22 C 147/2022-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení je částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka] (dále jen„ poplatek“). Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši [částka] a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou pohledávku ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (z dlužné jistiny od [datum] do [datum]) a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Listinou označenou„ zákaznická karta“ bylo prokázáno, že žalovaný uvedl příjem [částka], další příjem domácnosti [anonymizována dvě slova], odhadované měsíční výdaje [částka]. 3. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku [částka]. Žalovaný se zavázal celkem zaplatit částku [částka] (jistina, úrok, poplatky) ve splátkách po [částka] (počet splátek 45). 4. Přehledem plateb k předmětné smlouvě bylo prokázáno, že žalovaný uhradil celkem částku [částka]. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni. 6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně jej vyzvala k úhradě žalované částky do [datum]. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku [částka], žalovaný vrátil [částka]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 8. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). 9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 11. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o zápůjčce (§ 2390 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). 13. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet zápůjčku, protože příjmy žalovaného neověřila a výdaje nebyly zjišťovány. Pouze tvrzené údaje o příjmové stránce nejsou dostatečné pro vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. 14. Smlouva o zápůjčce je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ, § 588 občanského zákoníku). Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum], OPR-Finance proti GK, C [číslo]). Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ). 15. Plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho plnění podřadit pod jeho povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalovaného zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). 16. Zaplatil-li žalovaný z neplatné smlouvy žalobkyni částku [částka], je proto třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím lhůty v předžalobní výzvě. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne [datum]. Za předchozí období byla žaloba ve vztahu k úroku z prodlení zamítnuta (II. rozsudku). 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že procesně neúspěšný žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1, bodu 1, vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), náhrady hotových výdajů ve výši [částka] ke třem úkonům právní služby podle ust. § 14b odst., 5 písm. a), advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši [částka]. Celkové náklady řízení činí [částka].