19 C 206/2022-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 421,55 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 6. 2021 uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 4 281,55 Kč nejpozději dne 28. 7. 2021 Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně. Úvěr byl žalovanému poskytnut v celé výši, tj. 15 000 Kč dne 29. 6. 2021. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplatil v termínu splatnosti ani později. Žalobkyni proto vzniklo dle čl. 4 .4.3 smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně, kterou požaduje od 29. 7. 2021 do 30. 4. 2022 ve výši 4 140 Kč. Ke dni podání žaloby dni dlužil žalovaný částku ve výši 23 421,55 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 281,55 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 140 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění předžalobní výzvou ze dne 20. 4. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením. Předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a naopak u žalovaného neplyne z žádných údajů ve smlouvě uvedených, že by smlouvu uzavíral jako podnikatel. Žalovaný je označen jménem, datem narození, bydlištěm, tj. jako spotřebitel. Uzavření smlouvy ze strany žalovaného vzal soud za prokázané i z kopie občanského průkazu žalovaného. 4. Z výpisu z účtu ze dne 29. 6. 2021, ve spojení s listinou nazvanou Detail pohybu – okamžitá odchozí platba ze dne 29. 6. 2021, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč. 5. Z listiny nazvané [anonymizována čtyři slova] ke dni 28. 6. 2021 (tj. výpisu z [právnická osoba]) soud zjistil, že dne 24. 6. 2021 žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 11 000 Kč, zbývající částka k úhradě činila 11 412 Kč, splatná dne 9. 7. 2021, dne 10. 6. 2021 žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 2 500 Kč, zbývající částka k úhradě činila 3 625 Kč, splatná dne 25. 7. 2021, dne 30. 4. 2021 žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 5 000 Kč, zbývající částka k úhradě činila 27 027 Kč, splatná dne 30. 4. 2022, dne 25. 4. 2021 žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 20 000 Kč, zbývající částka k úhradě činila 44 533 Kč, splatná dne 25. 4. 2022, dne 24. 3. 2021 žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 30 000 Kč, zbývající částka k úhradě činila 52 054 Kč, splatná dne 18. 10. 2022, dne 15. 12. 2020 žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 13 337 Kč, zbývající částka k úhradě činila 13 337 Kč, splatná dne 14. 7. 2021, celkem tedy v částce 151 998 Kč. 6. Z výpisů z účtu za březen, duben a květen 2021 soud zjistil, že počáteční zůstatek ke dni 1. 3. 2021 byl 0 Kč, konečný zůstatek 289 845,89 Kč, celkové příjmy za měsíc březen 2021 činily 508 468 Kč, celkové výdaje 216 381,11 Kč, počáteční zůstatek ke dni 1. 4. 2021 byl 289 845,89 Kč, konečný zůstatek 17 237,59 Kč, celkové příjmy za měsíc duben 2021 činily 305 850,49 Kč, celkové výdaje 578 952,41 Kč, počáteční zůstatek ke dni 1. 5. 2021 byl 17 237,59 Kč, konečný zůstatek 0 Kč, celkové příjmy za měsíc květen 2021 činily 237 918,98 Kč, celkové výdaje 255 156,57 Kč. Na účet došlo mnoho plnění v rámci úvěrů, ze kterých je patrné, že žalovaný si ve velkém půjčoval ([anonymizována tři slova] [právnická osoba], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]) a úvěry postupně splácel, často však z prostředků získaných z jiných úvěrů. 7. Je tedy bez jakékoli pochyby, že žalovaný je osobou předluženou, která se nachází v takzvané dluhové spirále, kdy čerpáním úvěrů za stále nevýhodnějších podmínek umořuje své závazky, které není schopen splácet ze svých pravidelných příjmů. 8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 20. 4. 2022 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky přípisem datovaným 20. 4. 2022. Soud však nevzal za prokázané, že by tato výzva byla žalovanému doručena či odeslána. 9. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil. 10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle kterého žalobkyně uzavřela dne 29. 6. 2021 se žalovaným smlouvu, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednanými poplatky a úroky dne 28. 7. 2021. Žalovaný částku 15 000 Kč čerpal, žalobkyni však neuhradil ničeho. 11. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr nad rámec toho, že si od něj vyžádala výpisy z účtu. Z těchto výpisů (viz výše) plyne, že žalovaný byl osobou předluženou a nebyl schopen další úvěry čerpat ani splácet. Žalobkyně absolutně nikterak neprověřovala výdaje žalovaného. 12. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (z. s. ú.). 13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěru-schopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. 14. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 15 000 Kč a má tak právo tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení v této výši ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku. Soud s ohledem na skutková zjištění v řízení proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 15 000 Kč, neboť nezjistil, že by žalovaný svou povinnost vrátit bezdůvodné obohacení třeba jen částečně splnil. Zároveň soud dle § 1970 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z této částky od 12. 9. 2022 do zaplacení. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění poprvé až doručením žaloby, která se z hlediska hmotněprávního dostala do dispozice žalovaného dne 8. 9. 2022. Žalovanému je potřeba dát alespoň třídenní lhůtu k plnění. V prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení je tak žalovaný od 12. 9. 2022. Výši úroků z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když požadavek žalobkyně na zaplacení dalších nároků vychází z ujednání smlouvy, která byla v celém rozsahu soudem shledána absolutně neplatnou. Z těchto ujednání proto smluvním stranám nevznikly žádná práva a povinnosti, na základě kterých by soud mohl žalovaného zavázat k plnění. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná z 61 % (žalované plnění kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku na 24 979,50 Kč, úspěch činil 15 221,92 Kč). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 577,30 Kč. Tato činí 22 % z částky 2 624 Kč. Tato se sestává z odměny advokátky ve výši 900 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 300 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a 21 % DPH z částky 1 200 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. (252 Kč), a částky 1 172 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.