22 C 11/2022-28 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezí žalobkyní a společností [právnická osoba] (dále jako "Banka"). [příjmení] uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této Smlouvy poskytla [příjmení] žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 11,90 % ročně a poplatky dle platného Ceníku. Dle předmětné Smlouvy je [příjmení] oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve smlouvě. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy [příjmení] k zaplacení již splatných splátek úvěru, [příjmení] prohlásila dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši [částka]. Žalovaný dluží žalobkyni částku [částka] na jistině dluhu, poplatky v celkové výši [částka], částku [částka] na dlužném smluvním úroku ve výši 11,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], částku ve výši [částka] na zákonném úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], smluvní úrok 11,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalovaného. 3. Smlouvou o úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že [příjmení] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše [částka] za účelem konsolidace stávajících dluhů v celkové výši [částka], zbývající část úvěru byla poskytnuta bezúčelově. Úvěr měl být veden na účtu [číslo]. Žalovaný se zavázal hradit splátky ve výši [částka] měsíčně, přičemž měl být splacen do [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 11,90 % ročně. 4. Listinou„ stav úvěru [číslo]“ bylo prokázáno, že [příjmení] poskytla žalovanému částku [částka] dne [datum] a částku [částka] dne [datum]. 5. Listinou„ posouzení úvěruschopnosti klienta“ bylo prokázáno, že žalovaný uvedl příjem je zaměstnání [částka] měsíčně, výdaje [částka]. [příjmení] stanovila životní výdaje žalovaného podle svého interního modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení). Žalovaný měl době poskytnutí úvěru další úvěry v celkové výši [částka]. Po konsolidaci bylo splátkové zatížení žalovaného [částka]. 6. Výpisy z osobního účtu žalovaného bylo prokázáno, že měl příjem ze zaměstnání [částka] (září [rok]), [částka] (říjen [rok]), [částka] (listopad [rok]), [částka] (prosinec [rok]), [částka] (leden [rok]), [částka] (únor [rok]). V prosinci [rok] byl konečný zůstatek na účtu žalovaného minus [částka] (celkem odchozí platby ve výši [částka] na účet [právnická osoba]), v lednu [rok] minus [částka] (celkem odchozí platby ve výši [částka] na účet [právnická osoba]). 7. [příjmení] postoupila pohledávku ze smlouvy [číslo] za žalovaným na žalobkyni (prokázáno rámcovou smlouvou o postupování pohledávek). Oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že banka oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 8. [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky [částka] do [datum]. Výzva byla odeslána dne [datum] (prokázáno výzvou a podacím archem). 9. [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky [částka]. Výzva byla odeslána dne [datum] (prokázáno výzvou a podacím archem). 10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [příjmení] poskytla žalovanému částku [částka], žalovaný hradil částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 11. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 13. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). 15. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr, protože výdaje žalovaného (zejména na bydlení) nebyly ověřeny. Výdaje dle interního modelu [příjmení] nepřináší informaci o skutečné majetkové situaci žalovaného. Nad rámec tohoto závěru soud poukazuje skutečnost, že žalovaný měl dva měsíce před uzavřením smlouvy záporný zůstatek na běžném účtu a prováděl riskantní finanční operace přesahující jeho příjem. Smlouva o úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ, § 588 občanského zákoníku). Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum], OPR-Finance proti GK, C [číslo]). Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ). V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání (poplatky a úroky). 16. Plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho plnění podřadit pod jeho povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalovaného zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). 17. Zaplatil-li žalovaný z neplatné smlouvy žalobkyni částku [částka], je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit ([částka]). Žaloba je proto částečně důvodná ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení na základě výzvy ze dne [datum] (výzvou ze dne [datum] nebyl vyzván k úhradě celé žalované částky). Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne [datum]. Za předchozí období byla žaloba ve vztahu k úroku z prodlení zamítnuta (II. rozsudku). 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Převážně procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.