41 C 55/2024-31 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou spojenou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou soudu dne , datum, , doplněnou k výzvě soudu dne , datum, , domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 29 898 Kč s příslušenstvím, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 3. 2020, na základě které předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále také jen „předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které byl žalovaný povinen zaplatit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 118 Kč za dobu trvání smlouvy, s částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 524 Kč a s částkou pojistného ve výši 2 340 Kč, a to v pravidelných 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 584 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 10. 9. 2021. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 20. 5. 2022, celkem na pohledávku zaplatil 15 584 Kč. Jelikož žalovaný dluh řádně neplatil, byla jistina po splatnosti ve výši 15 905,05 Kč od 11. 9. 2021, úročena ve výši 22,68 % ročně. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 15 905,05 Kč, poplatků 13 992,95 Kč (sestávajících z neuhrazené části úroku 7 870,30 Kč, z části poplatku za zpracování zápůjčky 807,80 Kč, z části poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení 3 784,85 Kč a z části poplatku za pojištění 1 530 Kč), kapitalizovaných úroků 7 565,52 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 533,32 Kč, úroků ve výši 22,68 % ročně z částky 15 905,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z jistiny 15 905,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka ze smlouvy postoupena s účinností ke dni 27. 9. 2023 žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, jež byly uvedeny v zákaznické kartě, a které byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Konkrétně tak před uzavřením smlouvy měl žalovaný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 13 556 Kč, kdy byl zaměstnán jako operátor výroby, což bylo ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami, žil v nájmu a neměl žádnou vyživovací povinnost, neměl úvěry ani zápůjčky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Ze Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které mu byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem 16 118 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, s částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 5 524 Kč a s částkou doplňkového pojištění 2 340 Kč. Celková dlužná částka tak činila 45 482 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 %. Žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných 78 týdenních splátkách po 584 Kč, přičemž poslední splátka činí 514 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.4. Ze zákaznické karty ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný při sjednání smlouvy uvedl, že bydlí v nájmu, je vyučen, svobodný, úvěr žádal na neočekávané výdaje, pracuje na plný úvazek jako operátor výroby pod agenturou práce na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 13 556 Kč. Žalovaný uvedl, že má odhadované měsíční výdaje 4 000 Kč. Skutečnosti měly být ověřeny dokumenty: pracovní smlouva, 2 výplatní pásky.5. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že se žalovaný s předchůdkyní žalobkyně sjednal doplňkové pojištění, kterým přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě č. , hodnota, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , na základě které mu bylo poskytnuto životní a neživotní pojištění.6. Z tabulky umoření žalobkyně ze dne 2. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný na pohledávku uhradil celkem 15 584 Kč, poslední platba byla provedena dne 20. 5. 2022.7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 včetně poštovního podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala ho k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení, které bylo zasláno na adresu žalovaného dle smlouvy 27. 10. 2023.8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 2. 2024 včetně podacího lístku ze dne 16. 2. 2024 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.9. Důkaz rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť není vázán názorem obecného soudu v jiné věci a postoupení má za prokázané z oznámení o postoupení pohledávky.10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, kdy měl celkově zaplatit 45 482 Kč a uhradil 15 584 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky splácet ve splátkách. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl vyzván dopisem odeslaným dne 27. 10. 2023 k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. Při uzavírání smlouvy vycházela předchůdkyně žalobkyně z informací uvedených žalovaným v zákaznické kartě, listiny prokazující uvedené informace žalobkyně nepředložila, skutečné příjmy a výdaje žalovaného tak nebyly doloženy.11. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.12. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie, kdy závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od 29. 5. 2022, který mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.15. Žalobkyně neprokázala, že příjmy a výdaje žalovaného skutečně ověřovala, neboť údaje uvedené žalovaným v zákaznické kartě jsou nedostačující, navíc při absenci listin, které měly uvedené informace potvrzovat. Předchůdkyně žalobkyně tak nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jeho příjmech, výdajích a dalších závazcích. Žalobkyně pouze uvedla, že příjmovou stránku ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek, přičemž k výdajům žalovaného nebylo doloženo ničeho a předchůdkyně žalobkyně tak vycházela pouze z údaje sděleného žalovaným. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že má odhadované výdaje 4 000 Kč měsíčně, přičemž měl bydlet v nájmu, a tedy ani tento nepodložený údaj zjevně neodpovídá skutečnosti. Pravdivost a správnost informací uvedených v zákaznické kartě je tak zcela zpochybněna. Soud zdůrazňuje, že poskytovatel finančních produktů se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením spotřebite