17 C 79/2024-55 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, spolu se smluveným úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , v tentýž den mu poskytla v hotovosti , částka, , přičemž žalovaný se zavázal společnosti částku vrátit navýšenou o poplatek , částka, , sestávající z kapitalizovaného úroku , částka, , odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení , částka, , odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení , částka, . Souhrn uvedených částek , částka, měl žalovaný zaplatit věřitelce v 18 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný uhradil pouze , částka, a dluží , částka, na jistině a , částka, na poplatku. Vedle těchto částek uplatnila žalobkyně nárok na smluvní pokutu , částka, . Tu se žalovaný zavázal zaplatit v případě prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně ji požaduje vyčíslenou ke dni , datum, v omezené výši, aby reflektovala zákonný limit. Současně žalobkyně uplatnila , částka, jakožto sankční poplatky. Tvrdila, že se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud provedl důkaz listinami a zjistil z nich následující: Společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému v hotovosti , datum, zápůjčku , částka, . Žalovaný se zavázal zápůjčku společnosti vrátit navýšenou o poplatek , částka, , představující součet úroku , částka, , poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení , částka, a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení , částka, . Celkovou dlužnou částku , částka, měl žalovaný vrátit v 18 měsíčních splátkách po , částka, , počínaje uplynutím jednoho měsíce od data uzavření smlouvy (smlouva u zápůjčce č. , tel. číslo, ). Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako nástrojář v , právnická osoba, , má čistý měsíční příjem , částka, , splácí externě , částka, , avšak nemá zápůjčku u jiné společnosti, jeho odhadované měsíční výdaje činí , částka, , má bankovní účet. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z výplatních pásek za 2, 3/2019 (zákaznická karta). Dále poskytovatelka zápůjčky lustrovala žalovaného v registrech dlužníků, z nichž je patrné, že žalovaný v době poskytnutí zápůjčky splácel tři další úvěrové produkty s měsíčními splátkami , částka, (zbývalo doplatit 25 splátek a celkovou částku , částka, ), , částka, (zbývalo doplatit 78 splátek a celkovou částku , částka, ) a , částka, (zbývaly doplatit 4 splátky a celkovou částku , částka, ). Žalovaný měl také k dispozici úvěrový produkt s limitem , částka, . Kromě uvedených existujících úvěrů z registru vyplývá, že žalovaný požádal ve 24 dalších případech o úvěr, tyto žádosti nebyly realizovány, většinou byly poskytovateli odmítnuty (výstup z registru dluhů žalovaného). Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis z , datum, s potvrzením o podání na poště).4. Kromě dokazování listinami soud vyslechl svědkyni , jméno FO, a zjistil, že přibližně 15 let včetně , Anonymizováno, , Anonymizováno, zprostředkovávala úvěry pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s. r. o. Na konkrétní případ poskytnutí úvěru žalovanému si nepamatuje, obecně postupovala tak, že požadovala po žadatelích o úvěr výplatní lístky za poslední tři měsíce a pracovní smlouvu, pokud neměli výplatní lístky, tak výpisy z účtu, primárně vycházela z toho, co jí kdo řekl, a zaznamenala to. Údaje poskytnuté klienty poté zasílala na centrálu Providentu, kde klienty tzv. skórovali a měli přístup do registrů s jejich dalšími dluhy; když se jim něco nezdálo, vrátili žádost svědkyni s poznámkou „P, což znamenalo, že svědkyně musela zaslat na centrálu rovněž veškeré doklady, které jí klienti poskytli. Pokud byl klient zadlužený, dostala svědkyně z centrály pokyn, aby úvěr neposkytovala.5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.6. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.7. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný byl typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 a 87 tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr.8. Přestože v novém zákoně o spotřebitelském úvěru byla v době uzavření smlouvy neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění nového zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbor