26 C 228/2020-76 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum], která mu byla dána z důvodu uvedeného v ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci. Žalobce uvádí, že skutky, které jsou mu vytýkány ve výpovědi, nedosahují intenzity závažného porušení povinnosti. Navíc žalobce byl zaměstnán u žalované již od roku 1984 a od roku 2012 pracoval na pozici vedoucího oddělení personalistiky a mezd, přičemž za 35 let práce u žalované neobdržel nikdy žádnou výtku ani upozornění na porušování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. Žalobce vždy pracoval svědomitě a řádně, plnil zadané úkoly, k jeho práci nebyly nikdy dříve výhrady. Tyto vyvstaly až počátkem roku 2020 výtkou ze dne 25. 2. 2020 a výpovědí [datum], aniž by byl žalobci dán dostatečný prostor k jejich nápravě, neboť s ohledem na časové rozpětí mezi výtkou a výpovědí z pracovního poměru (i s ohledem na dočasnou pracovní neschopnost žalobce) měl na nápravu pouhých 12 dní. Pokud měl přímý nadřízený žalobce pan [příjmení], se kterým se žalobce zná řadu let a tykají si, výtky k práci žalobce, jistě bylo toto vhodné a slušné řešit nejprve ústně. Jednání žalované proti žalobci proto považuje žalobce za šikanózní a diskriminační, neboť výpověď z pracovního poměru byla uměle vykonstruována s cílem ukončit působení žalobce u žalované. Žalobce proto dne 27. 5. 2020 písemně sdělil žalované, že výpověď ze dne [datum] považuje za nezákonnou a neplatnou a oznámil jí ve smyslu § 69 odst. 1 zákoníku práce, že trvá na tom, aby byl dále zaměstnáván v souladu s jeho pracovní smlouvou ze dne [datum] na pozici vedoucího oddělení personalistiky a mezd. Žalobce dále uvádí, že žalovaná zmeškala prekluzivní lhůtu stanovenou § 58 odst. 1 zákoníku práce. Ten stanoví, že výpověď z důvodů uvedených v písm. g) lze dát pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu zaměstnavatel dověděl. Tato lhůta v okamžiku dání výpovědi, tj. 31. 3. 2020, již marně uplynula u vytýkaných úkolů s termínem plnění do 31. 12. 2019, což znamená, že ve vztahu k těmto důvodům výpovědní důvod zanikl a pro tyto důvody nemohla být výpověď dána. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že výpověď z pracovního poměru byla žalobci dána oprávněně. Žalovaná dále uvedla, že pracovní poměr s žalobcem ukončila výpovědí z důvodů závažného porušování pracovních povinností ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce předanou žalobci dne [datum], přičemž této výpovědi předcházelo předání výtky pro neplnění pracovních zaměstnance žalobci dne [datum]. Žalovaná poukazuje na to, že v souladu s ustálenou judikaturou nejvyšších soudů České republiky je jakékoliv porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci porušením méně závažným porušeným ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce. Porušení uvedená ve výtce jsou nepochybně porušeními pracovních povinností žalobce, s ohledem na náplň jeho práce a postavení vedoucího zaměstnance, jehož přístup k plnění pracovních povinností by měl být příkladný pro ostatní zaměstnance. V případě žalovaného nadto uvedená porušení představují pouze příklady dlouhodobého laxního přístupu zaměstnance k jeho pracovním povinnostem. Není pravdou, že by žalobce nikdy nebyl na porušení jeho pracovních povinností upozorňován. Toto bylo nicméně zpravidla činěno neformálně v souladu s přátelskou zaměstnaneckou politikou žalovaného. Žalovaná rovněž nerozumí argumentaci žalobce, že žalobce měl na nápravu svých porušení s ohledem na jeho pracovní neschopnost a následnou výpověď pouze 12 dní. Výtka ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce slouží jako upozornění na již nastalá porušení pracovních povinností a není zde nutná žádná lhůta k nápravě, neboť jde o konstatování již nastalých prohřešků (na rozdíl od výzvy k nápravě neuspokojivých pracovních výsledků ve smyslu § 52 písm. f) zákoníku práce) dvokátní kancelář. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by žalobce byl bezproblémovým a vzorným zaměstnancem, jak je uváděno v žalobě. Je sice pravdou, že žalobci byly v průběhu jeho pracovního poměru vypláceny roční odměny, tyto odměny jsou nicméně navázány na splnění konkrétních jednotlivých úkolů (cca. 4-5 úkolů) stanovených pro každý kalendářní rok zvlášť a k vyplácení odměn se u žalovaného pravidelně přistupovalo„ velkoryseji“. Úkolům, jejichž splnění není součástí podmínek vyplacení odměn, naopak žalobce věnuje podstatě méně pozornosti a aktivity. (Ne) vyplácení ročních odměn tedy vůbec nereflektuje celkovou spokojenost či nespokojenost žalovaného splněním pracovních povinností ze strany žalobce, ale je odvislé pouze od splnění několika výslovně určených pracovních úkolů. Žalovaná naopak práci žalobce hodnotí jako nedůslednou, s častým nedodržováním termínů a nedostatečně proaktivním přístupem, který je na pozici, kterou žalobce u žalované zastával nezbytný. Vytýkáná porušení žalovaná nadále považuje za závažná porušení pracovních povinností žalobce s ohledem na to, na jaké pozici u žalovaného pracoval, když se jednalo o vedoucího zaměstnance, který měl naopak dodržování právních a jiných předpisů kontrolovat u svých podřízených a jít jim svým chováním příkladem a rozhodně ne sám zpochybňovat potřebnost pravidel a dlouhodobě tato pravidla porušovat. Hodnocení intenzity porušení povinností náleží soudu, a přestože žalovaná považuje tato porušení za závažná, tak i v případě, že by soud došel k závěru, že se jednalo o soustavné méně závažné porušování pracovních povinností, splnila žalovaná hmotněprávní podmínky pro skončení pracovního poměru tím, že byla žalobci předána výtka. Při jakémkoliv vyhodnocení intenzity porušení se nadále jedná o stejný výpovědní důvod. <b>Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování</b> 3. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], z pracovní smlouvy ze dne [datum] a ze shodných skutkových tvrzení obou účastníků soud zjistil, že žalobce je zaměstnán u žalované od [datum], přičemž od roku 2012 pracuje na pozici vedoucího oddělení personalistiky a mezd. 4. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná rozvázala s žalobcem pracovní poměr z důvodu závažného porušování pracovních povinností ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce. Tato porušení spočívají v následujících čtyřech skutcích. 5. První skutek, který je žalobci ve výpovědi vytýkán, spočívá v tom, že dne 14. 3. 2020 a opakovaně 28. 3. 2020 provedl žalobcův nadřízený zaměstnanec kontrolu dodržování Nařízení EK- GDPR, včetně kontroly dodržování vnitřních předpisů zaměstnavatele označených jako SM-29 a MP 29.01. Dále se zde uvádí: Při této kontrole bylo zjištěno závažné a opakované porušování ochrany osobních údajů tím, že ponecháváte všechny osobní spisy zaměstnanců bez jakékoliv fyzické ochrany, tzn. neuzamčené zámkem a na [příjmení] pracovním stole volně ležely dokumenty pracovně-právního a mzdového charakteru. Tím vzniklo pro společnost nebezpečí možného úniku osobních údajů, čímž došlo k závažnému porušení Nařízení EK„ GDPR“, včetně porušení příslušných ustanovení, zejména bodů 5.2.3 a 5.2.2 směrnice SM-29. Dále jste opakovaně nedodržel povinnost dle bodu 3.1.2, 3.1.7, 3.1.9, 3.1.16 a 3.1.26 Pracovního řádu společnosti jako zaměstnanec a dále povinnosti jako vedoucí zaměstnanec. Dále fyzicky opakovaně nezabezpečujete složky-fascikly s názvem„ rekapitulace mezd“, Smluvní“ (dokumentaci smluv u managementu společnosti), složku s názvem„ mzdové výměru, Roční prémie“,„ Úprava mezd a„ Návrhy změn“, které jsou tímto přístupné a nedostatečně zabezpečené. Tímto opakovaným závažným porušením svých povinností vystavujete společnost velkému riziku úniku dat a osobních údajů. 6. Druhý skutek, který je žalobci v předmětné výpovědi z pracovního poměru vytýkán, spočívá v tom, že žalobce, který byl od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti, o ukončení dočasné pracovní neschopnosti informoval e-mailem svého nadřízeného a oddělení personalistiky a mezd (paní [jméno] [příjmení]) až dne [datum] v 9,16 hod., ačkoliv byl povinen tak učinit bezprostředně po ukončení pracovní neschopnosti. Tímto jednáním měl žalobce porušit svou povinnost dle bodu [datum] pracovního řádu žalované společnosti. 7. Třetí skutek, který je žalobci v předmětné výpovědi vytýkán, spočívá v „ opakovaném neplnění povinností v oblasti systémový interních auditů”. Žalobci je zde vytknuto„ nesplnění úkolu č. 05_ 2019 s termínem plnění k 31. 12. 2019 a dále je uvedeno, že žalobce neplní své povinnosti a úkoly vyplývající z procesních interních auditů, konkrétně se jedná o tyto čtyři úkoly: 01_ 2019 s opakovaně prodlouženým termínem plnění k 31. 12. 2019, 01_ 2019 s opakovaně prodlouženým termínem plnění k [datum], 01_ 2019 s opakovaně prodlouženým termínem plnění k 31. 12. 2019, 39_ 2019 s opakovaně prodlouženým termínem plnění k 29. 2. 2020. 8. Čtvrtý skutek, který je žalobci ve výpovědi z pracovního poměru vytýkán, spočívá v tom, že v přímé podřízenosti vedoucího střediska kanalizačních sítí