10 C 243/2023-46 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem ročně shora ve výroku v odst. I specifikovaných s odůvodněním, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku , částka, , kterou měl splatit do , datum, v 80týdenních splátkách po , částka, počínaje , datum, včetně částky , částka, zahrnující kapitalizovaný úrok 20,74 % ročně za půjčené peněžní prostředky, odměnu za zpracování půjčky , částka, a náklady spojené s hotovostním inkasem splátek , částka, . Ke dni postoupení , datum, činil dluh na jistině , částka, , sjednaný úrok , částka, , dlužný poplatek za administrativní činnost , částka, , dlužný poplatek za hotovostní inkaso , částka, a dlužný poplatek za životní pojištění , částka, . Žalovaný celkem zaplatil žalobkyni ve splátkách do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni , datum, na tuto smlouvu , částka, . Mezi předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku , částka, , kterou měl splatit do , datum, včetně částky , částka, zahrnující kapitalizovaný úrok 20,79 % ročně za půjčené peněžní prostředky, odměnu za zpracování půjčky , částka, a náklady spojené s hotovostním inkasem splátek , částka, . Celková částka měla být splácena po dobu 60 týdnů ve výši , částka, týdně počínaje dnem , datum, až do , datum, . Ke dni postoupení , datum, činil dluh na jistině , částka, , sjednaný úrok , částka, , dlužný poplatek za administrativní činnost , částka, , na dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek , částka, , dlužném poplatku za životní pojištění , částka, . Žalovaný celkem zaplatil žalobkyni ve splátkách do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni , datum, na tuto smlouvu , částka, . Na předžalobní výzvu ze dne , datum, žalovaný nereagoval.2. Žalovanému byla doručena žaloba a předvolání k jednání soudu včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a postupem dle § 49 o. s. ř.3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaný zůstal nekontaktní, a rozhodl ve věci na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Soud zjistil žalobkyní tvrzené skutečnosti uvedené v odstavci prvním odůvodnění rozsudku, na které plně odkazuje s tím, že veškeré nároky z úvěrových smluv za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalobkyní. (Prokázáno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru karet klienta k jednotlivým úvěrům, č. , hodnota, ze dne , datum, s potvrzením o vyplacení hotovosti žalovanému a dohodou o refinancování dřívějšího úvěru č. , hodnota, , ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, s potvrzením o vyplacení hotovosti žalovanému, bilance splácení obou úvěrů, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a předžalobní výzvy ze dne , datum, ). Žalobkyně jako věřitel posoudila řádně schopnost žalovaného splácet uvedené peněžní produkty, jestliže podle karty klienta žalovaný jako OSVČ podle jeho pokladního deníku měl příjmy , částka, měsíčně, kdy mu měsíčně zbývá použitelný příjem , částka, po odečtení měsíčních výdajů.5. Ze skutkových zjištění učiněných soudem z důkazů shora uvedených lze uzavřít, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobkyně dvě smlouvy o úvěru, na základě kterých mu byly poskytnuty úvěry a které se zavázal splácet ve splátkách, žalovaný ale včas a řádně nesplácel dluhy z těchto poskytnutých úvěrů, proto došlo k jejich zesplatnění. Bylo prokázáno, že žalovaný se nevzpěčoval údajům ohledně uzavření předmětných smluv o úvěru, z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, vyplývá, že se zabývala prověřením údajů uváděných žalovaným, když soudu předložila kartu klienta, ze které by bylo lze dovodit bonitu žalovaného. Nebyl důvod, aby soud shledal uvedené smlouvy o úvěru za neplatné, že by odporovaly zákonu a zjevně narušovaly veřejný pořádek, jak má na mysli § 588 o. z. Žalovaný tak dluží dosud na první smlouvu na jistině , částka, , na druhou smlouvu , částka, . Soud proto žalobě zcela vyhověl, když žalobkyně dala do souladu požadavek ohledně smluveného úroku částečným zpětvzetím žaloby, o němž bylo rozhodnuto usnesením ze dne , datum, , který lze přiznat toliko ve výši zákonného úroku z prodlení s odkazem na § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. v účinném znění.6. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení podle § 2395 a násl. o. z., a to zák. č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.8. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.9. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně na nákladech řízení částku , částka, . V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po , částka, , tři režijní paušály po , částka, dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem , částka, zvýšených o položku 21 % DPH o , částka, v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku , částka, a DPH činí celkem , částka, . , právnická osoba, s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.