17 C 13/2024-42 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 21 588 Kč se smluvním úrokem 15 % ročně z částky 7 092,92 Kč od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 7 422,47 Kč. Uvedla, že , datum, právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti v místě jejího bydliště 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem, celkem částku 27 888 Kč, a to ve formě 14 pravidelných měsíčních splátek po 1 992 Kč, počínaje měsícem následujícím po podpisu smlouvy, s poslední splátkou splatnou , datum, . Žalovaná nehradila splátky řádně a včas a nejpozději dnem následujícím po splatnosti poslední splátky se dostala do prodlení s úhradou všech dosud neuhrazených splátek. Žalovaná částka představuje zbytek nesplacené jistiny úvěru 7 092,92 Kč, nesplacený úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 329,55 Kč, nesplacené poplatky za poskytnutí úvěru 3 317,62 Kč, vyhodnocení úvěru 629,19 Kč, inkaso v hotovosti v místě bydliště 1 218,72 Kč a smluvní pokutu 9 000 Kč. Tu se žalovaná zavázala zaplatit pro případ prodlení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni , datum, , postoupení bylo žalované oznámeno původní věřitelkou.2. Žalovaná dluh uznala s tím, že jej nemá z čeho splácet, protože je v evidenci úřadu práce, později uvedla, že by byla schopna hradit 500 Kč měsíčně, u jednání zmínila 1 000 Kč měsíčně.3. V prvé řadě soud konstatuje, že nerozhodl rozsudkem pro uznání, protože pro jeho vydání nebyla splněna jedna ze zákonných podmínek. Podle § 153a odst. 1 občanského soudního řádu, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 2 občanského soudního řádu rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle § 99 odst. 2 občanského soudního řádu soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli pouze právo na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb., vztahujících se k citovanému ustanovení (čl. II bod 1.), dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. po , datum, ), použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 24. 4. 2020, § 122 odst. 4, ve znění účinném od , datum, , i když byla smlouva uzavřena před tímto datem.4. Smlouva o úvěru v této věci byla uzavřena , datum, , tedy v době, kdy ještě neexistovalo zákonné omezení výše smluvených úroků. Z historie plateb žalované je zřejmé, že uhradila , datum, částku , právnická osoba, Kč, , datum, částku 500 Kč a poté až , datum, částku , právnická osoba, Kč. Následně prováděla nepravidelně další úhrady v různých částkách, vždy však v částkách nižších, než ke kterým se zavázala podle smlouvy (17 x 500 Kč, 2 x 700 Kč a 1 x 900 Kč), poslední , datum, ; celkem takto zaplatila 15 300 Kč. Celková úhrada 15 300 Kč znamená, že žalovaná zaplatila, byť opožděně, 7 celých splátek a část 8. splátky (7 x 1 992 Kč a z 8. splátky 1 356 Kč). Pokud by tedy byla smlouva o úvěru platně uzavřena, zanikly splátky splatné , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , jen částečně pak splátka splatná , datum, , takže s úhradou této a všech dalších splátek by byla žalovaná nadále v prodlení. Dluh z této 8. a následujících splátek je také předmětem žaloby.5. Pro aplikaci § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 24. 4. 2020, není samo o sobě významné, kdy se dlužník dostal poprvé do prodlení, ale podstatné je, kdy se dostal poprvé do prodlení, které i nadále trvá a dluh z něj je požadován žalobou. Není tak relevantní, že žalovaná se poprvé dostala do prodlení se splácením podle smlouvy již , datum, , když později lednovou splátku zcela uhradila, takže ta ani není v řízení požadována. Stejně to platí o všech dalších opožděně zaplacených splátkách, tedy splátkách se splatností v únoru až červnu 2020. Zásadní je, že žalobkyně požaduje žalobou splátky dosud nezaplacené, to znamená splátky splatné, počínaje , datum, , takže již za účinnosti § 122 odst. 4, ve znění účinném od 24. 4. 2020. Proto se ve smyslu přechodných ustanovení uplatní na požadavek žalobkyně omezení výše smluvených úroků po uplynutí 90 dnů prodlení se zaplacením té které splátky, jednoduše řečeno omezení na výši zákonných úroků z prodlení. Ta činí 8,25 % ročně, protože je pro ni určující výše repo sazby stanovené Českou národní bankou k 1. 7. 2020, která byla 0,25 % (stejně k , datum, ).6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ve svém požadavku uvedené omezení nezohlednila ani po výzvě soudu a domáhá se smluveného úroku 15 % ročně, je v této části její žaloba zjevně v rozporu s právním předpisem, což soudu brání jak schválit případný smír v takovém znění, tak vydat rozsudek pro uznání podle uznání takového požadavku. Proto bylo ve věci provedeno dokazování.7. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. K otázce aktivní legitimace žalobkyně ve sporu soud provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, včetně přílohy a zjistil, že původní věřitelka postoupila žalovanou pohledávku ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, na žalobkyni, a to pod pořadovým číslem , hodnota, na straně 7 přílohy smlouvy o postoupení.8. K úvěrovému vztahu soud učinil důkaz žádostí o úvěr datovanou , datum, a smlouvou o úvěru č. , hodnota, datovanou téhož dne, z nichž zjistil, že společnost , právnická osoba, ., poskytla žalované , datum, v hotovosti částku 15 000 Kč jakožto úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o náklady úvěru 12 888 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 444 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatku za hotovostní inkaso plateb ve výši 2 700 Kč, a to v hotovosti ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, počínaje , datum, . Při žádání o úvěr žalovaná uvedla, že je vdaná, má jedno vyživované dítě do 26 let, bydlí u rodičů, je zaměstnaná od , datum, na dobu určitou do , datum, v , právnická osoba, , že její měsíční příjem činí mzda 12 268 Kč, její měsíční výdaje představují platby za bydlení/energie 1 000 Kč a za dopravu/jídlo/osobní náklady 5 590 Kč; matematickým výpočtem tak v kolonce použitelný měsíční příjem byla vyplněna částka 5 678 Kč; údaje byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek.9. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1,