34 C 358/2021-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 9 121 Kč za jízdy žalovaného prostředky městské hromadné dopravy dne 10. 4. 2012, dne 18. 4. 2012 a dne 26. 4. 2012 na lince [číslo] dne 4. 12. 2013 na lince [číslo] dne 9. 1. 2014 a dne 27. 7. 2015 na lince [číslo] dne 30. 6. 2016 na lince [číslo] provozovanými žalobkyní bez platného jízdního dokladu, když žalovaný neuhradil jízdné 3 x 15 Kč, 1 x 16 Kč a 3 x 20 Kč spolu s přirážkou k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 3 x 1 000 Kč a 4 x 1 500 Kč. 2. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ho poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání. 3. V řízení byl prokázán následující skutkový stav. Žalovaný cestoval prostředky městské hromadné dopravy provozované žalobkyní dne 10. 4. 2012, dne 18. 4. 2012 a dne 26. 4. 2012 na lince [číslo] dne 4. 12. 2013 na lince [číslo] dne 9. 1. 2014 a dne 27. 7. 2015 na lince [číslo] dne 30. 6. 2016 na lince [číslo] vždy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný ve dnech, kdy cestoval bez platného jízdního dokladu, uznal své dluhy vůči žalobkyni ve výši 3 x 15 Kč, 1 x 16 Kč a 3 x 20 Kč za jízdné a dále vždy i za přirážku k jízdnému vyplývající z jeho jízd bez platného jízdního dokladu ve výši 3 x 1 000 Kč a 4 x 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal tyto pohledávky zaplatit vždy do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 4. Po právní stránce posoudil soud věc v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 82/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tak, že mezi účastníky došlo ve dnech 10. 4. 2012, 18. 4. 2012, 26. 4. 2012 a 4. 12. 2013 k uzavření smlouvy o přepravě dle § 760 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), ve zbývajících dnech, tj. 9. 1. 2014, 27. 7. 2015 a 30. 6. 2016 došlo k uzavření smluv o přepravě dle § 2550 o. z. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné za každou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně. Výše jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se opírá o § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, vyhlášku č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu a smluvní přepravní podmínky žalobkyně. Žalovaný navíc pokaždé uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výše uvedeném rozsahu a současně se zavázal tento svůj dluh zaplatit ve lhůtě 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Soud proto v souladu s § 558 obč. zák. (u jízd uskutečněných ve dnech 10. 4. 2012, 18. 4. 2012, 26. 4. 2012 a 4. 12. 2013) a § 2053 o. z. (u jízd uskutečněných ve dnech 9. 1. 2014, 27. 7. 2015 a 30. 6. 2016) dovodil, že dluhy žalovaného v době jejich uznání žalovaným trvaly. Žalovaný tato uznání dluhu žádným způsobem nezpochybnil, soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný nezaplacením jízdného a přirážek k jízdnému ve lhůtě 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu dostal dnem následujícím do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, soud žalobkyni přiznal v souladu s § 517 odst. 1, 2 obč. zák. a § 1970 o. z. rovněž úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., platného do 31. 12. 2013, ve znění účinném v době prodlení žalovaného, a v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla v řízení plně úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad po 100 Kč (předžalobní výzva a žaloba) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem částku 600 Kč. 6. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.