22 C 177/2022-41 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále také„ banka“) uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“) ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % p.a. a dalšími poplatky. Právní předchůdce žalobkyně při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem v návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo]. Žádost klienta byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaný řádně nesplácel, proto [právnická osoba] dne [datum] přistoupila k zesplatnění dluhu. Žalovaný uhradil částku [částka]. [právnická osoba] za žalovaným byla postoupena na [právnická osoba] a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], následně pohledávka byla postoupena dne [datum] na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka] a uhradil [částka]. Předmětem žalobního návrhu je nesplacená jistina ve výši [částka], kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 13,90 % p.a. od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], poplatky ve výši [částka], smluvní úrok ve výši 13,90 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. „ Návrhem na uzavření smlouvy ze dne [datum]“ bylo prokázáno, že žalovaný požádal banku o poskytnutí úvěru ve výši [částka] ([příjmení] půjčka [číslo]), [anonymizováno] splátek po [částka]. Uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, má měsíční příjem ze zaměstnání ve výši [částka], splátky jiných úvěrů [částka] měsíčně. [příjmení] se zavázala poskytnout úvěr ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet]. 4. Potvrzením o příjmu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný byl od února 2016 zaměstnán u [právnická osoba] CZ, příjem žalovaného za poslední 3 měsíce: [částka], [částka], [částka]. 5. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjištění o majetkových poměrech žalovaného neučinil, neboť kromě neověřeného příjmu [částka] údaje o jeho majetkových poměrech neobsahuje (ani odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ). 6. Přípisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že banka prověřovala ke dni [datum] žalovaného v registrech [příjmení], BRKI – nebyla nalezena negativní informace. 7. Výpisem z účtu žalovaného u banky bylo prokázáno, že mu byla na účet vyplacena částka [částka], v období od [datum] do [datum] uhradil celkem částku [částka]. 8. Prohlášením o okamžité splatnosti ze dne [datum] banka prohlásila závazky ze smlouvy [číslo] za splatné a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení částky [částka]. Sdělení bylo odesláno žalovanému dne [datum] (prokázáno podacím archem). 9. [příjmení] sdělila žalovanému, že postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na společnost I- [právnická osoba] (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Sdělení bylo odesláno žalovanému dne [datum] (prokázáno podacím archem). 10. Společnost I- [právnická osoba] sdělila žalovanému, že postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Sdělení bylo odesláno žalovanému dne [datum] (prokázáno podacím archem). 11. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky [částka] jako dluhu ze smlouvy [číslo]. Výzva byla odeslána žalovanému dne [datum] (prokázáno podacím archem). 12. Soud zamítl návrh na provedení důkazu mimořádným výpisem z účtu žalovaného (navrženo k prokázání jeho příjmu) pro nadbytečnost, protože příjmy žalovaného byly prokázány potvrzením jeho zaměstnavatele. 13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: banka poskytla žalovanému částku [částka] dne [datum], žalovaný uhradil bance celkem [částka]. [příjmení] postoupila pohledávku na [právnická osoba], a.s., která ji následně postoupila na žalobkyni. 14. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). 16. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr, protože výdaje žalovaného nebyly ověřeny. Smlouva o úvěru je v důsledku absence porovnání příjmů a výdajů spotřebitele neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ, § 588 občanského zákoníku). Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum], OPR-Finance proti GK, C [číslo]). Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ). 17. Plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho plnění podřadit pod jeho povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalovaného zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatku a úroku (II. rozsudku). 18. Zaplatil-li žalovaný z neplatné smlouvy žalobkyni částku [částka], je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu ([částka]), kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení dne [datum] výzvou k plnění v zesplatnění. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne [datum]. 19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či