41 C 67/2025-26 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou spojenou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou soudu dne 2. 10. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 24 180 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 000 Kč od 8. 1. 2025 do zaplacení a částky 3 180 Kč. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 4. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to formou prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný uzavření smlouvy potvrdil platbou 1 Kč ze svého účtu a zaslanou SMS. K ověření příjmu poskytl žalovaný žalobkyni výpisy ze svého účtu, dále byla provedena lustrace žalovaného v dostupných databázích. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr zaplatit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny, a to formou měsíčních splátek splatných vždy k 4. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, za což byl žalobkyní upomínán, upomínkou ze dne 4. 1. 2025 byl vyrozuměn o zesplatnění úvěru ke dni 7. 1. 2025 a vyzván k jeho úhradě. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 8. 8. 2025. Dlužná částka ve výši 21 000 Kč sestává z jistiny 15 000 Kč a smluvního úroku v kapitalizované výši 6 000 Kč za dobu do 7. 1. 2025. Žalovaná částka ve výši 3 180 Kč představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 8. 1. 2025 do 8. 8. 2025, a to dle čl. 4.2 písm. c) smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala v databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI. Žalovaný prohlásil, že není v prodlení s úhradou jakéhokoliv dluhu. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného, ze kterého měla potvrzen jeho příjem od společnosti , právnická osoba, .2. Jednání ve věci bylo nařízeno na , datum, , žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, žalovaný se k jednání nedostavil, dle ust. 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně žádosti, sdělením , právnická osoba, . včetně výpisu z účtu žalovaného za období červenec 2024 až září 2024, výpisy z účtu žalovaného předložené žalobkyní, potvrzením o provedené platbě ze dne 4. 9. 2024, zesplatněním spotřebitelského úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 3. 2023 včetně přílohy č. , hodnota, ze dne 12. 8. 2024 a seznamu pohledávek, předžalobní výzvou ze dne 8. 8. 2025 včetně potvrzení o podání zásilky, ze kterých zjistil, že žalobkyně měla s žalovaným uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které dne 4. 9. 2024 zaslala žalovanému na jeho účet částku 15 000 Kč. Žalovaný měl poskytnutou částku vrátit žalobkyni včetně úroku sjednaného ve výši 40 % měsíčně. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy je sazebník, se kterým se měl žalovaný seznámit. Z výpisu z účtu žalovaného za období červenec až září 2024 soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, . Na tento účet byla dne 4. 9. 2024 připsána platba ve výši 15 000 Kč z účtu , č. účtu, identifikovaná jako , Anonymizováno, ., a ze shodného účtu také dne 15. 7. 2024 platba ve výši 5 000 Kč a dne 4. 7. 2024 ve výši 5 000 Kč. Na tento účet byla zaslána platba od společnosti , právnická osoba, . ve výši 38 522 Kč dne 9. 9. 2024, 26 953 Kč dne 13. 8. 2024 a 27 364 Kč dne 10. 7. 2024. Úvěr byl žalobkyní ke dni 4. 1. 2025 zesplatněn pro opakované porušení smluvních podmínek. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřila z žádosti žalovaného, ve které uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém bytě, má základní vzdělání, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . od 11/2021, jeho měsíční příjem činí 26 793 Kč, jeho výdaje 13 000 Kč. Příjem žalovaného žalobkyně ověřila ze zaslaných výpisů z účtu žalovaného, ze kterých plyne, že 20. 6. 2024 byla žalovanému poskytnuta půjčka 5 000 Kč společností , právnická osoba, , dne 20. 6. 2024 půjčka 10 000 Kč společností , právnická osoba, ., dne 6. 12. 2024 úvěr 9 150 Kč společností , právnická osoba, , dne 12. 6. 2024 půjčka 10 000 Kč od , právnická osoba, , dne 28. 5. 2024 půjčka 2 000 Kč od , právnická osoba, ., dne 23. 5. 2024 půjčka 500 Kč a dne 18. 5. 2024 půjčka 1 000 Kč od soukromé osoby. Žalovanému byla v 6/2024 vyplacena mzda 28 492 Kč, v 5/2024 mzda 24 523 Kč, v 4/2024 mzda 9 300 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána 13. 8. 2025 a bylo mu uloženo zaplatit dlužnou částku do tří dnů.4. Soud neprovedl důkaz ostatními žalobkyní doloženými listinami, neboť skutkový stav byl provedeným dokazováním dostatečně zjištěn.5. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1).7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Žaloba je částečně důvodná.9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu toho, co žalovaný od žalobkyně skutečně čerpal, tedy v částce 15 000 Kč. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný skutečně uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru a akceptoval tak smluvní podmínky, na základě kterých mu měla vzniknout povinnost poskytnutý úvěr vrátit, tzn. není jednoznačně prokázané, že by se žalovaný s takovýmito podmínkami vůbec seznámil a tyto odsouhlasil. Soud tedy nárok žalobkyně vyhodnotil jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení odpovídajícího tomu, co žalovaný od žalobkyně skutečně čerpal, tzn. částku 15 000 Kč včetně úroku z prodlení od 22. 8. 2025 ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalovaného. Soud proto žalobu ve zbývající části, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, zamítl. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán z částky 15 000 Kč od 22. 8. 2025, přičemž předžalobní výzva byla odeslána 13. 8. 2025, žalovanému měla být doručena nejpozději třetí den, tj. 18. 8. 2025, a ve výzvě byla stanovena lhůta k zaplacení tři dny, tj. do 21. 8. 2025. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení.10. Nad rámec výše uvedeného soud dále uvádí, že pokud by bylo prokázáno, že žalovaný tuto částku obdržel od žalobkyně jako spotřebitelský úvěr na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky ve smys