117 C 22/2018-75 — Okresní soud v Ostravě

1) Žalobce se domáhal po žalovaném vrácení peněžité zápůjčky 40 000 Kč převzaté od něj žalovaným před sepisem smlouvy o půjčce (zápůjčce) ze dne 26. 7. 2016, která měla být vrácena do 1. 9. 2017, dále písemně ujednaného úroku z téže zápůjčky a úroku z prodlení, když žalovaný dluh dosud nesplnil, ani přes písemnou předžalobní upomínku. K námitce žalovaného učinil nesporným, že mu žalovaný sice zaplatil 233 000 Kč, z toho však 205 000 Kč na předchozí dluhy vůči žalobci dle písemného uznání ze dne 4. 7. 2016 a 28 000 Kč vrácených z peněz v roce 2014 odevzdaných žalovanému na práce pro žalobce, které však žalovaný neučinil. 2) Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné poté, co učinil nesporným, že dne 26. 7. 2016 sice podepsal listinu označenou jako Smlouva o půjčce (zápůjčka), zpochybnil ale faktické předání a převzetí částky 40 000 Kč Smlouva měla sloužit pro„ zajištění“ vrácení již dříve žalovanému předaných 28 000 Kč na práce, které měl vykonat pro žalobce a jejichž provedení žalobce následně zpochybnil a domáhal se jejich vrácení včetně případných nákladů na jejich soudní vymáhání 12 000 Kč. Ke dni 25. 7. 2017 žalovaný dlužil žalobci celkem 233 000 Kč, z toho 205 000 Kč z dřívějších půjček a 28 000 Kč ze zálohy na práce, které měl žalovaný pro žalobce učinit v roce 2014 a jež byly žalobcem zpochybněny. Částku 233 000 Kč žalovaný žalobci v deseti splátkách v době od 14. 4. 2016 do 23. 7. 2018 zaplatil a ničeho tak žalobci již dále nedluží. 3) Z listiny označené jako Smlouva o půjčce (Zápůjčka) a účastníky podepsané dne 26. 7. 2016 (jinde též jako„ Smlouva“), má soud za prokázáno mimo jiné, že žalobce jako věřitel předal v hotovosti žalovanému jako dlužníku částku 40 000 Kč, žalovaný toto převzetí v článku II. Smlouvy výslovně potvrdil, v článku IV. se zavázal dluh vrátit ve lhůtě do 1. 9. 2017 a v článku III. se dále zavázal zaplatit též úrok ze zápůjčky ve výši 1 % měsíčně z celkové částky až do úplného zaplacení. Pokud je v článku III. Smlouvy formulována výše úroků výslovně tak, že„ dlužník vrátí věřiteli půjčenou částku navýšenou o úrok 1 procento měsíčně (2000kč) z celkové částky až do úplného zaplacení“, ačkoliv jde o zjevnou chybu v počtech, když 1 % z částky 40 000 Kč není 2 000 Kč, nýbrž 400 Kč, je třeba již na tomto místě učinit závěr o tom, že strany smlouvy měly jednoznačně v úmyslu ujednat tzv. úrok ze zápůjčky, a ten pak ve výši minimálně 1 % měsíčně z částky zapůjčené, která měla být s takovýmto navýšením vrácena„ jednorázově ve lhůtě do 1. 9. 2017“, když takový výklad výše úroku ze zápůjčky je třeba ve smyslu § 557 o. z. učinit k tíži žalobce, coby toho, který má ze Smlouvy prospěch s ohledem na takto ujednanou odměnu z ní; ostatně úrok ze zápůjčky v této nejnižší výši žalobce žalobou takto také uplatnil. Listinou nazvanou jako Uznání dluhu ze dne 4. 7. 2016 je prokázáno, že žalovaný jejím podpisem výslovně uznal k tamnímu dni celkový svůj dluh vůči žalobci ve výši 205 000 Kč a zavázal se jej splnit v pravidelných měsíčních splátkách v době od září 2016 do srpna 2017 po 5 000 Kč měsíčně. Z tohoto uznání dluhu, jakož i nesporných tvrzení účastníků o dalších dluzích žalovaného vůči žalobci, ve spojení s výpisy z účtu žalovaného s pohyby na nich za dobu od 26. 3. 2016 do 26. 7. 2018, jakož i ve spojení s řízením před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 17 Cm 60/2017 a listinami z tamního spisu pořízenými a čtenými k důkazu, včetně směnky ze dne 19. 4. 2016 vystavené na částku 145 000 Kč, má soud za prokázánu finanční tíseň žalovaného v uvedeném období, kdy se mu nedostávalo finančních prostředků do té míry, aby byl schopen plnit své pohledávky a byl nucen si zapůjčovat desetitisícové částky od žalobce, ačkoliv pobíral plat přes 30 000 Kč měsíčně od [stát. instituce] (srovnej výpis z 26. 5. 2016). Výpisy z účtu žalovaného ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků o celkové výši takto zaplacené částky 233 000 Kč, je prokázáno, že žalovaný v deseti splátkách, z toho s poslední dne 23. 7. 2018 zaplatil žalobci celkovou částku 233 000 Kč. Z logické posloupnosti písemného uznání dluhu 205 000 Kč shora a vrácení 205 000 Kč a 28 000 Kč (viz nesporná tvrzení účastníků shora v odstavcích 1. a 2. tohoto odůvodnění) je prokázáno, že žalovaný takto plnil na předchozí (zá) půjčky, které žalobce žalovanému poskytl před datem 4. 7. 2016 (blíže též viz odstavec 4. tohoto odůvodnění) a rovněž také žalobci takto vrátil onu zálohu na„ sporné“ práce z roku 2014, avšak zcela až 23. 7. 2018. Neučinil tak totiž řádně a včas, jak se žalovaný bránil, neboť nedodržoval výši splátek dle Uznání dluhu ze dne 4. 7. 2016, když neplnil po 5 000 Kč měsíčně a takto uznaný dluh v celkové výši 233 000 Kč nesplnil nejpozději do srpna 2017 E-mailovou korespondencí mezi zástupcem žalobce, nikoliv žalobcem samotným, a žalovaným ze dne 19. 7. 2017 a 25. 7. 2017 (e-mail soudu předložen jak žalobcem, tak žalovaným) ve spojení s nespornými skutkovými tvrzeními účastníků, jakož i listinnými důkazy shora citovanými, včetně písemného Uznání dluhu ze dne 4. 7. 2016, je prokázáno, že žalobce žalovanému opakovaně předával peněžité částky, že žalobce informoval svého advokáta, že„ veškeré“ závazky žalovaného vůči žalobci (tedy logicky i s úroky z prodlení i s náklady na jejich vymáhání – vždyť již v té době jednal žalovaný nikoliv přímo se žalobce, ale s jeho advokátem a je notorietou, že zastoupení advokátem, nikoliv jen v řízení před soudem, je zpoplatněno odměnou buď smluvní, či mimosmluvní) činí 251 650 Kč s náklady již tehdy probíhajícího soudního řízení o vydání směnečného platebního rozkazu pak 275 187,50 Kč (viz e-mail z 19. 7. 2017) a vzhledem k následné reakci žalovaného a jeho ochotě dosáhnout dohody (viz v e-mailu ze dne 25. 7. 2017 citovaná reakce žalovaného„ Noo tak celkova castaka je 205.000 plus tech 28.000“) byly nakonec vyčísleny na 233 000 Kč bez náhrady nákladů směnečného řízení, jak také byly žalovaným v oněch deseti splátkách v době od 14. 4. 2016 do 23. 7. 2018 nakonec zaplaceny, když sumu dluhů včetně jejich příslušenství vyčíslenou v Návrhu dohody narovnání„ jednou pro vždy“ v částce 250 000 Kč (včetně nároku ze směnky na 145 000 Kč shora a nákladů směnečného řízení), která byla žalovanému zástupcem žalobce zaslána přílohou k e-mailu ze dne 28. 8. 2017, žalovaný neakceptoval a nepodepsal. Žalovaný v řízení namítal, že v sumě jím akceptované 233 000 Kč byla započítána též částka 40 000 Kč, jež je předmětem tohoto řízení, avšak z e-mailů shora je prokázáno, že takto se žalovaným komunikoval toliko zástupce žalobce, byť se odkazoval na informace od klienta a navíc i z judikatury níže citované vyplývá, že jde o obranu irelevantní, neboť žalobce, jako člověk plně svéprávný Smlouvu vlastnoručně podepsal a stvrdil v ní mimo jiné též, že jde o zápůjčku 40 000 Kč a že tyto peněžité prostředky také od žalobce předem obdržel. Obrana žalovaného, že tak učinil, aby se jeho nadřízený v práci (žalovaný pracoval jako policista) nedozvěděl o zápůjčkách od žalobce, považuje soud rovněž za zcela irelevantní za situace, kdy z ničeho nevyplývá, z jakého důvodu by se měl žalobce obávat blíže nijak neupřesněné reakce svého nadřízeného na takovou vědomost. Listinami soudem pořízenými ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 17 Cm 60/2017, a to Návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu ze dne 2. 5. 2017 (došlý tamnímu soudu dne 18. 5. 2017), jemu předcházející Výzvou k úhradě ze dne 12. 12. 2016, Směnkou ze dne 19. 4. 2016 vystavenou na částku 145 000 Kč, Doplněním tamního návrhu ze dne 5. 6. 2017, Směnečným platebním rozkazem ze dne 8. 6. 2017, č. j. 17 Cm 60/2017-14, Usnesením o jeho zrušení ze dne 30. 8. 2017, č. j. 17 Cm 60/2017-26, Zpětvzetím tamního návrhu ze dne 31. 8. 2017 a usnesením tamního soudu ze dne 14. 9. 2017, č. j. 17 Cm 60/2017-30, je prokázáno, že tamní řízení bylo paralelně s vyjednáváním formou e-mailové korespondence shora, vedeno žalobcem proti žalovanému o zaplacení částky 145 000 Kč zajištěné směnkou s 6 % úrokem z této částky od 20. 5. 2016 do zaplacení, včetně směnečné odměny 483 Kč a náhrady nákladů tamního řízení 29 357,50 Kč a že následně bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu v souvislosti s dobrovolným započetím plnění ze strany žalovaného v deseti splátkách od 14. 4. 2016 do 23. 7. 2018 (z toho tří z nich ve výši 40 000Kč, 60 000 Kč a 105 000 Kč v jeden den 30. 8. 2017); zpětvzetí bylo učiněno obratem dne 31. 8. 2017. Soud vzal za prokázáno z nesporných tvrzení účastníků ve spojení s listinami dále označenými, že zástupce žalobce vyzval žalovaného ještě před zahájením řízení k zaplacení žalované částky s příslušenstvím Výzvou k úhradě – předžalobní výzvou ze dne 17. 7. 2018, žalovaný na ni reagoval dopisem ze dne 23. 7. 2018, který byl připojen k e-mailu zástupce žalovaného adresovanému zástupci žalobci ze dne 23. 7. 2018. 4) Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázáno, že v roce 2014 žalobce předal žalovanému 28 000 Kč jako zálohu na práce, které měl žalovaný pro žalobce provést, avšak následně žalovaný tu