11 C 51/2025-38 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 3. 2025, který dále k výzvě soudu doplnila podáním ze dne 10. 9. 2025, domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení částky 15 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 3. 6. 2018 do zaplacení a dále s úroky ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 5. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako věřitelka uzavřela s žalovanou jako dlužnicí dne 2. 5. 2017 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 2. 5. 2017 bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou a žalovaná se zavázala věřitelce poskytnutý úvěr vrátit zpět spolu s příslušenstvím ve 13 splátkách, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka k 2. 6. 2018. Následně nabyla pohledávku společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a to na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 uzavřené mezi , právnická osoba, ., a původní věřitelkou. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla nejprve smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupena na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 z této společnosti na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované vždy oznámeno. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost, a to na základě informací vyžádaných a získaných od žalované. Zjistila, že výše měsíčního příjmu žalované při zohlednění jejich měsíčních závazků dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. Dále právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila žalovanou lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěla původní věřitelka k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná neuhradila ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění.2. Podáním ze dne 27. 5. 2025 vzala žalobkyně žalobu co do úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 5. 2017 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 3. 6. 2018 do 30. 1. 2024 zpět, ke zpětvzetí žaloby v uvedené části došlo dříve, než soud zahájil jednání, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 3. 6. 2025, které nabylo právní moci dne 15. 10. 2025, soud řízení v této části zastavil. Žalobkyně uvedla, že dále požaduje pouze dlužnou jistinu 15 000 Kč a zákonné úroky z této částky od 31. 1. 2024, tedy od osmého dne ode dne odeslání předžalobní výzvy, do zaplacení.3. V části, ve které žalobkyně setrvala na podaném návrhu, rozhodl soud dne 3. 6. 2025 platebním rozkazem č. j. , spisová značka, , který byl zrušen usnesením ze dne 18. 7. 2025, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, když účastníci s takovýmto postupem souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Soud provedl důkaz listinami (úvěrová smlouva, předpis splátek, žádost o poskytnutí úvěru, pracovní smlouva, ústřižky poštovních poukázek, smlouva o nájmu bytu, finanční analýza, předžalobní výzva, podací archy, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky) a zjistil následující skutkový stav: , právnická osoba, (dále jen původní věřitelka) a žalovaná uzavřely dne 2. 5. 2017 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Původní věřitelka na základě této smlouvy poskytla žalované při podpisu smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit ve 13 měsíčních plátkách po 1 950 Kč, kdy měla celkem splatit 25 950 Kč, neuhradila ničeho. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla, že je svobodná, žije sama, je zaměstnaná, uvedla název a adresu zaměstnavatele, trvání pracovního poměru, dále uvedla, že dosahuje průměrného čistého měsíčního příjmu 12 157 Kč, doložila pracovní smlouvu a výplatní pásky (ústřižky poštovních poukázek). Dále podrobně uvedla své měsíční výdaje, které kromě výdajů spojených s bydlením představovaly výdaje na telefon 600 Kč a výdaje na stravu 2 000 Kč, doložila nájemní smlouvu. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala poměry žalované, měla k dispozici její pracovní smlouvu, ze které zjistila, že je zaměstnaná jako operátor výroby v , právnická osoba, ., má sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2017. Dále právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici doklady o výdělcích žalované za leden 2017 až březen 2017 (ústřižky poštovních poukázek ze dne 10. 2. 2017, 10. 3. 2017, 11. 4. 2017), ze kterých vyplývalo, že průměrný čistý měsíční příjem vyplacený žalované za období předcházející poskytnutí úvěru byl 12 157 Kč. Dále měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici nájemní smlouvu, ze které vyplývalo, že v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru žila žalovaná v nájmu a hradila nájemné ve výši 2 800 Kč a dále hradila plnění spojená s užíváním bytu a související služby, to je měsíčně 1 600 Kč, jednotlivé položky byly v nájemní smlouvě podrobně rozepsány. Právní předchůdkyně žalobkyně dále před poskytnutím úvěru prověřila žalovanou lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, na základě informací a listin, které měla k dispozici, provedla tzv. credit scoring a vyhodnotila, že žalované lze s ohledem na zjištěnou výši volných finančních zdrojů a výsledky credit scoringu poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 950 Kč. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupena na společnost , právnická osoba, a následně z této společnosti na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6.2021 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 1. 2024, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou platně uzavřela podle ustanovení § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvu o úvěru, kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit ve splátkách, jak uvedeno výše. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou smluvní povinnost, když žalované úvěr ve sjednané výši poskytla, žalovaná porušila svou povinnost ze smlouvy o úvěru, když úvěr řádně nesplácela. Tvrzení žalobkyně, že na jistině úvěru žalovaná nezaplatila ničeho a dosud dluží částku 15 000 Kč, ničím zpochybněno nebylo. Proto je žalovaná zavázána právní nástupkyni původní věřitelky vrátit poskytnuté peněžní prostředky, a to s příslušenstvím, jak je podrobně rozepsáno výše. Pohledávka z úvěru byla ve smyslu ustanovení § 1879 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 na společnost , právnická osoba, a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 na žalobkyni. Žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozsudku) požaduje úroky z prodlení od 31. 1. 2024, kdy již žalovaná byla s plněním dluhu nepochybně v prodlení. V souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku má právo na zaplacení úroku z prodlení, jak požaduje. Požadovaná výše úroku odpovídá výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných zákonných ustanovení a žalobě vyhověl. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni jako nynější věřitelce a právní nástupkyni původní věřitelky částku 15 000 Kč, jakož i úroky z prodlení, jak žalobkyně požadovala.6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o. s. ř. (s přihlédnutím k ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. ve vztahu k částečnému zpětvzetí žaloby – tykalo se části příslušenství) a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni, která měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části, na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 1 300 Kč. Náklady právního zastoupení představují odměnu advokátky za 2 úkony právní služby po 300 Kč, a to převzetí věci, předžalobní výzva, 1 úkon právní služby po 400 Kč, a to podání žaloby, dále paušální náhrada hotových výdajů 3 x 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, s přihlédnutím k čl. II. Přechodná ustanovení vyhlá