26 C 169/2024-43 — Okresní soud v Opavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na nesplacených zápůjčkách, které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně spol. , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , žalovanému na základě mezi nimi dne , datum, a dne , datum, uzavřené Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, a Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, . V první z uvedených smluv se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 36 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 28 867 Kč vrátit věřitelce v pravidelných 18 splátkách po 3 604 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 3 599 Kč byla splatná 24. 3. 2020 a v druhé z uvedených smluv se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 70 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 66 985 Kč vrátit věřitelce v pravidelných 24 splátkách po 5 837 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 5 830 Kč byla splatná 28. 6. 2021. Žalovaný porušil podmínky smluv, neboť uvedené zápůjčky řádně a včas v dohodnuté době nesplatil. Na první z uvedených zápůjček zaplatil toliko částku 55 569,64 Kč. Na nedoplatku z této zápůjčky proto dluží částku 9 297,36 Kč s příslušenstvím a na druhou z uvedených zápůjček zaplatil pouze částku 35 398,36 Kč, a proto na nedoplatku z této zápůjčky dluží částku 104 682,64 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně nabyla obě pohledávky za žalovaným na základě postupní smlouvy ze dne , datum, účinné do , datum, . Změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena v písemnosti původního věřitele ze dne , datum, , ve které byl zároveň vyzván, aby dluh nové věřitelce zaplatil ve lhůtě 10 dnů od doručení této listiny. Protože žalovaný nereagoval na výzvu původní věřitelky a ani na předžalobní výzvu žalobkyně k zaplacení této peněžité pohledávky, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho.3. K ústnímu soudnímu jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil a žalobkyně s odkazem na žalobní tvrzení navrhla, aby soud žalovaného zavázal k zaplacení žalované částky s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Na výzvu soudu doplnila, že v rámci prověřování schopnosti žalovaného úvěry splácet řádně ověřila a vyhodnotila jím sdělené informace a k důkazu na podporu těchto tvrzení označila zákaznickou kartu, mzdový výměr žalovaného z 2. 5. 2019, mzdový lístek žalovaného ze 14. 6. 2019, poštovní poukázku o výplatě peněz žalovanému , anonymizováno, v květnu 2019 a výplatu dávek , anonymizováno, v květnu 2019.4. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě jeho žádostí spotřebitelské úvěry ze dne , datum, a , datum, zápůjčky ve výši 36 000 Kč a 70 000 Kč, jak vyplývá ze smluv o zápůjčkách uzavřených v uvedených dnech a zákaznických karet – žádostí o spotřebitelský úvěr sepsaných mezi spol. , právnická osoba, a žalovaným, v nichž se žalovaný zavázal tyto zápůjčky poskytovateli zápůjček v dohodnutých dobách a s dohodnutými poplatky ve splátkách vrátit. Z prvně uvedené zápůjčky vrátil částku 55 569,64 Kč, druhé zápůjčky pak částku 35 398,36 Kč a zbylé části těchto zápůjček již nesplatil, jak je zjištěno z tabulek umoření dluhu. Na nesplacených částech zápůjček dluží částku 113 980 Kč s příslušenstvím. Uvedené nesplacené pohledávky za žalovaným nabyla žalobkyně od právní předchůdkyně postupní smlouvou ze dne , datum, . Změna v osobě věřitele byla žalovanému původní věřitelkou oznámena dopisem ze dne , datum, , který byl, jak se podává z podacího lístku, předán k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023. Předžalobní výzva k zaplacení dluhu byla žalovanému odeslána dle podacího lístku dne 2. 2. 2024. Žalobkyně nevyhověla poučení soudu a k prvně z uvedených smluv neoznačila žádný důkaz svědčící o prověření informací sdělených poskytovateli zápůjčky před podpisem smlouvy a o vyhodnocení těchto informací směřujících k závěru, zda žalovaný byl v té době schopen v dohodnutých splátkách poskytnuté finanční prostředky vrátit. V zákaznické kartě z , datum, jsou sice uvedeny příjmy a výdaje žalovaného a měl snad i předložit poskytovateli úvěru pracovní smlouvu, nicméně z žádných relevantních tvrzení ani důkazů nevyplynulo, že žalovaným sdělené informace jsou pravdivé a že jeho výdělkové a majetkové poměry mu proto umožní poskytnutý úvěr splácet. U druhé žádosti o úvěr žalovaný taktéž poskytl věřitelce informace o svých výdělkových a výdajových poměrech a za tím účelem jí předložil i mzdový výměr od zaměstnavatele se základní mzdou 98 Kč za hodinu, výplatní lístek z 14. 6. 2019 o výplatě mzdy za 5/2019 ve výši 4 884 Kč a nemocenských dávek ve výši 2 964 Kč, celkem tak částky 7 848 Kč a dále poštovní poukázku o příjmu platby 3 568 Kč od , Anonymizováno, v květnu 2019 a poštovní poukázku o příjmu příspěvku v nezaměstnanosti a příspěvku při rekvalifikaci za 4/2019 vyplacených , anonymizováno, v květnu 2019, avšak ani předložením těchto listin neprokázala žalobkyně, že by poskytovatelka úvěru s řádnou péčí vyhodnotila možnost žalovaného v budoucnu poměrně vysoký úvěr splácet splátkami cca 6 000 Kč měsíčně. Je totiž s podivem, že zatímco v první žádosti žalovaný uvedl, že má odhadované měsíční výdaje 12 000 Kč a interní splátky vůči stejné poskytovatelce ve výši 4 500 Kč, ve druhé žádosti již sděloval odhadované měsíční výdaje pouze ve výši 4 000 Kč a splátky vůči stejné věřitelce ve výši 3 600 Kč. Poskytovatelka úvěru uvedla do žádosti o úvěr příspěvek v nezaměstnanosti a příspěvek při rekvalifikaci žalovaného za 4/2019 jako stálý příjem, ačkoliv takové dávky není možno souběžně s pracovním poměrem, v němž žalovaný v době žádosti prokazatelně byl, pobírat. Pokud tedy žalovaný měl příjem ze zaměstnání a z nemocenských dávek cca 8 000 Kč a jednu platbu od , Anonymizováno, ve výši 3 500 Kč (ani u této platby nebylo zjištěno, zda se jednalo o platbu jednorázovou, platbu opakovanou a vůbec o jakou platbu se jednalo) lze s jistotou dovodit, že žalovaný z příjmu 11 500 Kč po odečtu jím tvrzených výdajů ve výši 8 600 Kč měsíčně ke dni 28. 6. 2019 nebyl schopen poskytnuté finanční prostředky dle smlouvy vrátit.5. Na základě dokazování v rámci zjištění o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení neprokázala existenci tvrzených smluv o zápůjčkách, a to z důvodu absence povinnosti poskytovatele zápůjček a spotřebitelských úvěrů posoudit s odbornou péčí schopnost žadatele o zápůjčku či spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá půjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje i tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr a bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. Soud s ohledem na popsanou právní úpravu dovodil, že žalobkyně neprokázala existenci tvrzených smluv o zápůjčkách uzavřených její právní předchůdkyní s žalovaným, neboť z důvodu nesplnění zákonného požadavku právní předchůdkyní žalobkyně zkoumat úvěruschopnost před poskytnutím úvěru žalovaného, byly-li takové smlouvy vskutku uzavřeny, jsou tyto absolutně neplatné (§ 580 o. z.). Z důvodu jejich neplatnosti nevznikly stranám ž