55 C 259/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

<i>V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), písemné vyhotovení rozsudku obsahuje zkrácenou verzi odůvodnění.</i> 1. Předmětem tohoto řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím, když žalovaný dne 5. 3. 2020 cestoval bez platného jízdního dokladu prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní. Žalovaná částka představuje nezaplacené jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, dále se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 3. Soud v řízení učinil skutkový závěr, že žalovaný se přepravoval dopravním prostředkem hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to dne 5. 3. 2020 na autobusové lince [číslo] při přepravní kontrole se oprávněnému zaměstnanci žalobkyně neprokázal platným jízdním dokladem. S žalovaným byla sepsána Dohoda s cestujícím [číslo] dle které se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit dluh na jízdném ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, tuto pohledávku žalovaný co do důvodu i výše uznal, předmětná dohoda je žalovaným podepsána. K zaplacení žalované částky žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 4. 3. 2021, odeslanou tzv. doporučeně. 4. S ohledem na uvedený skutkový stav soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, nárok na zaplacení jízdného, přirážky k jízdnému a úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 2053, ustanovení § 1970, ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, ve spojení s ustanovením § 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Žalovaný dluh za jízdné a přirážku k jízdnému písemně uznal, čímž nastala tzv. vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval; v souladu s ustanovením § 133 o. s. ř. pak platí, že dokud není prokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka - důkazní břemeno se tedy přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by dluh nevznikl nebo zanikl splněním či jiným způsobem, zavázal soud žalovaného k povinnosti zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., dle kterých soud procesně neúspěšného žalovaného zavázal k zaplacení nákladů řízení žalobkyni v celkové výši 600 Kč; z této částky 400 Kč činí zaplacený soudní poplatek a 200 Kč (2x 100 Kč) činí paušální náhrada hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za sepis žaloby a předžalobní výzvy). 6. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádný důvod.