§ 241 insolvenční zákon – Neúčinnost zvýhodňujících právních úkonů
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 241 insolvenčního zákona definuje, co je to "zvýhodňující právní úkon", který může být v insolvenčním řízení prohlášen za neúčinný, protože některému věřiteli poskytl vyšší uspokojení na úkor ostatních. Pokud dlužník v době úpadku nebo v důsledku úpadku provedl právní úkon, který zvýhodnil jednoho věřitele oproti ostatním (např. splatil dluh před splatností), může být tento úkon později prohlášen za neúčinný. (§ 241 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Neúčinnost zvýhodňujících právních úkonů
- Týká se: dlužník, věřitel
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.“
- Judikatura: na § 241 odkazuje 186 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Neúčinnost zvýhodňujících právních úkonů“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu.
(2) Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern21), je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.
(3) Zvýhodňujícími právními úkony jsou zejména úkony, kterými dlužník
a) splnil dluh dříve, než se stal splatným,
b) dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch,
c) prominul svému dlužníku splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva,
d) poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné.
(4) Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.
(5) Zvýhodňujícím právním úkonem není
a) zřízení zajištění závazku dlužníka, obdržel-li za ně dlužník současně přiměřenou protihodnotu,
b) právní úkon učiněný za podmínek obvyklých v obchodním styku, na základě kterého dlužník obdržel přiměřené protiplnění nebo jiný přiměřený majetkový prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka,
c) právní úkon, který dlužník učinil za trvání moratoria nebo po zahájení insolvenčního řízení za podmínek stanovených tímto zákonem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dlužník v době úpadku nebo v důsledku úpadku provedl právní úkon, který zvýhodnil jednoho věřitele oproti ostatním (např. splatil dluh před splatností), může být tento úkon později prohlášen za neúčinný.
- Za zvýhodňující úkon se považuje například předčasné splacení dluhu, změna závazku v neprospěch dlužníka, prominutí dluhu dlužníkem nebo poskytnutí zajištění pro již existující závazek.
- Takovému úkonu lze odporovat (tj. prohlásit jej za neúčinný) až 3 roky zpětně, pokud byl učiněn ve prospěch osoby blízké nebo osoby tvořící s dlužníkem koncern, nebo 1 rok zpětně u jiných osob.
- Některé úkony, jako je zřízení zajištění za přiměřenou protihodnotu nebo úkony za obvyklých podmínek v obchodním styku s přiměřeným protiplněním, nejsou považovány za zvýhodňující, pokud nebyly učiněny ve prospěch osoby blízké a příjemce nemohl poznat úpadek dlužníka.
Na co si dát pozor
- Pokud je úkon učiněn ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby tvořící s dlužníkem koncern, má se za to, že dlužník byl v době úpadku.
- U úkonů učiněných za obvyklých podmínek v obchodním styku je důležité, aby příjemce nemohl ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku nebo že by úkon mohl vést k úpadku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 241
Jak soudy aplikují § 241
Odvolací soud – vycházeje ze skutkových zjištění insolvenčního soudu a odkazuje na § 241 odst. 1 a 2 a § 242 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) ‒ dospěl k následujícím závěrům: a) Právními úkony (odvolací soud uvádí nesprávně, že šlo o „právní jednání“) označenými ve vyhovujícím výroku rozsudku insolvenčního soudu ve věci samé dlužník zvýhodnil žalovaného (jednatele dlužníka) na úkor ostatních věřitelů (§ 241 …
Má-li žalobce za to, že dlužník zkrátil možnost uspokojení svých věřitelů tím, že z kupní ceny uspokojil výlučně (neexistující) pohledávky svých jednatelů, pak mu nic nebrání v tom, aby proti jednatelům dlužníka podal odpůrčí žalobu podle § 241 insolvenčního zákona.
Z těchto důvodů je podle dovolatele vyloučena i aplikace § 241 insolvenčního zákona, neboť nástupnická společnost není v postavení věřitele, který by byl na rozdíl od ostatních věřitelů zvýhodněn uskutečněnou přeměnou, nebo by se mu dostalo na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu náleželo v konkursu.