36 C 326/2019-196 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 29. 8. 2019 domáhal, aby žalovaná byla povinna zdržet se jakéhokoliv neoprávněného zásahu do vlastnického práva žalobce k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] ([číslo]), zejména zásahu představující protiprávní vedení obecního vodovodu na pozemku žalobce, které neodpovídá projektové dokumentaci a stavebnímu povolení ze dne 31. 1. 1985 č. j. VLHZ/4533/84 -332. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že je majitelem pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], na pozemku je veden vodovod, a to [právnická osoba] vodovody a kanalizace [obec], tento vodovod byl postaven na základě schválené projektové dokumentace a stavebního povolení ze dne 31. 1. 1985, č. j. VLHZ/4533/84 -332, kdy vedení vodovodu bylo schváleno v okrajích komunikací v zelených pásmech. Správně se vodovod neměl nějak dotknout pozemku žalobce a měl být veden přes pozemek sousední, při stavbě vodovodu však došlo ke změně vedení trasy a vodovod byl namísto toho veden uprostřed pozemku žalobce, tím nejvíce omezujícím způsobem. Tato změna vedení trasy nebyla schválena žádným správním orgánem a ani nebyla odsouhlasena tehdejšími vlastníky či uživateli pozemku. Ani následná kolaudace dle nákresu nebyla provedena podle skutečného stavu, kdy v kolaudačním rozhodnutí ze dne 15. 6. 1987, č. j. VLHZ/4685/Pe-235 je vodovod dokonce zakreslen diagonálně od rohu do rohu, což neodpovídá skutečnosti a ani původní projektové dokumentaci. Doposud [ulice] úřad [obec] ani Obecní úřad v Bítově nevěděli, že vodovod je veden uprostřed pozemku, to prokazuje i zakreslení vodovodu v aktuálním územním plánu obce Bítov. Skutečnost o reálném vedení vodovodu žalobce zjistil, až když měl zájem zjistit hodnotu a stavební možnosti pozemku a zadal vypracování projektové dokumentace na zasíťování pozemku. Žalovaná mu tehdy poskytla svůj zákres sítě ze dne 11. 12. 2017, až z tohoto plánku bylo zjištěno, že pozemek nelze zastavět bez omezení z důvodu vedení obecního vodovodu a ochranného pásma. Navíc k vodovodu jsou připojeny přípojky rodinných domů, když žádný nestojí na pozemcích žalobce a jde o zcela nelogické vedení trasy, pravděpodobně z důvodu zkrácení vedení potrubí pro ušetření materiálu a tehdejšího naprostého ignorování osobního vlastnictví. Ani k přípojkám rodinných domů neexistuje žádná dokumentace, povolení či jakýkoliv úřední záznam. Žalobce proto vyzval žalovaného k jednání o odstranění stavby nebo kompenzaci za strpění věcného břemene, kdy žalovaný se necítí k ničemu z toho povinen a navrhuje pouze částečné řešení problému, se kterým žalobce se nemůže ztotožnit. Své stanovisko odůvodňuje výstavbou vodovodu na základě řádného stavebního povolení a absenci námitek žalobce či jeho předchůdce během stavebního a kolaudačního řízení. Pozemek je v územním plánu obce veden jako pozemek určený k zástavbě, přitom je to právě územní plán, který je rozhodující v případě realizace stavby, pokud je stavba v souladu s územním plánem, může být podána žádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, což je pouhá formalita. Z tohoto důvodu žalobce podal nejprve návrh na zaplacení částky 550 000 Kč z titulu nároku na poskytnutí náhrady ve smyslu § 59a) zákona č. 254/2001 Sb. za strpění vodního díla. Jelikož vodovod byl postaven bez dohody s majitelem pozemku a žalobci a ani jeho předchůdcům nebyla nikdy poskytnuta finanční náhrada za strpění. Toto řízení je vedeno u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 34 C 450/2018 O tom, že způsob vedení vodovodu přes pozemek je protiprávní a bez schválení jakýmkoliv správním orgánem se žalobce dozvěděl až v průběhu řízení o nároku na náhradu za strpění vodního díla, proto žalobce podává žalobu na zdržení se tohoto protiprávního zásahu do svých vlastnických práv pozemku. Žalobce uvedl, že považuje za trvající zásah do svého vlastnického práva vedení obecního vodovodu, který je veden uprostřed po celé délce žalobcova pozemku. Díky podlouhlému obdélníkovému tvaru žalobcova pozemku tak vodovod a ochranné pásmo spojené s vodovodem omezuje žalobcův pozemek v šíři až 5 metrů širokého pásu, kde není možné provést jakoukoliv zástavbu. Žalobcův pozemek je pozemkem stavebním dle územního plánu obce Bítov. Způsob aktuálního vedení vodovodu je dobře vidět v plánu zakreslení sítí poskytnutých žalovanou, kdy uprostřed pozemku je vedeno 5 metrů široké ochranné pásmo, pozemek je přitom v jedné části široký pouze 17 metrů. Žalobci je tak téměř znemožněno zastavění pozemku, kdy pozemek mohl být rozdělen až na osm stavebních parcel. Pro zjištění výše škody na pozemku si nechal žalobce zpracovat odborný odhad znalkyně, která rozdíl hodnoty pozemku bez vodovodu a s vodovodem odhadla na 1 072 800 Kč. Cílem žalobce není pozemek pouze zpeněžit, ale v budoucnu pozemek využít i ke stavebním účelům pro svou rodinu, aby tak mohl učinit, musí pozemek řešit jako celek. Zajistit zasíťování, příjezdovou cestu a celkové rozparcelování, tedy žalobce považuje za skutečně značný zásah. Protiprávnost zásahu pak žalobce spatřuje ve výběru trasy vedení vodovodu, která nebyla schválena žádným správním orgánem. Žalobce se oficiálně dotázal Městského úřadu Bílovec, odbor životního prostředí a územního plánování, a dále Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, oba tyto správní orgány přehledně sumarizovaly situace stavebního povolení, kolaudace a následného skutečného vedení vodovodu, kdy situaci vyhodnotily jako právně v pořádku, jelikož jde dle kolaudačního protokolu ze dne 3. 4. 1987, stavba byla provedena podle schválené projektové dokumentace s drobnými změnami v trase, ačkoliv došlo ke změně vedení trasy vodovodu, a to zásadním způsobem, a dle KÚ Moravskoslezského kraje je přitom sporné, zda vedení vodovodu po jiném pozemku a takto nešetrným způsobem se stále ještě považuje za drobné změny v trase. Žalobce má za to, že se o drobné změny nejedná a vodovod byl postaven protiprávně. Jako stavbu lze vodovod hodnotit jako stavbu černou, jelikož je v rozporu se stavebním povolením. Žalobce má za to, že jsou splněny všechny podmínky pro podání zápůrčí žaloby, když těmito podmínkami jsou: bylo prokázáno vlastnické právo žalobce, dochází zde k zásahu do vlastnického práva žalobce, tento zásah je protiprávní a tento zásah je jiný než zadržování věci. V případě žalobce nedává smysl, aby bezdůvodně trpěl takové omezení svého vlastnického práva, když ani sám nijak vodovod nevyužívá. Vodovod lze přeložit k hranicím pozemku, a to tak, jak bylo schváleno v původní projektové dokumentaci. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nesouhlasí s žalobou, neboť má za to, že nejsou splněny předpoklady, které zákon č. 89/2012 Sb. v § [číslo] vyžaduje pro přiznání ochrany vlastnického práva, neboť se dle názoru žalované nejedná o zásah do vlastnického práva žalobce neprávem, když na pozemku žalobce je umístěno vodní dílo zřízené ve veřejném zájmu a pro veřejnou potřebu – vodovodní řád PVCDN 100, a to na základě kolaudačního rozhodnutí a toto vodní dílo plní svou funkci zásobování obyvatelstva obce Bítov pitnou vodou ve veřejném zájmu, a to již od roku 1988. Žalovaná uvedla, že žaloba je v příkrém rozporu s ustanovením § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění novely provedené zákonem č. 303/2013 Sb., podle kterého je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. 1. 2002 a jeho užívání. Žalovaná dále uvedla, že na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] kultura orná půda byl v minulosti umístěn vodovodní řád DN 100 investorem, kterým byl tehdejší Městský národní výbor [obec] a stavba vodního díla rozváděcího řádu DN 100 probíhala ve dvou etapách, a to Vodovod [obec] – I. stavba – tato část výstavby vodního díla, kterou bylo zajištěno zásobování pitnou vodou obyvatelům obce Bítova, byla stavebně povolena stavebním povolením a následně bylo vodní dílo uvedeno do provozu na základě kolaudačního rozhodnutí ze dne 15. 6. 1987, č. j. VLHZ/4685/Pe-235, stavebníkem byl MěNV [obec], účastníkem řízení bylo JZD 1. máj [obec], což byl uživatel mj. i pozemku par. [číslo] v k. ú. [obec], který v době výstavby byl ve vlastnictví právního předchůdce žalobce paní [jméno] [příjmení]. Dále Vodovod [obec] – II. stavba – tato část výstavby vodního díla pro veřejnou potřebu probíhala na základě rozhodnutí o povolení stavby z 3. 12. 1986 č. j. VLHZ/114/86 [číslo], kterým byla investorovi MěNV [obec] povolena stavba Vodovod [obec] II. stavba navazující na uvedenou stavbu. Takto vybudované vodní dílo bylo uvedeno do provozu kolaudačním rozhodnutím z 27. 12. 1988 č. j. VLHZ/4644/88 [číslo] a účastníkem řízení v době výstavby bylo JZD 1. máj [obec], jako uživatel pozemku a rovněž i paní [jméno] [příjmení] [obec a číslo], jako vlastník pozemku. Realizace stavby zajišťoval MěNV [obec] u smluvního dodavatele podle schválené projektové dokumentace, a proto lze předpokládat, že jakékoliv změny byly projednány dle v době realizace platných právních předpisů. Vodovod PVC DN 100 byl umístěn mj. na pozemek parc. [číslo] v k. ú.