40 C 246/2021-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 24 996,67 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a zaplacení částky 8 393,33 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 3. 5. 2007 s žalovanou Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na další straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 5. 2008. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne 26. 8. 2008. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo dne 8. 5. 2008 právo na uhrazení dlužné částky, která činila na dlužné jistině půjčky 14 738,60 Kč a na dlužném souhrnném poplatku 10 591,40 Kč. Žalovaná uhradila do postoupení pohledávky částku v celkové výši 8 923,33 Kč. Dále žalovaná uzavřela dne 4. 4. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které tato poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na další straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 4. 2008. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne 26. 8. 2008. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo dne 9. 4. 2008 právo na uhrazení dlužné částky, která činila na dlužné jistině půjčky 4 948,90 Kč a na dlužném souhrnném poplatku 3 611,10 Kč. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem 8 566,67 Kč. Pohledávky z výše uvedených smluv se všemi právy s nimi spojenými byly postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení činila výše pohledávek v případě první smlouvy 24 996,67 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 25 005,26 Kč a v případě druhé smlouvy 8 393,33 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 8 649,35 Kč. Příslušenstvím každé pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K jednání dne 8. 2. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., v nepřítomnosti účastníků. 4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 5. Dne 3. 4. 2007 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] Smlouvu o půjčce [číslo] podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, tj. celkem 16 960 Kč, a to v 53 týdenních splátkách ve výši 320 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy (zjištěno ze Smlouvy o půjčce [číslo]). Dne 3. 5. 2007 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] Smlouvu o půjčce [číslo] podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, tj. celkem 33 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy (zjištěno ze Smlouvy o půjčce [číslo]). I ve Smluvních podmínkách Smlouvy o půjčce, které byly u obou předložených smluv naprosto shodné, bylo výslovně stanoveno, že tato smlouva se řídí ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nestanoví-li zák. č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. jinak (zjištěno ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce). Obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně příslušné strany 86 a 96 Přílohy 1). Dne 1. 2. 2021 odeslal [právnická osoba] na adresu žalované uvedenou ve smlouvách o půjčce oznámení o postoupení pohledávky. Zásilka nebyla doručena do dispozice žalované (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 1. 2. 2021 ve spojení se Sledováním zásilky). Dne 30. 7. 2021 odeslala žalobkyně na adresu aktuálního bydliště žalované předžalobní výzvu, v níž žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 68 551,17 Kč nejpozději do 13. 8. 2021. Zásilka byla doručena žalované dne 16. 8. 2021 (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 30. 7. 2021 ve spojení se Sledováním zásilky). 6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 7. Z hlediska hmotněprávního soud v posuzované věci posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou podle ust. § 3028 odst. 3 o.z. podle právních předpisů platných v době uzavření smlouvy o půjčce, a to konkrétně zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), a to s výjimkou ustanovení první části hlavy I. o.z. (§ 3030 o.z.). 8. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Pojmovými znaky smlouvy o půjčce jsou tedy přenechání určitého množství věcí druhově určených věřitelem dlužníkovi k volnému nakládání a závazek dlužníka vrátit věřiteli po určité době věci stejného druhu. Smlouva o půjčce jako reálný kontrakt dále ke svému vzniku vyžaduje skutečné odevzdání předmětu půjčky. V posuzované věci si smluvní strany sjednaly, že obchodní společnost [právnická osoba] jako věřitel poskytne žalované jednak půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavazuje zaplatit spolu se souhrnným poplatkem 6 960 Kč, tj. celkovou částku ve výši 26 690 Kč, v 53 týdenních splátkách, a jednak půjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavazuje zaplatit spolu se souhrnným poplatkem 13 920 Kč, tj. celkovou částku ve výši 33 920 Kč, v 53 týdenních splátkách. Současně s uzavřením obou smluv žalovaná převzala v hotovosti částky 10 000 Kč a 20 000 Kč. 10. Z úřední činnosti je soudu známo, že [právnická osoba] je kapitálovou obchodní společností, podnikající v oblasti finančnictví, a to v nebankovním sektoru. Hlavním smyslem obchodní společnosti jako podnikatele je vytvářet zisk, což bylo i smyslem uzavřené smlouvy o půjčce. Materiálním zdrojem zisku, který zde nahradil obvykle sjednaný úrok, byl souhrnný poplatek. Poplatek, na rozdíl od úroků, které představují příslušenství pohledávky (srov. ust. § 121 odst. 3 obč. zák.), je samostatnou pohledávkou mající základ ve smluvní ujednání stran. V posuzované věci však není pochyb o tom, že jednoznačně plnil funkci úroku z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nejvyšší soud dovodil už v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, že rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V posuzovaných věcech, kdy souhrnný poplatek představuje 69,6 % jistiny půjčky, je cenou nepřiměřeně vysokou, které minimálně pět krát přesahuje průměrnou odměnu bank za jimi poskytované spotřebitelské úvěry a půjčky (což je soudu známo