18 C 237/2021-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] s žalovaným Smlouvu o zápůjčce xanon [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši [částka], která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka], s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení dlužné částky, která činila na dlužné jistině [částka] a na dlužném poplatku [částka]. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok z dlužné jistiny [částka]. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí [částka]. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání dne [datum] se nedostavil řádně a včas předvolaný žalovaný, který se aktuálně nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Jelikož žalovaný výslovně nepožádal o zajištění eskorty k soudu, soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného. 4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 5. Dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky v částce [částka] a poplatek ve výši [částka], tj. celkem [částka], a to v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] a poslední splátku ve výši [částka] (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]). Ze Zákaznické karty soud zjistil, že zde byly uvedeny údaje o druhu bydlení žalovaného - spolubydlící, rodinném stavu - svobodný, dosaženém vzdělání - základní, majitel vozu - ne, zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s celkovým příjmem [částka], další příjmy domácnosti [částka], odhadované měsíční výdaje [částka]. Spolu s žádostí byly ověřeny dokumenty: pracovní smlouva/ŽL + výplatní pásky. Žalovaný uvedl, že mu nebyla vydána kreditní karta a nemá zápůjčku u jiné společnosti. Z Tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil na závazky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] celkem [částka]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příslušné strany 61 Seznamu postoupených pohledávek). Dne [datum] odeslal [právnická osoba] na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o zápůjčce oznámení o postoupení pohledávky a zároveň vyzval žalovaného k uhrazení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] v celkové výši [částka] do deseti dnů od doručení tohoto dopisu (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s Podacím lístkem ze dne [datum]). Dne [datum] odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne [datum]). 6. Podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které si žalovaný převzal a zavázal se je vrátit spolu se sjednaným poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách. 8. Z hlediska hmotněprávního soud v dané věci posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o zápůjčce podle ustanovení § 2390 a násl. o. z., podle níž přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný převzal v hotovosti finanční prostředky, tedy že zapůjčitel (původní věřitel) přenechal žalovanému finanční prostředky a žalovaný jakožto vydlužitel se je zavázal zapůjčiteli (původnímu věřiteli) vrátit. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco původní věřitel podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od předchůdce žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ). 9. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] (dále