58 C 252/2021-35 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 921,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému bankovním převodem poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 1 921,40 Kč. Tuto svou povinnost žalovaný nedodržel. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky původního věřitele. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl opětovně vyzýván ke splnění své povinnosti vrátit jistinu půjčky, naposledy předžalobní výzvou z [datum], ovšem bezvýsledně, žalobkyně se proto domáhá, aby byl zavázán zaplatit jí částku 6 921,40 Kč, z toho 5 000 Kč na dlužné jistině a 1 921,40 Kč na dlužných poplatcích a dále zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast nikterak neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně a na straně klienta žalovaný. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Z provedeného dokazování vůbec nevyplynulo, že by postup při registraci a uzavření smlouvy byl proveden jakýkoli postup k ověření identity žalovaného jako jednající osoby či k ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr. 5. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] částku 5 000 Kč na účet žalovaného. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby seznámen se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ním přešla na žalobkyni a zároveň byl vyzván k plnění výzvou odeslanou [datum] s třídenní lhůtou k plnění. Postoupení pohledávky tak, jak je tvrzeno v žalobě, soud zjistil též ze smlouvy o postoupení pohledávek. 7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 8. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy a její přílohy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalovaného např. skrze kontrolu občanského průkazu či skrze verifikační platbu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného dne [datum] a k plnění jej vyzvala výzvou odeslanou [datum] s třídenní lhůtou k plnění. 9. Soud dále nevzal za prokázané, že by žalobkyně jakkoli prověřovala schopnost žalovaného čerpaný úvěr splácet. 10. Soud tedy nevzal za prokázané, že by smlouva mezi stranami o tvrzeném obsahu byla uzavřena. Pokud by její uzavření bylo prokázáno, soud by po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o.z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ale též nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]). Smlouva by proto byla shledána absolutně neplatnou i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo. 11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni. 14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 5 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vydat. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. a zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení od [datum], a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení. Soud vyšel z toho, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a první prokázaná výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne [datum]. Dle § 573 o. z. se pak tato výzva považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. [datum]. Žalovanému byla ve výzvě poskytnuta třídenní lhůta k plnění (do [datum]) a tedy od [datum] je žalovaný v prodlení s plněním. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně v řízení požadovala částku ve výši 8 987,62 Kč a úspěšná byla toliko v rozsahu 5 272,36 Kč (obojí s kapitalizací příslušenství ke dni rozhodnutí soudu), tedy v rozsahu 59 % a má tedy nárok na náhradu 18 % účelně vynaložených nákladů. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 268 Kč, což činí 18 % z částky 1 489 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT). Odměna všechny tři úkony byla stanovena podle § 14b odst. 1 AT ve výši 900 Kč (3 x 200 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), 21 % DPH z částky 900 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a částky 400 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. 16. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhradu ná