18 C 33/2021-70 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 7 816 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 356,92 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 952,54 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 771,45 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 4 771,45 Kč od [datum] do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne [datum] s žalovanou Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 5 016 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 790 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 233 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 883 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení dlužné částky, která činila na dlužné jistině 4 771,45 Kč a na dlužném poplatku 3 044,55 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. K námitce promlčení vznesené žalovanou žalobkyně uvedla, že ze strany žalované došlo k tzv. konkludentnímu uznání dluhu částečnými platbami ve smyslu ust. § 2054 o. z., a proto případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, pokud by soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, promlčen není. 3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná pro porušení povinnosti uvedené v ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V této souvislosti žalovaná odkázala na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance. Žalobkyně nepodložila svá tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru důkazy, neboť nedoložila soudu podklady, které si poskytovatel úvěru měl od žalované vyžádat před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Žalovaná dále uplatnila námitku promlčení, pokud by soud vztah mezi žalobkyní a žalovanou vypořádával v režimu bezdůvodného obohacení. Dne [datum] byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, avšak žaloba byla u soudu podána až dne [datum], tj. po uplynutí tříleté promlčecí lhůty od vzniku nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyni přitom muselo být zřejmé, že porušení povinnosti řádného posouzení úvěruschopnosti žalované má za následek absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce. Také podle závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3358/20 pro případ nároku na vydání bezdůvodného obohacení způsobeného neplatností smlouvy o zápůjčce pro porušení povinnosti řádného posouzení úvěruschopnosti lze akceptovat jako počátek běhu promlčecí lhůty den poskytnutí předmětné částky. 4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč, tj. celkem 11 016 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 184 Kč a poslední splátku ve výši 160 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně dne [datum] částku 6 000 Kč. Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že zde jsou uvedeny údaje o druhu bydlení žalované – nájemník, důvodu zápůjčky – svátky, neočekávané výdaje, majitel vozu – ne. Za zdroj příjmů žalované byl v zákaznické kartě označen starobní důchod. V zákaznické kartě je dále uvedeno, že údaje o příjmech a výdajích žalované byly ověřeny z výměry podpory, nájemní smlouvy a dokladu SIPO. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že její příjmy ze státní podpory/přídavků činí 16 600 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti činí 3 800 Kč měsíčně, tj. celkem činí příjmy 20 400 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že za nájem a inkaso vynakládá 10 600 Kč měsíčně, za telefon 200 Kč měsíčně, ostatní výdaje domácnosti činí 6 000 Kč, tj. celkem činí výdaje 16 800 Kč měsíčně. Z Tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila společnosti [právnická osoba] a následně žalobkyni na dluh vyplývající ze smlouvy celkem částku 2 900 Kč. Žalovaná uhradila dne [datum] částku 800 Kč, dne [datum] částku 100 Kč, dne [datum] částku 200 Kč, dne [datum] částku 100 Kč, dne [datum] částku 200 Kč, dne [datum] částku 100 Kč, dne [datum] částku 200 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 200 Kč a dne [datum] částku 500 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příslušné strany 27 Seznamu postoupených pohledávek). Dne [datum] odeslal [právnická osoba] na adresu žalované uvedenou ve smlouvě o zápůjčce oznámení o postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne [datum]). Dne [datum] odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalované uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne [datum]). 5. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které si žalovaná převzala a zavázala se je vrátit spolu se sjednaným poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách. 7. Pokud jde o výši plnění, kterou žalovaná poskytla předchůdkyni žalobkyně nebo po postoupení pohledávek přímo žalobkyni, tak soud odkazuje na listinu označenou jako Tabulka umoření, z níž se podává datum a výše jednotlivých úhrad žalované. Žalovaná se zavázala hradit stanovené splátky v hotovosti do rukou oprávněného zástupce poskytovatele úvěru, přičemž zaplacení každé splátky mělo být žalované potvrzováno do tzv. karty splátek, která byla žalované za účelem evidence záznamů o platbách vydána. Subjektem, který disponuje dokladem o úhradách hotovostních splátek, je tedy žalovaná, která však soudu takovouto listinu v rámci své obrany nepředložila. Námitky žalované o tom, že se jedná o interní listinu předchůdkyně žalobkyně, a proto se žalovaná není schopna vyjádřit ke správnosti zde uvedených údajů, soud považuje za obecné a zcela nekonkrétní. Je primárně procesní povinností žalované jako dlužníka tvrdit a prokazovat, kdy a jaké částky věřiteli na svůj dluh uhradila. Pokud žalovaná na tuto svou procesní povinnost zcela rezignovala, tak soud vycházel z přehledu úhrad předloženého žalobkyní, o jehož obsahové správnosti soud nemá pochybnosti. 8. Z hlediska hmotně právního soud v dané věci posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. o. z., podle nichž přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná převzala v hotovosti finanční prostředky, tedy že zapůjčitel (původní věřitel) přenechal žalované finanční prostředky a žalovaná jakožto vydlužitel se je zavázala zapůjčiteli (původnímu věřiteli) vrátit. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco předchůdkyně žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná na rozdíl od předchůdkyně žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZoSÚ) 9. Podle ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvě