ECLI: ECLI:CZ:OSOV:2022:18.C.222.2021.1 Datum: 2022-01-14 Předmět: o 150 408 EUR Ustanovení: ["§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 549/1991 Sb.", "§ z. č. 40/1964 Sb.", "§ 524 z. ["bezdůvodné obohacení""konkurs""majetková podstata""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva pracovní""věcná příslušnost""zastavení řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 150 408 EUR. Aplikuje: § 149 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.), § 137 (99/1963 Sb.), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Žalobce jakožto insolvenční správce dlužnice [právnická osoba]„ v likvidaci“, [IČO] (dále jen dlužnice) se v řízení vedeném původně u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 ICm 511/2015 jako incidenční spor v rámci insolvenčního řízení dlužnice domáhal mj. určení, že právní úkon dlužnice spočívající v postoupení pohledávek mezi dlužnicí a žalovanou jako postupníkem, jehož předmětem bylo postoupení pohledávky za [právnická osoba] podnik [právnická osoba] (dále jen [příjmení] [jméno]) označené fakturou číslo 2013 ve výši 101 884 EUR a fakturou číslo 2013 ve výši 48 524 EUR je neplatný, in eventum je vůči věřitelům dlužnice neúčinný. Dále se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost vydat do majetkové podstaty dlužnice částku 150 408 EUR. Žalobce tvrdil, že dlužnice provedla ve prospěch [příjmení] [jméno] opravu kolejnicového oblouku západního a východního portálu tunelu [jméno]. Provedení těchto prací zajišťovala pro dlužnici subdodavatelsky žalovaná. Dlužnice vystavila [příjmení] [jméno] za provedené práce dne [datum] fakturu číslo 2013 ve výši 101 884 EUR a fakturu číslo 2013 ve výši 48 524 EUR. Následně došlo k postoupení shora uvedených pohledávek dlužnice za [příjmení] [jméno] na žalovanou, což vyplývá z oznámení o změně v osobě věřitele, které dlužnice zaslala [příjmení] [jméno]. [příjmení] [jméno] shora uvedené dlužné částky uhradil na základě tohoto oznámení žalované. Vůči dlužnici bylo dne [datum] zahájeno insolvenční řízení a dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs. Žalobce tvrdil, že právní jednání spočívající v postoupení pohledávek ze dne [datum] se uskutečnilo ve lhůtě jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení, přičemž dlužnice byla v době uskutečnění tohoto jednání v úpadku, neboť měla k [datum] splatné pohledávky ve lhůtě více jak tři měsíce po lhůtě splatnosti. Žalobce byl přesvědčen, že uvedené postoupení pohledávek naplňovalo znaky zvýhodňujícího právního úkonu dle ust. § 241 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) a současně se jedná o úmyslně zkracující právní úkon dle ust. § 242 IZ. Postoupením pohledávek došlo k plnému uspokojení žalované za dlužnicí, která byla v té době již v úpadku, aniž došlo k uspokojení ostatních věřitelů dlužnice, jejichž pohledávky byly v okamžiku postoupení pohledávek po lhůtě splatnosti.
2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Potvrdila, že v postavení subdodavatele prováděla pro dlužnici dílo ve prospěch [příjmení] [jméno]. Cena díla byla sjednána na částku 4 248 000 Kč, přičemž část ceny za dílo ve výši 101 884 EUR a 48 524 EUR byla žalované uhrazena přímo [příjmení] [jméno]. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by dlužnice byla v době postoupení pohledávky v úpadku, neboť na počátku roku 2013 měla podepsané dostatečné kontrakty s odběrateli.
3. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 2020, č. j. 25 ICm 511/2015 – 69, byla žaloba v části popsané výše zamítnuta (výrok III. a IV. rozsudku). Krajský soud uvedl, že žalobcem tvrzená smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě měly být dlužnicí postoupeny pohledávky na žalovanou, nebyla uzavřena v písemné formě, neboť žalobce tento důkaz nepředložil a žalovaná soudu sdělila, že písemnou smlouvou nedisponuje. Pokud by postupní smlouva měla být uzavřena v ústní formě, tak nebyl předložen přesvědčivý důkaz o tom, že k uzavření postupní smlouvy došlo dne [datum], neboť nedatovaná oznámení o změně věřitele soud za takovýto důkaz nepovažuje. Podle závěrů krajského soudu žalobce neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní o uzavření postupní smlouvy mezi dlužnicí a žalovanou, a proto žalobě na určení, že postoupení předmětných pohledávek je právním úkonem neplatným, event. neúčinným, nebylo možno vyhovět. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tak, že náhradu nákladů řízení přiznal procesně úspěšné žalované (výrok V.).
4. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 2. 2021, č. j. 14 VSOL 19/2021 - 92 byl shora uvedený rozsudek krajského soudu ve výrocích IV. a V. zrušen a věc byla v tomto rozsahu postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu věcně příslušnému. Rozsudek krajského soudu ve výroku III. vrchní soud potvrdil s odůvodněním, že primárnímu petitu, kterým se žalobce domáhal určení neplatnosti postupních smluv, nebylo možno vyhovět proto, že žalobce neprokázal svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení neplatnosti postupní smlouvy. Sekundárnímu petitu ohledně neúčinnosti postupních smluv nebylo možno vyhovět proto, že smlouvy o postoupení pohledávek nejsou platnými právními úkony dlužnice. Pokud v řízení není postaveno na jisto, že odporované postupní smlouvy jsou platné a že vyvolaly jimi zamýšlené právní účinky, tak nelze vyhovět žalobě, kterou se žalobce domáhá odvrácení těchto účinků vůči věřitelům dlužnice. [ulice] soud na rozdíl od krajského soudu vzal v řízení za prokázáno uzavření postupních smluv, avšak nikoliv jejich platné uzavření, což bylo důvodem, pro který nebylo možno vyslovit jejich neúčinnost. Za stavu, kdy bylo prokázáno, že pohledávky dlužnice za [příjmení] [jméno] žalované uhrazeny byly, nelze vyloučit, že uplatněný nárok žalobce na zaplacení částky 150 408 EUR do majetkové podstaty dlužnice je důvodný, neboť žalované bylo plněno na základě neplatné smlouvy. V rámci incidenčního sporu se však případným nárokem z titulu bezdůvodného obohacení nelze zabývat věcně, neboť jeho meritornímu projednání brání nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku věcné příslušnosti insolvenčního soudu. K řízení o vydání majetkového prospěchu získaného plněním z neplatného právního úkonu jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy podle ust. § 9 odst. 1 o. s. ř.
5. Vrchní soud v Olomouci zavázal věcně příslušný okresní soud, nechť se zabývá posouzením nároku na zaplacení částky 150 408 EUR z hlediska dosud zjištěného skutkového stavu, tj. že dne [datum] byla mezi dlužnicí jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dlužnice ve výši 101 884 EUR za [příjmení] [jméno], fakturovaná fakturou číslo 2013, a dne [datum] byla mezi dlužnicí jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dlužnice ve výši 48 524 EUR za [příjmení] [jméno], fakturovaná fakturou číslo 2013, a to včetně obrany žalované, která tvrdí, že účelem postupních smluv měla být úhrada její pohledávky za dlužnicí vzniklé z titulu subdodávky na díle, které bylo dlužnicí provedeno pro [příjmení] [jméno].
6. Žalobce se v tomto řízení domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 150 408 EUR představující platby poskytnuté žalované ze strany [příjmení] [jméno] s odůvodněním, že postupní smlouvy jsou neplatné právní úkony. Dlužnice se fakticky nachází v úpadku od roku 2012 a žalobce eviduje dluhy dlužnice za více než 100 mil. Kč. Pan [příjmení] [příjmení] byl navíc souběžně členem představenstva dlužnice (do [datum]) a jednatelem žalované společnosti, a proto musel vědět, že se dlužnice v době uzavření postupních smluv fakticky nachází v úpadku. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] byl od [datum] do [datum] také zaměstnancem dlužnice na pozici obchodního ředitele. Žalovaná přijala plnění od [příjmení] [jméno], čímž byla zvýhodněna oproti jiným věřitelům uspokojovaným v rámci insolvenčního řízení dlužnice.
7. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že se na úkor dlužnice neobohatila. Žalovaná provedla kompletně dílo pro [příjmení] [jméno], přičemž dlužnice nic nenakoupila a k provádění díla nevyslala jediného pracovníka. Jediným subjektem, který se při provádění zakázky pro [příjmení] [jméno] obohatil, je pouze dlužnice. Žalovaná dostala od [příjmení] [jméno] zaplaceno za svou práci. Žalovaná uvedla, že nebyla ve smluvním vztahu s objednatelem díla [příjmení] [jméno]. Žalovaná doplnila, že byla ve smluvním vztahu pouze s dlužnicí. Jednání žalobce označila žalovaná za jednání v rozporu s dobrými mravy a zásadou poctivého obchodního styku.
8. Soud provedl účastníky navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.
9. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná obdržela od [příjmení] [jméno] celkem částku 150 408 EUR. Z výpisů z účtu soud následně zjistil, že [příjmení] [jméno] zaslal žalované dne [datum] platbu 48 524 EUR na fakturu číslo 2013, dne [datum] platbu 50 000 EUR na fakturu číslo 2013, dne [datum] platbu 26 884 EUR na fakturu číslo 2013 a dne [datum] platbu 25 000 EUR na fakturu číslo 2013.
10. Z faktury – daňového dokladu číslo 2013 soud zjistil, že dne [datum] dlužnice v pozici dodavatele vyúčtovala [příjmení] [jméno] jako odběrateli opravu kolejnicového oblouku Západního portálu tunelu [jméno] (hotel Kempinsky) částkou 101 884 EUR splatnou dne [datum].
11. Z faktury – daňového dokladu číslo 2013 soud zjistil, že dne [datum] dlužnice v pozici dodavatele vyúčtovala [příjmení] [jméno] jako odběrateli opravu kole
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.