6 C 193/2023-33 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 16 160,44 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 11. 6. 2018 uzavřela s žalovanou rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . S žalovanou byl následně uzavřen dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na základě které ji byl poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne 11. 3. 2020. V průběhu doby byla smlouva o úvěru na základě dodatků měněna, zejména byla měněna výše splátky, datum splatnosti jednotlivých splátek apod. Žalovaná řádně uhradila splátky za období od 11. 4. 2020 do 15. 1. 2023, na splátku splatnou dne 15. 2. 2023 žalovaná uhradila pouze 39,01 Kč a od této doby již splátky nebyly hrazeny řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 17. 4. 2023 zesplatnila. Žalovaná následně po zesplatnění uhradila dne 23. 5. 2023 částku 65 Kč, kterou žalobkyně započetla na dlužnou jistinu. Žalobkyně v žalobě požadovala po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 16 160,44 Kč, nesplacený úrok ve výši 482 Kč, kdy se jedná o souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádné zaplacené splátky, tj. 15. 1. 2023 do zesplatnění dne 16. 4. 2023. Žalobkyně dále požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 16 225,44 Kč. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění.2. Podáním ze dne 17. 12. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět v části, ve které se domáhala po žalované jistiny v částce 1 348,24 Kč, smluvního úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 1 348,24 Kč od 17. 7. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 348,24 Kč od 17. 7. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 471,76 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne 17. 7. 2023 uhradila částku 1 820 Kč. Podáním došlým soudu dne 1. 3. 2023 žalobkyně opět pro částečnou úhradu žalované provedenou dne 7. 2. 2024 ve výši 1 710 Kč vzala žalobu zpět v části jistiny a dále co do smluvního úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 1 710 Kč od 7. 2. 2024 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 710 Kč od 7. 2. 2024 do zaplacení. Soud podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila, ke své procesní obraně neuvedla ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil tyto skutečnosti:Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně ceníku účinného od 1. 1. 2018 a od 1. 2. 2023 a obchodních podmínek žalobkyně účinných od 25. 5. 2018 a do 28. 11. 2022 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované platební služby, zejména vedení účtu žalované č. , č. účtu, , včetně poskytnutí platební karty k tomuto účtu.Z dodatku č. 3 k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 11. 3. 2020 včetně podmínek pro používání úvěru ze dne 31. 10. 2018 a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované neúčelový, nezajištěný úvěr ve výši 25 000 Kč s tím, že doba trvání úvěru činila 29 měsíců, výše měsíční splátky 1 040 Kč. Žalovaná se zavázala hradit sjednané splátky vždy ke každému 11. dni v měsíci. Základní úroková sazba činila 11,90 %, bonusová úroková sazba pak 10,90 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala uhradit 28 711,01 Kč. Smlouva o úvěru byla následně změněna dodatkem č. 5 ze dne 3. 8. 2020, dodatkem č. 6 ze dne 10. 9. 2020, dodatkem č. 7 ze dne 10. 9. 2020, dodatkem č. 10 ze dne 9. 12. 2020, dodatkem č. 17 ze dne 9. 8. 2021, dodatkem č. 19 ze dne 23. 8. 2021, dodatkem č. 20 ze dne 11. 10. 2021, dodatkem č. 21 ze dne 13. 10. 2021, dodatkem č. 22 ze dne 14. 10. 2021, dodatkem č. 25 ze dne 9. 4. 2022, dodatkem č. 26 ze dne 9. 4. 2022, dodatkem č. 28 ze dne 3. 6. 2022 a dodatkem č. 31 ze dne 9. 9. 2022, kdy těmito dodatky byly měněny podmínky úvěru, zejména den splatnosti splátek, jejich výše apod. Ze splátkového kalendáře byla zjištěna výše předepsaných splátek v jednotlivých obdobích.Z výpisu z účtu žalované – období výpisu 11. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr dne 11. 3. 2020.Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 17. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě všech dluhů do 26. 4. 2023. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla odeslána žalované 19. 4. 2023.Z přehledu plateb úvěru ke dni 24. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná k tomuto datu uhradila v souvislosti s úvěrem celkem částku 15 396,01 Kč.Z výpisu z účtu žalované – období výpisu 7. 2. 2024 a z přehledu plateb ke dni 17. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná dne 7. 2. 2024 uhradila žalobkyni částku 1 710 Kč. Z přehledu plateb ke dni 13. 4. 2024 pak bylo zjištěno, že žalovaná dne 17. 7. 2023 uhradila žalobkyni 1 820 Kč.Z výpisu z běžného účtu žalované – období výpisu 17. 4. 2023 soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro tuto věc.K posouzení řádného zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet navrhla žalobkyně jako důkaz přehled žádostí o úvěr- aplikační data, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná od srpna 2018 do července 2022 mnohokrát požádala o půjčku, kontokorent, převedení půjček s různou výši požadovaného úvěrového rámce, přičemž takřka všechny tyto její žádosti byly zamítnuty, výjimečně došlo ke stornování žádosti. Schválena byla pouze jedna žádost o půjčku, a to ta, která je předmětem tohoto řízení. Do 11. 3. 2020 bylo zamítnuto či stornováno celkem 15 žádostí o půjčku. Dále žalobkyně navrhla jako důkaz úvěrovou zprávu ze dne 11. 3. 2020, ze které bylo zjištěno, že 6 žádostí žalované o splátkový úvěr bylo odmítnuto, 2 odvolány a 5 žádostí žalované o nesplátkový úvěr bylo odmítnuto. Jeden splátkový úvěr byl již ukončen, při jeho splácení se žalovaná dostala do prodlení s úhradami. Dále žalobkyně navrhla jako důkaz výpis z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za období od 1. 12. 2019-29. 2. 2020, ze kterého bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu byl 40,79 Kč a konečný zůstatek 0,66 Kč, ve dnech 9. 12. 2019, 9. 1. 2019 a 10. 2. 2020 byla vždy na účet připsána částka 8 500 Kč s poznámkou , Anonymizováno, , jejímž odesílatelem je , státní instituce, . Ve dnech 16. 12. 2019 a 16. 1. 2020 byla vždy odepsána částka 6 212 Kč s poznámkou nájem.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíční splátkách ve výši 1 040 Kč, kdy výše splátky se následně měnila se splatností ke každému 11. dni v měsíci. Rovněž i data splatnosti jednotlivých splátek se postupně měnila uzavíranými dodatky ke smlouvám. Celkem se žalovaná zavázala uhradit , částka, , uhradila však do podání žaloby pouze částku 15 396,01 Kč a od podání žaloby dalších 3 530 Kč. Při uzavírání smlouvy o úvěru vycházela žalobkyně z informací, které ji sdělila žalovaná, dále z údajů z výpisu z běžného účtu žalované za dobu od 1. 12. 2019 - 29. 2. 2020, a dále z úvěrové zprávy a z přehledu žádostí o úvěr - aplikační data.6. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.7. Žalobkyně a žalovaná uzavřely ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětných smluv o úvěru.8. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené