17 C 272/2020-141 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení zahájeném dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném bývalém manželovi vypořádání jejich společného jmění zaniklého rozvodem dne [datum] s tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum]. Předmětem vypořádání učinila práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu a k nim náležející nájem družstevního bytu, ve kterém nikdy nebydleli (viz odstavec I. písm. a) výroku tohoto rozsudku), a práva a povinnosti ze Smlouvy se společností [právnická osoba] (odstavec I. písm. b) výroku), to vše s tím, že byla nabyta za trvání manželství a nechť jsou přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného oproti vyplacení vyrovnacího podílu ve výši ½ jejich majetkových hodnot. Předmětem vypořádání dále učinila práva a povinnosti z Rámcové smlouvy Clear Deal (odstavec II výroku) uzavřené v průběhu manželství a existující i v době právní moci rozvodu s tím, nechť jsou přikázána rovněž do výlučného vlastnictví žalovaného oproti vyplacení vyrovnacího podílu ve výši ½ jejich majetkové hodnoty přirostlé ke vnosu žalobkyně 500 000 Kč, který vložila při uzavření smlouvy do této společné investice z 1 mil. Kč darovaných mimo jiné k tomuto účelu rodiči žalobkyně, a to výlučně žalobkyni. Do vypořádání zahrnula též investici ze SJM do výlučného dluhu žalobkyně ve formě splátek překlenovacího úvěru od stavební spořitelny splácených ze společných prostředků za trvání manželství v celkové výši 123 900 Kč s tím, nechť je o ½ této investice ponížen vypořádací podíl. Prostřednictvím soudu se svého nároku domáhala poté, co se účastníci v předsoudní fázi nedohodli především na splatnosti vypořádacího podílu. 2. Žalovaný, počínaje svým prvním podáním ve věci ze dne [datum] učinil nespornou dobu trvání manželství a tudíž i společného jmění účastníků. K položkám navrženým k vypořádání žalobkyní namítal jednak, že nepatří do SJM, konkrétně i práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu a nájmem družstevního bytu tvrdil, že jsou jeho výlučným majetkem, případně bude-li prokázáno jinak, navrhl, nechť je aplikována disparita podílů 1:100 ve prospěch žalovaného, když družstevní podíl měl dle dohody v rodině žalovaného nabýt do svého výlučného vlastnictví žalovaný od sestry, která jej dříve nabyla od babičky a žalovaná o byt nikdy neprojevovala zájem a nijak se o jeho nabytí nezasloužila. U práv a povinností ze Smlouvy se společností [právnická osoba], uvedl, že bylo původně ujednáno, že finanční prostředky budou následně darovány dceři účastníků k jejím 18tinám a této dohodě by chtěl žalovaný dostát. Rámcová smlouva Clear Deal byla zrušena v květnu 2020 a žalovanému vyplacen zůstatek 553 184,29 Kč, z něhož má žalobkyně nárok na ½. Popřel, že by počáteční vklad 500 000 Kč do této smlouvy byl vnosem z výlučných prostředků žalobkyně, když šlo o platbu z účtu sice vedeného na jméno žalobkyně, avšak s dispozičním právem žalovaného, který byl společným rodinným účtem, kde se mísily peníze pocházející z mezd obou manželů, mimo jiné též s 1 mil. Kč došlým z účtu matky žalobkyně, aniž byla uzavřena jakákoliv smlouva pro takové plnění. Z tohoto společného účtu a na něm smísených peněz bylo investováno 496 794 Kč do výlučného dluhu žalobkyně formou předčasného splacení překlenovacího úvěru od stavební spořitelny, který na sebe vzala ještě před manželstvím. Tuto investici tak žalobce navrhl rovněž k vypořádání, ačkoliv žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tak učinila právě z výlučného daru od její matky (viz částka 1 mil. Kč). Nadto souhlasil s nárokem na ½ z investic ze SJM zaplacených na tento výlučný úvěr žalobkyně za trvání manželství v celkové výši 123 900 Kč. K vypořádání navrhl dále osobní automobil pořízený v manželství a po rozvodu formálně přepsaný ze žalovaného na žalobkyni a zůstatek finančních prostředků na společném účtu shora, ve výši 231 000 Kč. Žalovaný učinil nesporným, že účastníci se na vypořádání dosud nedohodli s tím, že Smlouva s ČP INVEST ani nebyla původně do předsoudních jednání zahrnována. 3. Již zde je třeba uvést k odstavci III. písmenům a) a b) výroku tohoto rozsudku, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů nelze rozhodovat o nárocích, které jsou uplatněny až po třech letech od zániku společného jmění. Soud může vypořádat pouze ty hodnoty (rozuměj věci, závazky, vnosy, investice a zápočty) tvořící součást SJM, které účastníci učiní předmětem řízení, a učiní tak ve lhůtě tří let od zániku SJM (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007 a usnesení sp. zn. 22 Cdo 2881/2008). Není-li nárok na vypořádání vzájemných investic uplatněn do tří let od zániku společného jmění, nastupuje vypořádání tzv. domněnkou dle § 741 o. z. a soudní vypořádání je již vyloučeno. Naopak by tomu bylo například v situaci, podal-li by žalovaný samostatný návrh na vypořádání společného jmění ve lhůtě do tří let od zániku SJM, kde by řízení o něm bylo konzumováno pouze ve vztahu k té části společného jmění, která je předmětem již probíhajícího řízení k návrhu žalobkyně; ohledně jiných hodnot náležejících do SJM, které se nestaly předmětem předchozího řízení, by pak nenastala překážka tzv. litispendence (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1447/2019, ze dne 26. 6. 2019). Proto byl soudem zamítnut žalovaným uplatněný nárok, aby byly vypořádány i další položky společného jmění účastníků, a to finanční prostředky na bankovních účtech ve formě jim odpovídající pohledávky 231 000 Kč za [ulice] bankou a osobní automobil Škoda Octavia. Proto také soud, ačkoliv provedl dokazování listinami k tomu označenými žalovaným, dále z nich, pokud jde o prokazování jejich existence a hodnot, pro jejich nadbytečnost nevycházel (k automobilu viz daňový doklad ze dne [datum], SMS korespondence mezi rodiči žalobkyně a žalovaným z období od [datum] do [datum] zpráva Magistrátu města Ostravy ze dne [datum] s přílohami k ní, a k zůstatkům na účtech tzv. screen obrazovky počítače se zůstatky ke dni [datum] v částce 30 106,45 Kč na běžném účtu a na spořícím kontě 200 137,58 Kč a zpráva [právnická osoba], ze dne [datum]). Shora uvedené však nelze aplikovat též na žalovaným uplatněný nárok vypořádání investice ze SJM ze dne [datum] ve výši 496 794 Kč do výlučného dluhu žalobkyně formou předčasného splacení překlenovacího úvěru od stavební spořitelny (odstavec III. písm. c) výroku), neboť tuto částku uplatnila včas již žalobkyně, avšak s odlišným právním posouzením, kterým však není soud vázán, když ji považovala za plnění ze svých výlučných prostředků získaných výlučným darem od své matky (viz níže) a stejně tak na žalovaným naopak popřený vnos žalobkyně ve výši 500 000 Kč vložený při uzavření smlouvy do společné investice ve formě Rámcové smlouvy Clear Deal (viz níže). 4. Z nesporných tvrzení účastníků, vzal soud za prokázáno, že společné jmění účastníků coby manželů trvalo od [datum] do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek zdejšího soudu ze dne 14. 7. 2017, č. j. 63 C 221/2017-24, vyhlášený poté, co nezletilá dcera účastníků ročník 2011 byla svěřena do jejich střídavé péče mimo jiné s tím, že účastníci přestali vést společnou domácnost nejpozději od dubna 2017, kdy vyvrcholila krize v důsledku osobnostních rozdílů manželů, jejich rozdílných názorů na manželské soužití a navázání známosti žalovaným (tam manželem) s jinou ženou. Ve spojení s výpovědí svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] (roč. 1980) a ve spojení se svědeckou výpovědí otce žalovaného pana [jméno] [celé jméno žalovaného] je dále prokázáno, že vztahy mezi rodinou žalovaného a žalobkyní byly rozvrácené a vyostřené již v době předcházející samotnému ukončení společné domácnosti manželů, když rodiče žalovaného, včetně jeho babičky z matčiny strany považovali žalobkyni za„ chamtivou“,„ závistivou“ (viz svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], včetně„ rozházela rodinu, rozházela bratra s dcerou“),„ neempatickou“, vyčítali žalobkyni především její chování vůči žalovanému s tím, že jej„ neustále“ ponižuje, zakázala mu„ vystudovat“, v případě přepsání předmětného bytu též na ni se obávali„ umístění babičky do domova pro seniory“ (viz svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení]). Pokud žalobkyně namítala nevěrohodnost svědkyně [titul]. [příjmení] z důvodů její citové zainteresovanosti na skutečnosti, že nakonec nepřevedla členský podíl k „ rodinnému“ družstevnímu bytu výlučně na žalobce, jak jí bylo přikázáno„ rodinnou radou“, ale po nesprávném poučení pracovnice bytového družstva na oba účastníky, coby tehdejší manžele, považuje soud za neopodstatněnou, když svědkyně vypovídala i v této části výpovědi o tom, co svými smysly při převodu vnímala a co svým jednáním nakonec vykonala v souladu nejen s listinnými důkazy týkajícími se samotného převodu, ale současně též v souladu s výpovědí otce žalovaného, proti jehož svědecké výpovědi nebylo jakýchkoliv připomínek. Nesporným mezi účastníky bylo a soud tak vzal za prokázáno, že členská práva k družstevnímu bytu, který je předmětem vypořádání nabyli za trvání SJM účastníků tito od sestry žalobce poté, co sestra nabyla tato práva