23 C 259/2021-49 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] vůči němu zahájil přestupkové řízení pro přestupek dle § 42a odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích a přestupek dle § 21e odst. 1 písm. d) zákona o pozemních komunikacích, a to na základě oznámení o zahájení řízení a nařízení ústního jednání [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které mu bylo doručeno dne [datum]. Řízení probíhalo pod spisovou značkou S [číslo]. V tomto řízení se žalobce nechal zastoupit zmocněncem z řad advokátů. Řízení bylo správním orgánem zastaveno v souladu s § 86 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích. Na základě této skutečnosti prvně uplatnil u Ministerstva financí nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. Jelikož nebylo jeho nároku dobrovolně vyhověno, podal u Okresního soudu v Ostravě žalobu, za kterou uhradil soudní poplatek ve výši [částka] Soudní řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Mezitím ale bylo rozhodnutí o zastavení řízení v rámci ex offo zahájeného přezkumného řízení Generálním ředitelstvím cel zrušeno. Konkrétně se jednalo o rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, které však bylo Ministerstvem financí ČR na základě jeho rozhodnutí [číslo jednací] zamítnuto. Z tohoto důvodu také Okresní soud v Ostravě podanou žalobu zamítnul a zavázal jej k zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši [částka] k rukám Ministerstva financí. Současně podal správní žalobu proti rozhodnutí Ministerstva financí [číslo jednací] - 4, které Městský soud v Praze svým rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyhověl a rozhodnutí zrušil. V přestupkovém řízení tak bylo pokračováno. Nakonec však bylo řízení opětovně zastaveno, když mu bylo doručeno dne [datum] vyrozumění Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že řízení bylo zastaveno. Vzhledem k výše uvedenému je tedy zřejmé, že správní orgán [anonymizováno] úřad pro [územní celek] vedl vůči němu řízení pro jeho nezákonné jednání, které mu bylo vytýkáno, v rámci kterého byly činěny úkony, které však v konečném důsledku ke shledání jeho viny nevedly a řízení bylo zastaveno. Úkony správního orgánu se tedy v konečném rozhodnutí správního orgánu neodrazily tak, že by byl shledán vinným. [ulice] orgán tak tedy na počátku vydal nezákonné rozhodnutí spočívající v zahájení přestupkového řízení pro shora uvedené přestupky a současně se dopustil nesprávného úředního postupu. Dále je zřejmé, že správní orgány Generální ředitelství cel a Ministerstvo financí oba vydaly nezákonné rozhodnutí, když je Městský soud svým rozsudkem jako nezákonné zrušil. U žalovaného v souladu s § 14 zákona č. 82/1998 Sb., uplatnil nárok na náhradu škody. Způsobená škoda spočívá v nákladech na obhajobu, které uhradil v rámci poskytnutých právních služeb v průběhu přestupkového řízení. Výše těchto nákladů činí [částka]. Odměna byla sjednána dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši [částka] za jeden úkon právní služby. Účtován byl také v souladu s touto vyhláškou ke každému úkonu jako náhrada hotových výdajů režijní paušál ve výši [částka]. Škodu pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a zaplacené náklady řízení ve výši [částka]. Vyúčtování odměny je následující: -) převzetí a příprava obhajoby [částka] -) sepis odvolání ze dne [datum] [částka] -) sepis vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí ze dne [datum] [částka] -) účast u přestupkového jednání dne [datum] [částka] -) porada s klientem dne [datum] [částka] -) sepis odvolání dne [datum] [částka] -) sepis doplnění odvolání ½ úkon [částka] -) účast u přestupkového jednání dne [datum] [částka] -) seznámení se s podklady před vydáním rozhodnutí dne [datum] [částka] -) sepis vyjádření obviněného ze dne [datum] [částka] -) sepis odvoláni ze dne [datum] (spis Generální ředitelství cel) [částka] -) sepis odvolání ze dne [datum] [částka] -) porada s klientem dne [datum] [částka] -) účast u přestupkového jednání dne [datum] [částka] -) porada s klientem dne [datum] [částka] -) účast u přestupkového jednání dne [datum] [částka] -) 16x režijní paušál [částka] -) 21% DPH z částky [částka] [částka] Celkem [částka]. Žalobce výše uvedenou odměnu za právní služby zaplatil. Škodou jsou i zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady řízení ve výši [částka]. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. Celková výše škody, která mu v příčinné souvislosti s nezákonným výkonem státní moci vznikla, činí [částka]. Škoda spočívá v nákladech na právní zastoupení, které účelně vynaložil v průběhu nezákonně vedeného přestupkového řízení pro domnělé přestupky a v nákladech soudního řízení, které byly vynaloženy marně. Na podporu své právní argumentace odkázal na nález Ústavního soudu II. ÚS 1099/19. Dále je možné odkázat na rozhodovací praxi zdejšího Okresního soudu v Ostravě např. spis [spisová značka], případně odvolacího Krajského soudu v Ostravě [spisová značka]. Všechny soudy dospěly k závěru, že Česká republika je povinna nahradit škodu vzniklou na základě přestupkového řízení, které bylo nakonec vedeno nesprávně. Žalovaný k dnešnímu dni na svůj dluh neuhradil ničeho. Lhůta 6 měsíců k zaplacení či vyjádření vypršela dne [datum]. Od [datum] tedy uplatňuje zákonný úrok z prodlení. 2. Z vyjádření žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaná zrekapitulovala průběh celého správního řízení a k naplnění předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím uvedla, že žalobce požaduje náhradu škody s odkazem na zákon č. 82/1998 Sb., a to z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu. Jelikož tedy žalobce jednoznačně nespecifikuje, zda požaduje škodu z titulu nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, a naopak pokládá za relevantní oba tituly, budou v jejím vyjádření z důvodu procesní opatrnosti diskutovány obě možnosti. V daném případě bylo skutečně vydáno jedno rozhodnutí, které bylo soudem zrušeno pro nezákonnost. Jedná se o rozhodnutí MF [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým MF rozhodlo o odvolání žalobce proti rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Vzhledem k tomu, že shora uvedené nezákonné rozhodnutí bylo rozhodnutím procesní povahy a nikoliv rozhodnutím ve věci samé, nelze na uvedené rozhodnutí beze zbytku aplikovat ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR na téma„ nezákonné rozhodnutí versus nesprávný úřední postup“, z níž zejména s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že bylo-li v dané věci vydáno nezákonné rozhodnutí, nelze se již domáhat náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu, neboť případný nesprávný úřední postup by se musel nepochybně odrazit ve vydaném rozhodnutí. Jelikož v dané věci nebylo vydáno rozhodnutí meritorní a řízení bylo ukončeno jeho zastavením z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím zákonné prekluzivní lhůty, je třeba se zabývat i otázkou, zda postupem správních orgánů nedošlo vůči žalobci ke vzniku škody z titulu nesprávného úředního postupu. Žalovaná se shoduje se žalobcem v tom, že přestupkové řízení, jež bylo vůči žalobci jakožto osobě podezřelé ze spáchání přestupku vedeno, nedospělo k pravomocnému meritornímu rozhodnutí o vině žalobce za spáchaný přestupek a že řízení bylo z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím zákonné prekluzivní lhůty zastaveno. Žalovaná však nesouhlasila s tvrzením žalobce, že vydání rozhodnutí o zahájení přestupkového řízení bylo nezákonné a nesouhlasila ani s tvrzením, že nevydání meritorního rozhodnutí a následné zastavení řízení bylo nesprávným úředním postupem. Přestupkové řízení se žalobcem bylo zahájeno dne [datum] doručením oznámení o zahájení řízení a nařízení ústního jednání. Ze spisového materiálu vyplývá, že proti samotnému zahájení přestupkového řízení žalobce nikterak nebrojil, tudíž jej – vzhledem k zásadě presumpce správnosti správních aktů – nelze považovat za nezákonné. Naopak platí, že nezahájení řízení bez zbytečného odkladu by ze strany [anonymizováno] MSK bylo bývalo nesprávným úředním postupem. Je třeba přihlédnout k individuálním okolnostem konkrétního případu a důkladně zvážit, zda je viníkem marného uplynutí prekluzivní lhůty výhradně správní orgán, nebo zda se na této skutečnosti významnou měrou nepodílel svojí aktivitou (či případně pasivitou) i žalobce v roli účastníka řízení. Ze spisového materiálu nepochybně vyplývá, že jedním ze dvou cílů žalobce bylo se s pomocí právních kliček vyhnout odpovědnosti za přestupek obstruováním a záměrným protahováním správního řízení tak, aby zákonná prekluzivní lhůta marně uplynula a správní orgán byl posléze nucen řízení bezvýsledně zastavit, aniž by stihnul vydat pravomocné rozhodnutí ve věci samé. Domnívá se, že chování žalobce svědčí – spíše než o řádné obhajobě – o zneužívání práva (viz