19 C 150/2022-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 20. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 980 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 26. 1. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 13 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 8 970 Kč. Celkovou částku 21 970 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1 690 Kč Poslední splátka byla splatná dne 26. 2. 2019. Ke dni podání žaloby žalovaná uhradila částku 15 490 Kč. Pohledávka za žalovanou z uzavřené smlouvy byla postoupena na žalobkyni dne 22. 12. 2021, což bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovaná zavázána zaplatit jí jistinu ve výši 6 480 Kč, sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 27. 2. 2019 do 26. 11. 2021 v celkové výši 6 500 Kč, náklady vymáhání ve výši 434 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny, kapitalizovaný od 27. 2. 2019 do 29. 11. 2021 na částku 1 741,34 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z jistiny od 23. 12. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná strana se ve věci nikterak nevyjádřila, byť byla soudem vyzvána. 3. Soud provedl v řízení následující důkazy: -) žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 26. 1. 2018, -) předpis splátek ze dne 26. 1. 2018, -) smlouva o úvěru [číslo] [číslo] [číslo] ze dne 26. 1. 2018, -) výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 19. 5. 2022, -) čestné prohlášení ze dne 26. 1. 2018, -) platební doklad SIPO pod [variabilní symbol], -) platební doklad SIPO pod [variabilní symbol], -) platební doklad SIPO pod [variabilní symbol], -) dohoda o pracovní činnosti ze dne 29. 12. 2017, -) rozsudek Okresního soudu v Ostravě [číslo jednací], -) evidenční list pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, -) oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení 6 842 Kč, -) smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, včetně příloh, -) oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022, včetně poštovního podacího archu ze dne 12. 1. 2022, -) výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022, včetně poštovního podacího archu ze dne 4. 5. 2022. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění a závěry. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] [číslo] [číslo] ze dne 26. 1. 2018 soud zjistil, že dne 26. 1. 2018 uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované částku 13 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tuto částku vč. úroku ve výši 3 640 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 2 860 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 470 Kč. Celkovou částku 21 970 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1 690 Kč. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem s uvedením adresy bydliště, aniž by z obsahu smlouvy plynulo, že ji uzavírá v rámci podnikatelské činnosti. První splátka měla být uhrazena nejpozději jeden měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala v hotovosti částku 13 000 Kč. Ze žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaná uvedla ve formuláři, že je zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti u [jméno] [příjmení], [IČO] jako prodavačka, a to na dobu určitou od 2. 1. 2018 do 31. 12. 2018, s odměnou 80 Kč na hodinu. Má pravidelné měsíční příjmy ve výši 14 342 Kč, a to ve formě mzdy ve výši 5 500 Kč, příspěvku na bydlení 6 842 Kč, alimentů ve výši 2 000 Kč. Výdaje na bydlení a energie má měsíčně ve výši 9 168 Kč, na dopravu a jídlo 2 000 Kč, jiné výdaje nemá. Bydlí sama v nájmu, nemá děti. Údaje byly ověřeny: dohodou o pracovní činnosti ze dne 29. 12. 2017, oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory - příspěvku na bydlení ve výši 6 842 Kč měsíčně od 1. 7. 2017 do 30. 6. 2018, dokladu SIPO – náklady spojené s bydlením za měsíc listopad 2017 ve výši 10 221 Kč, dokladu SIPO – náklady spojené s bydlením za měsíc prosinec 2017 ve výši 8 680 Kč, čestného prohlášení žalované ze dne 26. 1. 2018, ve kterém uvádí, že jejím příjem na základě dohody o pracovní činnosti činí 3 500 Kč měsíčně a za brigádu 2 000 Kč měsíčně; byť žalovaná v žádosti neuvedla, že má děti, odkázala na alimenty 2 000 Kč (tuto skutečnost žalovaná prokazovala 1. stranou rozsudku Okresního soudu v Ostravě [spisová značka], který nabyl právní moci dne 18. 12. 2013, kde ve výroku je uvedeno, že nezletilá dcera se svěřuje do výchovy matky, přičemž otec byl zavázán na výživu nezletilé dcery platit částku ve výši 2 000 Kč. Soud konstatuje, že příjem žalované, který byl deklarován, je na poměry roku 2018 velmi nízký, výdaje na stravu a výživné jednoznačně podhodnocené. Minimální mzda v roce 2018 činila 12 200 Kč, přičemž příjem žalované tak ani minimální mzdy nedosahoval. Je pak pro soud zcela nepochopitelné, že„ samostatně žijící osoba v nájmu“, s příjmy 5 500 Kč měsíčně, tedy menšími než minimální mzda, která má ve výchově jedno nezletilé dítě, pobírá měsíční příspěvek na bydlení ve výši 6 842 Kč, má dle ověření schopnosti splácet úvěr zbytné prostředky ve výši 1 690 Kč měsíčně. 6. Z tvrzení žalobkyně ve prospěch žalované soud vzal za prokázané, že žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 490 Kč. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 včetně přílohy bylo zjištěno, že účinností od podpisu této smlouvy byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 vč. podacího archu soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyhotovila oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo zasláno žalované. V oznámení byla žalovaná vyzvána k uhrazení žalované pohledávky. 9. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 2. 5. 2022 vč. podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě žalované částky s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. 10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle kterého společnost [právnická osoba] uzavřela dne 26. 1. 2018 se žalovanou smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednanými poplatky a úroky v celkové výši 21 970 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 690 Kč. V podrobnostech ohledně obsahu smluvního vztahu soud odkazuje na zjištění popsaná při hodnocení smlouvy, když obsah smlouvy nebyl v řízení zpochybněn. Žalovaná si částku 13 000 Kč převzala, žalobkyni či jejím právním předchůdcům uhradila 15 490 Kč [právnická osoba] vyhotovila oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, přičemž toto oznámení bylo žalované zasláno na její doručovací adresu, soud tedy vzal za prokázané, že na žalobkyni přešla žalovaná pohledávka. Oznámení obsahovalo též výzvu k plnění. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k plnění též prostřednictvím svého zástupce. V řízení nebylo prokázáno, zda žalobkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalované, resp. že by předložené dokumenty týkající se úvěruschopnosti řádně a objektivně vyhodnotila. 11. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni. 12. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s n