27 C 185/2022-19 — Okresní soud v Ostravě

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 13 500 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na jejímž základě poskytla žalované bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 13 500 Kč a žalovaná se poskytnutou částku zavázala vrátit do [datum], avšak tak v dohodnuté době neučinila. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru, že právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše stanoveného úvěrového rámce a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit. Listina není podepsána žádnou ze smluvních stran či opatřena prostředkem nahrazující podpis. Z listin označených jako Žádost o součinnost vystavených společností [právnická osoba], že na osobní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaná, byla připsána dne [datum] částka 2 000 Kč, dne [datum] částka 10 000 Kč, dne [datum] částka 1 000 Kč a dne [datum] částka 500 Kč, přičemž odesílatelem jednotlivých plateb byla předchůdkyně žalobkyně. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu dlužníků, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Listina je podepsána žalobkyní a právní předchůdkyní. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem že právní předchůdkyně oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni žalované na adresu žalovanou uvedenou ve smlouvě dopisem zaslaným stejného dne. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro právní hodnocení skutkového stavu. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované postupnými bezhotovostními převody na její účet celkem částku 13 500 Kč, kterou žalovaná právní předchůdkyni ani žalobkyni nevrátila; právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou převedla dne [datum] na žalobkyni; právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou dne [datum] vyzvala k vydání této částky nejpozději do tří dnů. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: Soud nejprve uzavírá, že věcnou legitimaci žalobkyně lze dovodit ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou vyhodnocuje jako platně uzavřenou, a na základě které přešla na žalobkyni mj. pohledávka ze smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovanou. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako smlouva o revolvingovém úvěru, avšak tato nebyla opatřena podpisy žalované či prostředkem způsobilým podpis nahradit. Z této listiny ani nebylo prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku za splnění podmínek ust. § 562 odst. 1 o. z. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované postupnými platbami dne [datum], [datum], [datum] a [datum] bez prokázaného právního důvodu převodem na její bankovní účet celkem částku 13 500 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná doposud žalobkyni na svůj dluh neuhradila ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 13 500 Kč představující nevrácené peněžní prostředky (výrok I.); žalobkyně odeslala žalované dne [datum] předžalobní upomínku, když soud má podle ust. § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované [datum], přičemž žalovaná byla vyzvána k zaplacení nejpozději do tří dnů, soud proto přiznal žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až od data dle žalobního návrhu, tj. [datum]. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Odměna za úkony byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů, přičemž za první tři úkony dle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad (tj. z částky 1 200 Kč) odpovídá částce 252 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po [datum], tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.