Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 4. 2026, který dále k výzvě soudu doplnila podáním ze dne 3. 7. 2026, domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení celkem 10 350 Kč (4 330 Kč + 6 020 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 030 Kč od 20. 8. 2025 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 720 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Domáhala se po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku a svůj nárok odvozovala z ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle § 46 zákona č. 30/2024 Sb. odeslání písemné výzvy žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 5. 6. 2025 (týká se období od 17. 3. 2025 do 17. 5. 2025) a 3. 9. 2025 (týká se období od 18. 5. 2025 do 13. 8. 2025). Výzvy byly žalovanému v obou případech zasílány doporučeně na adresu trvalého pobytu, splatnost příspěvku nastala v prvém případě 19. 8. 2025, ve druhém případě 17. 11. 2025. Žalovaný ve výzvách uvedených zákonných lhůtách příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradil. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházela žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 38 odst. 1 až 3 zákona č. 30/2024 Sb. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, podle sdělení Ministerstva dopravy ČR učiněného dálkovým způsobem je žalovaný zapsán v registru silničních vozidel jako jeho provozovatel. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem vozidla je ten, kdo je provozovatelem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Žalobkyně na základě zákona č. 30/2024 Sb. vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy ČR z registru silničních vozidel. Žalovaný coby provozovatel neměl od 17. 3. 2025 do 17. 5. 2025 a dále od 18. 5. 2025 do 13. 8. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Vozidlo bylo celkem 150 dnů (62 dnů + 88 dnů) nepojištěno a žalovaný porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak podle § 45 odst. 2 uvedeného zákona vznikl nárok na příspěvek. Žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, takže mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínku s výzvou k plnění. Tuto mu zasílala doporučenou poštou, ale také do jeho datové schránky podnikající fyzické osoby, když na poštou zasílanou korespondenci žalovaný nikterak nereagoval. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. Dlužná částka 4 330 Kč + 6 020 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 5 odst. 1 písm. h/ vyhlášky č. 69/2024 Sb.), konkrétně částkou 65 Kč , osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, to je 150 dní, celkem ve výši 9 750 Kč. Dále se dlužná částka skládá z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 45 odst. 2 uvedeného zákona ve výši 2 x 300 Kč, a to dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.2. Ve věci byl dne 23. 4. 2026 vydán elektronický platební rozkaz č. j. , číslo jednací, , který byl zrušen usnesením ze dne 18. 5. 2026, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když účastníci s takovýmto postupem souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Z předložených listinných důkazů, a to z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 5. 6. 2025, z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 3. 9. 2025, z upomínek ze dne 27. 8. 2025, 18. 9. 2025, 26. 11. 2025, z předžalobní upomínky ze dne 25. 2. 2026, z poštovních podacích archů, z informací k zásilkám, z doručenky datové zprávy – předžalobní výzvy do datové schránky příjemce žalovaného – podnikající fyzické osoby, z údajů o vozidle „Informace z Registru silničních vozidel“, ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , odboru dopravy, ze dne 17. 6. 2026, soud zjistil, že dne 5. 6. 2025 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 4 330 Kč do 60 dnů od doručení výzvy, dále že dne 3. 9. 2025 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 5 720 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Ve výzvách je rozepsáno, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo RZ , SPZ, nebylo v období 17. 3. 2025 – 13. 8. 2025 pojištěno. V tomto období byl žalovaný zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Období bez pojištění celkem 150 dnů. Předpis příspěvku 150 dnů x 65 Kč denní sazba, příspěvek 9 750 Kč. Dne 19. 8. 2025 byl již příspěvek 4 030 Kč splatný. Dne 17. 11. 2025 byl již příspěvek 5 720 Kč splatný. Následně byl žalovaný upomínán upomínkami ze dne 27. 8. 2025, 18. 9. 2025, 26. 11. 2025. Doporučeně zaslanou předžalobní upomínkou ze dne 25. 2. 2026 byl žalovaný opětovně upomenut o úhradu nezaplaceného příspěvku celkem 9 750 Kč a nákladů uplatnění celkem 600 Kč, celkem 10 350 Kč, dále úroku aktuálně vyčísleného do garančního fondu ČKP s tím, aby dlužnou částku uhradil nejpozději do 8. 3. 2026, v opačném případě se žalobkyně obrátí na soud.4. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poté, co zjistila, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu RZ , SPZ, neměl ode dne 17. 3. 2025 do 17. 5. 2025 a dále od 18. 5. 2025 do 13. 8. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzvala žalovaného v souladu s § 46 zákona č. 30/2024 Sb. k úhradě příspěvku dle § 45 odst. 1, 3 zákona ve výši dle ustanovení § 5, § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Soud věc posoudil dle § 6, § 45, § 46 zákona č. 30/2024 Sb., pokud jde o výši denní sazby příspěvku a výši nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek, vychází soud z ustanovení § 5, § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025. Dále soud vycházel i z ustanovení § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., podle kterého je provozovatelem vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Ničím nebylo zpochybněno tvrzení žalobkyně, že žalovaný po zaslání výzvy ničeho neuhradil, takže ke dni podání žaloby dlužil celkem 10 350 Kč. Co se týká úroků z prodlení a jejich výše, vychází soud z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému a za situace, kdy tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložené listiny nebyly nikterak zpochybněny, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného ve sporu zcela úspěšné žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů právního zastoupení 1 815 Kč. Náklady právního zastoupení představují: odměna advokátky za 3 úkony právní služby po 400 Kč (výzva k plnění, převzetí věci, sepis žaloby), dále 3 x 100 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů, vše v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému okresního soudu ISAS). Dále částka 315 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21% DPH) z odměny advokátky a náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., když advokátka, která zastupovala žalobkyni, osvědčila, že je plátkyní DPH. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.