26 C 1/2026-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 90 294,13 Kč, představující dlužnou jistinu, smluvní poplatek, smluvní pokutu, náklady spojené s uplatněním pohledávky, a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 59 663,13 Kč od 10. 10. 2025 do zaplacení, jakož i náklady řízení. Nárok byl uplatněn z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené dne , datum, mezi dvěma podnikateli na základě mezi nimi dne , datum, uzavřené smlouvy o úvěru na podporu a rozvod podnikání č. , anonymizováno, . V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému podnikatelský úvěr ve výši 50 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit v pěti měsíčních splátkách po 14 915,78 Kč počínaje dnem , datum, a konče , datum, . Pro případ prodlení se zaplacením dluhu se zavázal žalovaný zaplatit žalobkyni ve smlouvě smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně a smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny a sankcí, které žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Z žádostí o poskytnutí úvěru na podporu a rozvoj podnikání, smlouvy o úvěru ze dne , datum, , čestného prohlášení a z výpisu z účtu žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému – podnikateli – částku 50 000 Kč jako účelový úvěr. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pěti splátkách, nicméně splátku splatnou k 23. 9. 2025 neuhradil. Podle čl. VIII.6 smlouvy se úvěr stal ke dni 9. 10. 2025 zesplatněným. Po započtení dílčí úhrady z 24. 8. 2025 činí celkový nedoplatek dle smlouvy 90 294,13 Kč, jak bylo doloženo listinnými důkazy (žádost o úvěr, smlouva, výpis účtu, upomínky a předžalobní výzva). Tato částka čítá dlužnou jistinu 42 284,23 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 17 078,90 Kč, smluvní pokutu ve výši 29 831 Kč a poplatky 800 Kč. Mimo tuto částku je žalovaný jako podnikatel povinen zaplatit žalobkyni částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Přiložené upomínky a předžalobní výzva svědčí o snaze žalobkyně předejít soudnímu sporu, když vyzývala žalovaného, aby ještě před podáním žaloby dlužnou částku zaplatil.4. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1721 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).5. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo s plněním dluhu uspokojit.6. Vzhledem k tomu, že jde o smlouvu dvou podnikatelů, je nutno klást zvýšený důraz na jejich smluvní autonomii a profesionální povahu jejich jednání. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovaný byl „slabší stranou“ nebo jednal v tísni či pod nátlakem.7. Podle § 2395 o. z. je dlužník povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě žalovaný úvěr převzal, avšak včas jej nezaplatil.8. Smlouva odpovídala zákonným požadavkům, šlo o běžný podnikatelský krátkodobý úvěr, jehož cena a rizikovost odpovídá charakteru poskytované služby.9. Podle § 1968 o. z. se dlužník dostává do prodlení, jestliže nesplní svůj peněžitý dluh včas.10. Podle § 1970 o. z. si strany mohou sjednat smluvní úrok z prodlení. Zákon výslovně připouští, že úrok může být vyšší, než činí zákonný úrok, pokud je ujednání platně sjednáno.11. Smluvní úrok ve výši 0,5 % denně byl oběma stranami platně sjednán v čl. VIII smlouvy a opírá se o možnost autonomního ujednání úrokové sazby mezi podnikateli.12. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží věřiteli při prodlení podnikatele paušální náhrada 1 200 Kč. Tento nárok byl žalobkyní uplatněn oprávněně.13. Soud se zabýval přiměřeností úroku 0,5 % denně a v souladu se závěry Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 8 Co 431/202556 dospěl k tomu, že nárok i v tomto směru byl žalobkyní uplatněn po právu. Krajský soud v Českých Budějovicích výslovně uvedl, že samotná výše úroku 0,5 % denně mezi podnikateli neodporuje dobrým mravům, pokud nejsou prokázány další mimořádné okolnosti. KS zdůraznil, že hmotná výše úroku sama o sobě není důvodem jeho neplatnosti; nutno hodnotit konkrétní okolnosti. Dále uvedl, že v rámci ochrany slabší strany se podnikatel může dovolávat jen tehdy, prokáželi konkrétní znevýhodnění či tíseň, což v projednávaném případě žalovaný netvrdil ani neprokázal. KS výslovně konstatoval, že v podnikatelských závazcích je vyšší sazba úroku obvyklá, neboť odráží rizikovost úvěrování.14. V projednávané věci byl žalovaný podnikatelem, úvěr byl krátkodobý, nezajištěný a rizikový, žalovaný neprokázal žádné mimořádné okolnosti, nešlo o vztah spotřebitelský.15. Závěr nadepsaného soudu o platnosti úroku 0,5 % denně je tedy plně v souladu s rozsudkem KS Č. Budějovice i se zásadami § 6, § 7, § 8 a § 588 o. z.16. Na základě zjištěného skutkového stavu a právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto žalobě vyhověl.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 487 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 515 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 90 294,13 Kč sestávající z částky 4 740 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis návrhu) a z částky 2 370 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 200 Kč ve výši 2 772 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.18. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.19. Rozhodnutí soudu o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek je opodstatněn zněním pol. 2/2 a 1/1a) Sazebníku soudních poplatků jako nedílné přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.