příjem (mzdu) ze [právnická osoba] v průměrné výši 14 904 Kč. Žalobkyně soudu nepředložila žádné doklady, z nichž by bylo možné dovodit, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala a ověřovala rovněž výdaje žalované. Ačkoliv žalobkyně soudu doložila obsáhlou metodiku posuzování úvěruschopnosti klientů, soud konstatuje, že odhad výdajů klienta a následný propočet kreditního scóre nestačí k naplnění zákonné povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost klienta a může být toliko podpůrným zjištěním. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr nebo hypotetická statistická data. Jedině skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. S ohledem na uvedené, jak je vysvětleno níže, soud posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou a další dokazování týkající se poměrů či podmínek uzavřené úvěrové smlouvy již neprováděl pro nadbytečnost. 5. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86). Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Podle věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění platném do [datum] se této neplatnosti musí spotřebitel dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ustálená judikatorní praxe však zastává názor, že neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 6. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu. Soud k neplatnosti právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Žalobkyně neprokázala, že by svou zákonnou povinnost zkoumat řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované splnila a proto je předmětná smlouva o