34 C 264/2022-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným u Okresního soudu v Ostravě dne 23. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit byt [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím nacházející se v domě [adresa], č. or. [číslo], stojící na pozemku p. č. st. [číslo], [katastrální uzemí], na ulici [ulice], v obci [obec] [část obce]. K odůvodnění svého nároku žalobkyně uvedla, že je vlastníkem předmětného bytu, přičemž mezi právní předchůdkyní žalobkyně (pronajímatel) a žalovanou (nájemkyní) byla dne 28. 4. 2014 uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu, když doba nájmu byla sjednána na dobu určitou do 31. 10. 2014. Následně byly k této smlouvě smluvními stranami uzavřeny dodatky [číslo] kterými byl nájemní poměr prodlužován až do 31. 5. 2020. Žalovaná řádně neplnila povinnosti z nájemního vztahu, nehradila řádně nájemné a splátky za služby spojené s užíváním bytu. Nájemní poměr tak skončil ke dni 31. 5. 2020 z důvodu uplynutí doby určité. Přestože žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení a předání bytu ve lhůtě do sedmi dnů výzvou ze dne 14. 9. 2022, žalovaná svou povinnost nesplnila a vyklizený byt žalobkyni nepředala. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že hodlá dluh na úhradách za užívání bytu splácet formou splátek, přičemž žádala soud, aby přihlédl k jejímu zdravotnímu stavu, kdy je poživatelkou invalidního důchodu a také aby jí soud poskytl splátkový kalendář na zaplacení dlužných úhrad za užívání bytu, protože v bytě nadále chce žít. 3. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., kdy obě zúčastněné strany vyjádřily svůj souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ústní jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů. 4. V řízení byly prokázány tyto skutečnosti z následně citovaných listinných důkazů: 5. Z výpisu z KN, [list vlastnictví] pro kat. úz. [část obce], [územní celek] vedeného u KÚ pro [anonymizováno] kraj, kat. prac. [obec] bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem domu [adresa], stojícího na pozemku p. č. st. [číslo], [katastrální uzemí]. 6. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] (právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou ke dni 28. 4. 2014 bylo zjištěno, že předmětem nájmu byl byt [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím nacházející se v domě [adresa], č. or. [číslo], stojící na pozemku p. č. st. [číslo], [katastrální uzemí], na ulici [ulice], v obci [obec] [část obce], když doba nájmu byla sjednána na dobu určitou do 31. 10. 2014, přičemž smluvní strany si sjednaly, že ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu se nepoužije. 7. Z dodatků ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 28. 4. 2014 [číslo] bylo prokázáno, že takto se smluvní strany ujednaly o prodloužení doby nájmu od 31. 10. 2014 do 31. 5. 2020. 8. Z předžalobní výzvy adresované žalobkyní žalované ze dne 14. 9. 2022 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení předmětného bytu nejpozději do 21. 9. 2022, kdy z doručenky bylo prokázáno, že žalovaná převzala tuto výzvu dne 16. 9. 2022. 9. Dalších důkazů soud neprováděl, když dospěl k závěru, že skutkový stav byl náležitě prokázán v takovém rozsahu, aby soud mohl o věci rozhodnout. 10. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, co by vlastníkem předmětného bytu a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva ke dni 28. 4. 2014, když doba nájmu byla sjednána na dobu určitou do 31. 10. 2014, přičemž nájemní poměr k této nájemní smlouvě byl dodatky [číslo] prodloužen do 31. 5. 2020. K tomuto datu nájemní poměr mezi zúčastněnými stranami skončil a žalované tak vznikla povinnost předmětný byt vyklizený předat žalobkyni. Tuto svou povinnost žalovaná nesplnila, přestože byla předžalobní výzvou ze dne 14. 9. 2022 vyzvána k splnění své povinnosti ve smyslu § 142a o. s. ř., když tato výzva byla žalované řádně doručena. V průběhu řízení žalovaná netvrdila a již vůbec neprokázala, že by svou povinnost následně vůči žalobkyni splnila. 11. Dle ustanovení § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání při vstupu do bytu a jeho užívání. 12. Dle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 13. Dle ustanovení § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 14. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. V řízení byl prokázán jak předpoklad aktivní legitimace na straně žalobkyně, jakožto vlastníka bytu, tak předpoklad pasivní legitimace na straně žalované, jakožto nájemkyně uživatelky předmětného bytu. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalované vzniklo platně právo nájmu k předmětnému bytu, kdy uplynutím sjednané doby nájmu ke dni 31. 5. 2020 již žalovaná užívá byt bez právního důvodu. Takto žalované vznikla povinnost předmětný byt vyklizený předat žalobkyni, jak to vyplývá z ustanovení § 2292 o. z. Tuto povinnost však žalovaná nesplnila a za těchto okolností, jestliže žalovaná užívá byt bez právního důvodu, má žalobkyně jako vlastník předmětného bytu právo se domáhat ochrany proti zásahům žalované do svého vlastnického práva ve smyslu § 1040 odst. 1 a § 1042 o. z., když tato neprávem do vlastnického práva žalobkyně zasahuje tím, že předmětný byt bez právního důvodu nadále užívá. Na základě takto prokázaných skutečností, shledávaje nárok žalobkyně zcela opodstatněným a prokázaným, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou předmětný byt vyklidit tak, jak je to uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí, když lhůta k vyklizení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. V daném případě procesně úspěšné žalobkyni vznikl nárok na náhradu řízení částka v celkové výši 10 626,50 Kč, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když tato částka sestává z těchto položek: 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměna advokáta za 2 úkony á 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení a sepis žaloby), 1 úkon právní služby ve výši 750 Kč dle § 11 odst. 2 písmeno h) a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (sepis jednoduché výzvy k plnění), náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 976,50 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud zohlednil osobní, majetkové a výdělkové poměry žalované, které doložila rozhodnutí ČSSZ ze dne 29. 8. 2022, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná s účinností od září 2022 pobírá invalidní důchod ve výši 5 503 Kč, stejně jako bylo zjištěno z oznámení o podpoře v nezaměstnanosti ze dne 10. 3. 2022, že žalovaná pobírá podporu ve výši 4 949 Kč měsíčně. S ohledem na tyto omezené finanční možnosti žalované a její zdravotní stav, když v těchto okolnostech soud spatřuje důvody zvláštního zřetele hodné, dospěl k závěru, že je na místě uplatnění § 150 o. s. ř., a zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení v rozsahu 70 % z takto výše vyčíslených nákladů řízení, tedy k zaplacení částky 7 438,55 Kč, když má za to, že přiznání nákladů řízení v plné výši by bylo pro žalovanou s ohledem na její osobní, majetkové a výdělkové poměry nepřiměřeně tvrdé. Soud zavázal žalovanou zaplatit tyto náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř., když lhůta k úhradě nákladů řízení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.