31 C 128/2021-28 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 28. 1. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 2 500 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) dne 3. 2. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva o zápůjčce“), za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] a SMS zpráv. Před samotným uzavřením Smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil dle pokynů uvedených na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kterou odeslal právnímu předchůdci žalobce, kdy nutným předpokladem pro odeslání žádosti bylo seznámení se s obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, obsahem návrhu smlouvy o zápůjčce, jakož i standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, kdy s nimi odesláním výslovně souhlasil. Na základě Smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 3. 2. 2017 zápůjčku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou zápůjčku ve výši 2 000 Kč, spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 500 Kč a to vše nejpozději do 28. 2. 2017. Žalovaný však právnímu předchůdci na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradil. Žalobce požaduje v rámci žalobního návrhu zaplacení pouze poskytnutých finančních prostředků. Celkovou pohledávku ve výši 2 500 Kč z titulu Smlouvy o zápůjčce pak právní předchůdce žalobce jakožto postupitel, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 4. 2017, postoupil ve prospěch žalobce jakožto postupníka. Přestože byl žalovaný vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobce k plnění, a to předžalobní upomínkou ze dne 21. 10. 2019 žalovaný ničeho žalobci neuhradil, ani jinak věcně nereagoval, a žalobci tak nezbývá, než uplatnit svůj nárok na zaplacení dlužných částek podáním žalobního návrhu. Žalobce požaduje po žalovaném z titulu Smlouvy o zápůjčce zaplacení částky 2 500 Kč, jež představuje souhrn jistiny poskytnuté zápůjčky a poplatku za poskytnutí zápůjčky. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobce z částky 2 000 Kč od 1. 3. 2017 do zaplacení. 2. Podáním ze dne 25. 5. 2021 žalobce k výzvě soudu doplnil, že Smlouva o zápůjčce byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Žalovaný před uzavřením smlouvy o zápůjčce provedl registraci na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil své osobní údaje a zaslal právnímu předchůdci žalobce scan svého občanského průkazu. Žalovaný následně prostřednictvím klientské zóny požádal o poskytnutí zápůjčky, která mu byla vyplacena na bankovní účet č. [bankovní účet], tedy na účet, který žalovaný za tímto účelem označil v registračním formuláři. Za účelem prokázání vlastníka účtu č. [bankovní účet] navrhuje žalobce důkaz dotazem na bankovní ústav [právnická osoba], organizační složka podniku. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. K ústnímu jednání konanému dne 22. 6. 2021 se žalobce ani žalovaný nedostavil, ačkoli byli řádně a včas předvoláni, žalobce svou neúčast u ústního jednání omluvil a požádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti. S ohledem na tuto skutečnost soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 5. Ze smlouvy o zápůjčce [anonymizováno] [číslo] ze dne 3. 2. 2017 soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny [právnická osoba], [IČO], jako věřitel a žalovaný jako klient, věřitel se touto smlouvou zavazuje poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 2 000 Kč, za poplatek ve výši 500 Kč s tím, že celková splatná částka je 2 500 Kč, termín splatnosti 28. 2. 2017. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet klienta, který je ve smlouvě identifikován. Smlouva není opatřena podpisem věřitele ani žalovaného, rovněž není připojen jiný prostředek způsobilý podpis nahradit. 6. Z listiny nadepsané„ [anonymizováno]“ (č.l. 17 spisu) a e-mailu ze dne 2. 2. 2017 soud zjistil, že jsou zde uvedeny základní údaje týkající se osobních a majetkových poměrů žalovaného. 7. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 2. 2017 do 28. 2. 2017 - strana [číslo] soud zjistil, že dne 3. 2. 2017 je evidována odchozí platba ve výši 2 000 Kč z tohoto účtu ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 4. 6. 2021 soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný, dne 3. 2. 2017 přišla na tento účet platba ve výši 2 000 Kč od [právnická osoba], [anonymizováno]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 4. 2017 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], jako postupitel a žalobce jako postupník a je jí postupována pohledávka vůči žalovanému ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 2. 2017. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval tímto dopisem žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 11 695 Kč do sedmi dnů od odeslání výzvy s tím, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. Tato výzva byla odeslána žalovanému poštou dne 21. 10. 2019 na adresu [adresa] (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 21. 10. 2019). 10. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi tvrzeným předchůdcem žalobce - [právnická osoba] s.r.o., jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobce sice předložil k důkazu listinu nadepsanou jako„ smlouvy o zápůjčce [anonymizováno] [číslo]“ ze dne 3. 2. 2017, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku postupem, který žalobce uvedl v žalobě, nebylo prokázáno ani to, že by byla uzavřena písemně. Žalobce nedoložil důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena. Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o. s. ř., nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání. 11. Soud vzal za prokázáno, že žalovanému byla převodem na jeho účet dne 3. 2. 2017 poskytnuta [právnická osoba] [anonymizováno]. částka ve výši 2 000 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu byla pohledávka vůči žalovanému postoupena. Dále soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů od odeslání předžalobní výzvou ze dne 21. 10. 2019, která mu byla odeslána dne 21. 10. 2019. 12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdce žalobce poskytl 3. 2. 2017 žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 2 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, kdy před podáním žaloby nezaplatil ničeho (kdy toto žalobce nijak neprokazoval, nicméně žalovaný ani netvrdil, že by žalobci něco na žalovanou částku zaplatil, resp. neuplatnil žádnou procesní obranu). Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci podle § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, také právo na zákonné úroky z prodlení za dobu od 29. 10. 2019 do zaplacení, což je první prokázaný den prodlení žalované. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci plat