17 C 105/2024-33 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 32 534 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 013 Kč od 30. 3. 2023 do zaplacení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela po posouzení jeho úvěruschopnosti prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz 7. 3. 2023 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu poskytla bezhotovostně nejprve 8 500 Kč a následně 12. 3. 2023 dalších 10 200 Kč. Oproti tomu se žalovaný zavázal poskytnuté finance vrátit do 29. 3. 2023, a to společně s poplatkem 5 313 Kč. Žalovaný však žalobkyni nic nezaplatil. Pro případ prodlení na sebe převzal jednak závazek zaplatit účelně vynaložené náklady 2 500 Kč (500 Kč za každou z pěti upomínek), jednak závazek k úhradě smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky. Kromě částky 24 013 Kč tak žalobkyně požaduje účelně vynaložené náklady 2 500 Kč a smluvní pokutu 6 021 Kč (0,1 % denně z částky 18 700 Kč od 30. 3. 2023 do 15. 2. 2024).2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud provedl důkaz listinami a dospěl k následujícím zjištěním: Žalobkyně se 7. 3. 2023 prostřednictvím internetu zavázala poskytnout žalovanému 8 500 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , a to do dvou dnů ode dne účinnosti smlouvy (listina označená jako smlouva o zápůjčce a datovaná 7. 3. 2023). Dále žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému na tentýž účet 10 200 Kč (listina označená jako dodatek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, a datovaná 12. 3. 2023). Ve stejné dny, jako jsou datovány listiny, tak žalobkyně učinila, přičemž majitelem uvedeného účtu je žalovaný (částečný výpis z účtu, sdělení , právnická osoba, .). Žalovaný se zavázal uvedené částky žalobkyni vrátit společně s poplatkem 5 313 Kč do 29. 3. 2023 (obě listiny plus fotografie občanského průkazu žalovaného). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkového dluhu ze smlouvy 31 744 Kč do tří dnů (dopis z 23. 1. 2024 včetně poštovního podacího lístku).4. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1).5. Žaloba je důvodná pouze částečně.6. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.7. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. Žalobkyně v žalobě tvrdila pouze v obecné rovině, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy posoudila na základě informací a dokumentů vyžádaných od žalovaného a zaznamenaných do zákaznické karty a nahlédnutím do databází; ani k těmto obecným tvrzením však žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Na výzvu soudu, aby svá tvrzení blíže konkretizovala a navrhla důkazy, uvedla, že nic doplňovat nebude, a k jednání se následně nedostavila, čímž se zbavila práva být soudem poučena podle § 118a občanského soudního řádu o nutnosti doplnění tvrzení a navržení důkazů v tomto směru. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto soud považuje z tohoto důvodu smlouvu za absolutně neplatnou.8. Protože je smlouva od počátku neplatná, získal žalovaný na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě částky 18 700 Kč bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak učinil. Proto soud žalobě co do požadavku na zaplacení uvedené částky vyhověl. Protože je žalovaný po celou dobu v řízení pasivní a ani on se k jednání nedostavil, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení poskytnuté částky je přiměřená jeho možnostem. Proto soud vycházel z obecného ustanovení o splatnosti a vázal ji na výzvu před podáním žaloby. Výzva byla podána na poště 23. 1. 2024, podle běžné praxe musela být doručena nejpozději do tří dnů, tedy do 26. 1. 2024, lhůta k plnění pak uplynula 29. 1. 2024 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení, takže žalobkyni náleží i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba pro neplatnost smlouvy zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že vzájemný úspěch a neúspěch účastníků v řízení byl v podstatě totožný. Žalobkyně sice byla úspěšná ohledně části jistiny 18 700 Kč a neúspěšná ohledně části jistiny 13 834 Kč, nicméně žaloba byla zamítnuta z podstatné části i co do požadavku na úrok z prodlení, který byl uplatněn v návaznosti na splatnost úvěru dle neplatné smlouvy, a tedy za období delší a v sazbě vyšší, než žalobkyni náleží. Za dobu od 30. 3. 2023 do 29. 1. 2024 včetně se tak navíc jedná o zamítnutí 3 020 Kč a za dobu od 30. 1. 2024 do vyhlášení rozsudku , datum, o dalších 399 Kč; celkem se zamítnutou jistinou tak jde o 17 253 Kč.