41 C 13/2024-25 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou spojenou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou Okresnímu soudu v Opavě dne , datum, , doplněnou dne , datum, , domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně měla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to webového rozhraní dostupného na www., Anonymizováno, .cz, uzavřít dne , datum, s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které měla žalobkyně poskytnout žalovanému formou úvěru v rámci akce „První půjčka zdarma“ peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč zasláním na jeho účet, které měly být splaceny do 30 dnů od převedení finančních prostředků na účet žalovaného. Finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty , datum, převodem na účet u , právnická osoba, ., č. , č. účtu, platební bránou ThePay. Žalovaný tak byl povinen finanční prostředky vrátit do , datum, . Vedle nároku na úhradu dlužné jistiny požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení z 12 000 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet tak, že nahlédla do databáze SOLUS a žalovaný vyplnil dotazník, kde uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, pracuje u společnosti , právnická osoba, a výši svého příjmu a pravidelných měsíčních výdajů. Z výpisu z účtu žalovaného, který žalovaný poskytl prostřednictvím aplikace Kontomatik, byly ověřeny výdaje a příjmy žalovaného za období 10/2021 – 2/2022, ze kterých vyplynulo, že bilance příjmů a výdajů žalovaného byla dostačující k úhradě splátky.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Jednání ve věci bylo nařízeno na , datum, , žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, žalovaný se k jednání nedostavil, dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.4. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně formuláře pro standardní informace a shrnutí úvěru, sdělením , právnická osoba, ., ze dne , datum, , fakturou ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , VOP žalobkyně, výpisem z běžného účtu žalovaného za období 2-3/2022, potvrzením o provedené platbě , právnická osoba, ze dne , datum, , předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně podacího archu z téhož dne, ze kterých zjistil, že na účet žalovaného byla dne , datum, připsána částka 12 000 Kč od žalobkyně (prostřednictvím platební brány ThePay pod ID transakce , Anonymizováno, ), dle výpisu z účtu žalovaného za měsíc únor 2022 byl počáteční zůstatek na účtu 3,92 Kč, konečný 1,21 Kč, debetní obrat 28 375,71 Kč, kdy žalovanému byla připsána mzda ve výši 19 323 Kč od společnosti , právnická osoba, , v měsíci březnu 2022 pak počáteční zůstatek činil 1,21 Kč a konečný 17 351,08 Kč, žalovanému byla vyplacena nemocenská ve výši 13 292 Kč, finanční prostředky od , jméno FO, ve výši 8 000 Kč a 2 000 Kč identifikované jako „, Anonymizováno, “ a další nemocenské dávky k , datum, ve výši 17 341 Kč + finanční prostředky žalobkyně 12 000 Kč. Částka 12 000 Kč měla být poskytnuta na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, dle které se měl žalovaný zavázat tuto částku vrátit žalobkyni v 1 splátce, a to do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému, a při nesplnění této podmínky byl sjednán úrok 0,9 % denně z vypůjčené částky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do , datum, dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , který byl téhož dne odeslán na adresu žalovaného. Soud neprovedl důkaz listinami v anglickém jazyce, neboť nebyly opatřeny úředním překladem.5. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1).7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Žaloba je důvodná.9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu toho, co žalovaný od žalobkyně skutečně čerpal, tedy v částce 12 000 Kč. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný skutečně uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru a akceptoval tak smluvní podmínky, na základě kterých mu měla vzniknout povinnost poskytnutou půjčku vrátit, tzn. není jednoznačně prokázané, že by se žalovaný s takovýmito podmínkami vůbec seznámil a tyto odsouhlasil. Soud tedy nárok žalobkyně vyhodnotil jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení odpovídajícího tomu, co žalovaný od žalobkyně skutečně čerpal, tzn. částku 12 000 Kč včetně úroku z prodlení od , datum, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalovaného. Soud proto zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu od , datum, do , datum, , tj. od tvrzené splatnosti poskytnuté zápůjčky do lhůty stanovené zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky.10. Nad rámec výše uvedeného soud dále uvádí, že pokud by bylo prokázáno, že žalovaný tuto částku obdržel od žalobkyně jako spotřebitelský úvěr na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tak takovou smlouvu (o zápůjčce) by soud vyhodnotil jako neplatnou ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta prvá, zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ust. § 588 občanského zákoníku. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných od žalovaného a i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i dostatečně prověřit a zejména odborně vyhodnotit. Žalobkyně k tomu, jak posoudil