7 C 153/2023-26 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně jako právní nástupce [anonymizováno] podniku [právnická osoba] domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 660 Kč s úrokem z prodlení shora uvedeným s odůvodněním, že žalovaný použil dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní bez platného jízdního dokladu a s patřičným jízdným, když podle smluvních přepravních podmínek provozovatele městské hromadné dopravy je žalovaný proto povinen zaplatit žalobkyni vedle jízdného u prvních pěti jízd 16 Kč, u dalších pak 20 Kč, též přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu do [datum] a od [datum] ve výši 1 500 Kč, přičemž mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ke každé černé jízdě sepsána dohoda s cestujícím o uznání dluhu. 2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně usnesení o výzvě dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a § 115a o.s.ř. postupem dle § 49 o. s. ř. 3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, jestliže ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud má za prokázané, že žalovaný cestoval bez platné jízdenky dne [datum] v čase [údaj o čase] hod., linka [číslo] jízdné [částka], dne [datum] v čase [údaj o čase] hod., č. linky 5, jízdné 16 Kč, dne [datum] v čase [údaj o čase] hod., linka [číslo] jízdné 16 Kč, dne [datum] v čase [anonymizováno], linka [číslo] jízdné 16 Kč, dne [datum] v čase [údaj o čase] hod., linka [číslo] jízdné 16 Kč, dne [datum] v čase [údaj o čase] hod., linka [číslo] jízdné 20 Kč, dne [datum] v čase [údaj o čase] hod., linka [číslo] jízdné 20 Kč, dne [datum] v čase [údaj o čase] hod., linka [číslo] jízdné 20 Kč a dne [datum] v čase [údaj o čase] hod., linka [číslo] jízdné 20 Kč. Předchůdkyně žalobkyně sepsala s žalovaným ke každé černé jízdě dohodu s cestujícím, z níž je zřejmé, že cestující bez platného jízdního dokladu dohodou uznává pohledávku [anonymizováno] podniku [právnická osoba] co do důvodu i její výše včetně povinnosti pohledávku zaplatit nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z dohod uzavřených s cestujícím č. I [anonymizována dvě slova], I [anonymizována dvě slova], I [anonymizována dvě slova], I [anonymizována dvě slova], I [anonymizována dvě slova], I [anonymizována dvě slova], [číslo], [číslo], [číslo], smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] podniku [právnická osoba], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek a dokladu o odkupu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Předžalobní výzva byla žalovanému adresována [datum]. 5. Při hodnocení shora uvedených důkazů soud uzavřel, že žalovaný uznal co do důvodu i výše pohledávku žalobkyně, která má základ v tom, že použil prostředek městské hromadné dopravy provozovaný předchůdkyní žalobkyně bez platného jízdního dokladu, čímž mu bylo uloženo zaplatit příslušné jízdné 16 Kč, resp. 20 Kč a přirážku k jízdnému 1 000 Kč, resp. 1 500 Kč Tyto částky se žalovaný zavázal zaplatit nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu a zároveň shora uvedenými dohodami uznal co do shora uvedených důvodů i výši té které pohledávky, které nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizováno] podnikem [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum] žalobkyně. 6. Rozhodnutí soudu je odůvodněno § 558 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Podle § 559 odst. 1 a 2 cit. zák. splněním dluh zanikne. Dluh musí být splněn řádně a včas. Podle § 517 odst. 1 a 2 cit. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis. Podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví prováděcí předpis, jímž je vládní nařízení č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradu nákladů řízení částku 2 000 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem 1 200 Kč a soudní poplatek 800 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.