CS · EN DE FR brzy

19 C 243/2022-23 — Okresní soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:OSOV:2022:19.C.243.2022.3
Datum: 2022-12-20
Předmět: o zaplacení 14 208 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§
["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 14 208 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 6. 4. 2022 domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit jí 14 208 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, ze které žalovaný řádně neplnil. 2. Dne 9. 7. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s příslušenstvím, poplatkem ve výši 6 408 Kč a úrokovým příslušenstvím, a to do 30 dnů (11. 8. 2021) s možností prodloužení splatnosti, což žalovaný využil (10. 9. 2021). Žalovaný však nedostál své povinnosti poskytnutou částku vrátit do 10. 9. 2021. S ohledem na neplnění žalovaného ve smluveném termínu vznikly žalobkyni prokazatelné náklady s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. Dále vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 800 Kč. Žalobkyně se proto domáhala žalobou po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a nakonec též zákonného úroku z prodlení z částky 6 000 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení. 3. K ústnímu jednání konanému dne 20. 12. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl v rámci řízení dokazování následujícími listinami: -) výpis z účtu [právnická osoba] [číslo] ze dne 20. 5. 2021 a 9. 7. 2021, -) podací lístek ze dne 20. 9. 2021, 4. 10. 2021, 24. 11. 2022, -) upomínka č. 1, 2 a 3, -) kopie občanského průkazu, -) předsmluvní informace ze dne 8. 7. 2021, -) scooringová karta – posouzení úvěruschopnosti žadatele, -) Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 7. 2021, včetně příloh, -) výplatní pásky 05/ 2021 a 06/ 2021, -) Výpis z centrální evidence exekucí ze dne 9. 7. 2021, -) Předžalobní výzva ze dne 24. 11. 2021, -) sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 4. 11. 2022. 5. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 7. 2021 soud zjistil skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením co do obsahu smlouvy. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, s uvedením adresy bydliště, aniž by z obsahu smlouvy plynulo, že ji uzavírá v rámci podnikatelské činnosti. Ze smlouvy se nijak nepodává, jakým způsobem ověřovala žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 20. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný zaplatil registrační poplatek ve výši 1 Kč z účtu č. [bankovní účet]. Na tento účet mu pak žalobkyně zaslala dne 9. 7. 2021 částku 6 000 Kč. Identita žalovaného jakožto subjektu uzavírajícího smlouvu plyne jednak z výpisu z účtu, tak ze sdělení [právnická osoba] ze dne 4. 11. 2022. Z upomínek č. 1, 2, 3 vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou stranu k plnění, naposledy Předžalobní upomínkou k úhradě dluhu ze dne 24. 11. 2021 odeslanou k poštovní přepravě dne 24. 11. 2021, se splatností do 1. 12. 2021. Dále z výplatní pásky za období 05/21 a výplatní pásky za období 06/21 soud zjistil, že žalovaný doložil žalobkyni své příjmy za květen roku 2021 ve výši 75 436 Kč a za červen roku 2021 ve výši 87 436 Kč. Ze skóringové karty soud zjistil, že žalobkyně posuzovala výdaje žalovaného, ovšem zcela nedostatečně, když samotná metodika tohoto skóringu je z pohledu soudu nevhodná k hodnocení schopnosti splácet úvěr. Žalovaný dosáhl 617 bodů s tím, že minimum pro poskytnutí úvěru činilo 355 bodů. Bodově bylo ohodnoceno například hodina přijetí (40 bodů), doba od podání žádosti (57 bodů), fotografie na občanském průkazu (35 bodů za kategorii„ slušná“), povaha práce (98 bodů za kategorii„ administrativní“), úroveň zpracování žádosti (77 bodů), e-mailová adresa (58 bodů), opakovaná žádost (136 bodů). Žalovaný naopak v podstatných kategoriích, jako je vlastnictví bytu či domu nebo forma bydlení dosáhl 0 bodů. Žalovaný sice nutnou hranici překročil, avšak body získal evidentně na naprosto náhodných a z pohledu soudu nesmyslných kategorií, jako je uplynulá doba od podání žádosti a hodnocení názvu e-mailové adresy a fotky na občanském průkazu. Výdajová stránka života žalovaného není tvrzena, prokazována, natož věřitelem řádně zkoumána. Za řádné ověření schopnosti úvěr splácet soud takovýto postup nemůže považovat. Z Výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce. 6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 7. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného splácet, a to vůbec, když žalobkyní označené důkazy (skóringová karta a dvě výplatní pásky žalovaného) jsou zcela nedostačující; výdaje žalovaného nebyly ověřovány prakticky vůbec. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. 9. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) jako vztah ze smlouvy o úvěru podle § 2395. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy („ z. s. ú.“). 10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. 11. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. 12. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 6 000 Kč vrátit (žalobkyně poskytla žalovanému 6 000 Kč a žalovaný doposud žalobkyni neuhradil ničeho). 13. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to v rámci upomínky ze dne 24. 11. 2021, která mu byla zaslána téhož dne a soud tak má podle § 573 o. z., za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného třetí pracovní den po odeslání, přičemž žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 1. 12. 2021, dostal se tak do prodlení dne 2. 12. 2021 a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z., právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně v řízení požadovala jednak částku ve výši 14 208 Kč na jistině a 2 600 Kč na nákladech vymáhání a úspěšná byla toliko v rozsahu 6 000 Kč na jistině, tedy v rozsahu 36 %. 15. Lze uzavřít, že žalobkyně byla převážně neúspěšná. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému žádné odůvodněné náklady nevznikly.

Citovaná ustanovení

§ (257/2016 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 2993 (89/2012 Sb.)§ 573 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.