40 C 237/2020-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 662,16 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na základě které téhož dne poskytla žalované zápůjčku ve výši 1 662,16 Kč převodem na její účet. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaná do tohoto data však zápůjčku nesplatila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit částka 1 662,16 Kč Vedle zaplacení dlužné částky žalobkyně požaduje i zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po sjednané splatnosti. Žalované byla zaslána před podáním žaloby výzva k plnění. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání konanému dne [datum] se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoli byly řádně a včas předvolány. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkazy všemi listinami založenými žalobkyní do spisu, a to: Smlouvou o zápůjčce, Obchodní podmínkami, Standardními evropskými informacemi o spotřebitelském úvěru, Rozhodčí smlouvou, Zápisem z vysvětlení následků uzavření rozhodčí smlouvy, internetovým formulářem –„ Loan application info“, výpisem z účtu věřitele, Fakturou [číslo] Smlouva o postoupení pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky, Podacím archem ze dne [datum], Předžalobní výzvou a Podacím archem [datum]. 5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] za žalovanou nebyla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby. V posuzované věci žalobkyně předložila k důkazu Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřel tvrzený původní věřitel [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] s žalobkyní. Předmětem této smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v příloze 1. Předložená smlouva však žádnou přílohu neobsahovala. Postoupení pohledávky nebylo možno dovodit ani z předloženého Oznámení o postoupení pohledávky, protože toto oznámení vyhotovila [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], tj. subjekt naprosto odlišný od původního věřitele [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] se sídlem na [adresa], [adresa] [adresa] [adresa], [adresa] [adresa], [adresa] [adresa] [adresa], [adresa] [adresa] [adresa]. 6. Soud rovněž nevzal z předložených důkazů za prokázáno, že by mezi tvrzeným právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně předložila k důkazu nepodepsané listinu Smlouva o zápůjčce a Obchodní podmínky, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovanou nepodává. V předložené smlouvě o zápůjčce je jako zapůjčitel uvedena [právnická osoba], naopak v Obchodních podmínkách je uvedena [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. Z žádné z žalobkyní předložených listin se pak nepodává, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo tak prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi v žalobě tvrzenými účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek věřitele, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. 7. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/ 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat SMS zprávu, jak tvrdí žalobkyně, když sama toto tvrzení nijak neprokazuje. 8. Soud tedy opakovaně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi tvrzeným právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. 9. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by tvrzený věřitel [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] poskytl žalované tvrzené peněžní prostředky. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou, k jejímuž uzavření nestačí pouze dohoda stran, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví vydlužitele (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 659). V posuzované věci se žalobkyně zavázala převést peněžní prostředky na účet žalované. Z provedeného důkazu - výpis z účtu věřitele - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků ve výši 2 000 Kč z účtu blíže neurčeného subjektu na účet č. [bankovní účet]. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovanou. 10. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění žalobních tvrzení a předložení důkazů, ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 11. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítnul. 12. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek pouze zkrácené odůvodnění. 13. Pro úplnost soud dodává, že pokud žalobkyně navrhovala v podání ze dne [datum] vydání rozsudku pro zmeškání, nebo rozsudku pro uznání, soud jejímu návrhu nevyhověl, protože nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro vydání těchto rozhodnutí. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.