19 C 237/2021-28 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 212 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. 2. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 25. 8. 2020 uzavřela se žalovanou stranou distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které bylo ujednáno, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná strana se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč, a to bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Dle bodu 4.1 smlouvy bylo sjednáno, že žalovaná je povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně 300 Kč. Žalovaná strana se dále zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. 1 000 Kč. Dále byla žalovaná strana povinna zaplatit žalobkyni úroky ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaná strana povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Celková výše účtovaných úroků činí 2 849 Kč Poslední složkou žalované částky je smluvní pokuta, která byla sjednána v bodě 6.3 Smlouvy ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení žalované strany. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalované strany a je taktéž účtována na měsíčních výpisech k revolvingovému účtu vystavovaných vždy k desátému dni v měsíci. Součástí celkové dlužné částky je tedy smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně neeviduje ke dni sepsání žaloby žádnou úhradu žalované strany. 3. Žalovaná strana se ve věci nikterak nevyjádřila, byť ji soud vyzval. 4. K ústnímu jednání konanému dne 2. 11. 2021 se žalobkyně ani žalovaná strana nedostavily, ačkoli byly řádně a včas předvolány. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Soud provedl v řízení následující důkazy: -) smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 25. 8. 2020, -) výpis z konta [anonymizována dvě slova] k účtu č. [bankovní účet] za dobu od 3. 8. 2020 do 25. 8. 2020, -) kopie občanského průkazu žalovaného, -) výpis k revolvingovému úvěru ze dne 10. 9. 2020, 12. 10. 2020, 10. 11. 2020, 10. 12. 2020, 11. 1. 2021, -) výzva k úhradě – předžalobní upomínka ze dne 5. 2. 2021, včetně poštovního podacího archu ze dne 5. 2. 2021, -) výpis z účtu žalovaného za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020, -) sdělení [název banky] [anonymizováno] ze dne 24. 8. 2021. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 7. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 25. 8. 2020 soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako úvěrující a žalovaná strana jako klient. Obsahem smlouvy je závazek žalobkyně, že na požádání poskytne klientovi peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Výše prvního čerpání byla omezena částkou 5 000 Kč. Žalovaná strana byla oprávněna čerpat peněžní prostředky maximálně do tohoto úvěrového limitu, a to i opakovaně po celou dobu účinnosti smlouvy, která byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná strana byla zavázána uhradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši minimální splátky úvěru 300 Kč Konečná dlužná částka je tvořena součtem jistiny úvěru, poplatku za čerpání úvěru a případně úroku, úroku z prodlení a smluvní pokuty dle čl. 6 této smlouvy. Žalovaná strana se zavázala hradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Dále se zavázala hradit úrok ve výši 20 % měsíčně a v případě, že se stane dluh splatným dle čl. 6 smlouvy, pak je povinna hradit úrok ve výši 15 % ročně. Bude-li klient v prodlení se splacením dluhu nebo jeho části, je povinen hradit žalobkyni smluvní pokutu 121 Kč za každých započatý měsíc prodlení, a to za první 3 měsíce prodlení žalované. Žalovaná strana je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu ([ulice a číslo], [obec]), telefonním číslem a e-mailovou adresou, číslem občanského průkazu a číslem účtu: [bankovní účet]. Tato listina nebyla opatřena podpisem žalovaného. Z Výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně číslo [bankovní účet] je evidována odchozí platba 5 000 Kč dne 25. 8. 2020, a to na účet číslo [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného]. [právnická osoba] ze dne 24. 8. 2021 se podává, že majitelem bankovního účtu číslo [bankovní účet] je žalovaný – jediný disponent od založení účtu. Z Výzvy k úhradě soud zjistil, že dne 5. 2. 2021 byla žalovaná strana zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky 13 705 Kč vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] do 10. 3. 2021. Z Poštovního podacího archu ze dne 5. 2. 2021 se podává, že tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě. Z Výpisu z účtu žalovaného za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020 soud zjistil, že počáteční zůstatek ke dni 1. 7. 2020 činil 4 990,78 Kč, konečný zůstatek v měsíci červenci činil mínus 2 875,56 Kč. Připsáno na účet v tomto období bylo 34 610 Kč, odepsáno z účtu bylo 42 476,34 Kč. Co se částky připsané na účet týče, pak tato je tvořena mimo jiné částkou 23 217 Kč (pravděpodobně příchozí mzda v daném měsíci), a částkou cca 8 700 Kč – tj. půjčkami od nebankovních poskytovatelů úvěrů. 8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 9. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu elektronicky dne 25. 8. 2020. Bylo prokázáno, že smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] podepsala dne 25. 8. 2020 žalobkyně, v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná strana tuto smlouvu opatřila vlastnoručním podpisem, a to ani následně. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena dne 25. 8. 2020 prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Lze shrnout, že smlouva o revolvingovém úvěru nebyla mezi stranami uzavřena. 10. Podstatné pro tento spor je konstatovat, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a tvrzenou smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ). 11. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátka