58 C 154/2017-271 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou ve znění pozdějších vyjádření domáhala, aby byla žalovaná zavázána zaplatit jí částku 7 559 575,20 Kč s úrokem z prodlení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 23. 11. 2010 uzavřela žalobkyně coby objednatelka se žalovanou coby zhotovitelkou smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jejímž předmětem bylo zhotovení ocelových vložek dvou železobetonových komínů pro paroplynový zdroj 880 MWe v elektrárně , adresa, . Žalobkyně vystupovala v rámci subdodavatelského řetězce jako garant finanční stability, odbornosti a profesionality ve vztahu k dodávce ocelových vložek pro nadřazené subjekty. V červenci roku 2011 započala žalovaná s prováděním díla, ovšem se zcela nedostatečnými kapacitami k provedení díla dle harmonogramu. Dne 27. 7. 2011 byla žalobkyně vyzvána svým nadřazeným objednatelem společností , právnická osoba, . k zajištění dodržování termínů dle smlouvy o dílo, protože žalovaná indikovala zpoždění proti stanoveným harmonogramům provádění díla. Žalovaná následně dne 7. 8. 2011 zaslala žalobkyni nový harmonogram prací, z něhož plynulo další zpoždění proti smluvně stanoveným termínům postupu dokončování jednotlivých částí díla. Protože přes urgence nedošlo k nápravě, proběhlo dne 10. 8. 2011 jednání za účasti zástupců žalobkyně, žalované a společnosti , právnická osoba, . Na tomto jednání bylo projednáváno prodlení žalované s plněním smluvních termínů a možnosti řešení tohoto stavu. Výsledkem jednání byla dohoda, že žalobkyně zajistí na náklady žalované svářečské a montážní kapacity pro urychlení výstavby. V návaznosti na učiněné ujednání žalobkyně dodala na stavbu svářeče, další pracovníky a materiál k plnění smluvních povinností žalované. Rovněž dodala svářeče i do závodu žalované, kde se díly pro provedení díla připravovaly. Dne 11. 5. 2012 žalobkyně vystavila žalované fakturu č. , tel. číslo, na částku 7 559 575,20 Kč se splatností stanovenou na den 21. 5. 2012. Tato částka se sestávala z částky 4 490 203,48 Kč na materiál, práce subdodavatelů žalobkyně a další plnění, které žalobkyně vynaložila, z částky 111 636,72 Kč na nákladech vydaných k zajištění materiálu a prací subdodavatelů a částky 2 957 735,01 Kč na mzdové a související náklady zaměstnanců žalobkyně, kteří se na realizaci díla podíleli. Žalobkyně jako součást žaloby poskytla detailní rozpis všech jednotlivých položek výše uvedených nákladů. Žalovaná následně dne 15. 4. 2013 žalobkyni dílo předala, a to včetně částí díla a užitého materiálu, které fakticky dodala namísto žalované přímo žalobkyně, aniž by došlo k zúžení smluvních povinností žalované.2. Dne 3. 7. 2013 žalovaná zažalovala žalobkyni u Krajského soudu v , adresa, o zaplacení částky 446 150,11 EUR s příslušenstvím. Tento spor byl veden pod sp. zn. , spisová značka, (dále též jen „řízení u Krajského soudu v , adresa, “). Postavení stran ve sporu u Krajského soudu v , adresa, je tedy opačné. Žalobkyně uplatnila proti vznesenému nároku kompenzační námitku s tím, že proti žalovanému nároku započetla mimo jiné částku 7 559 575,20 Kč jakožto platbu za plnění poskytnuté žalované ze strany žalobkyně. Započtena byla částka jakožto plnění ze smlouvy – ujednání stran z 10. 8. 2011, in eventum jakožto plnění z bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně pro případ, že by smlouva ze dne 10. 8. 2011 byla shledána neplatnou. Krajský soud v , adresa, a v návaznosti na něj též Vrchní soud v Olomouci obranu žalobkyně neseznaly důvodnou a žalobkyni zavázaly k zaplacení celé žalované částky 446 150,11 EUR s příslušenstvím rozsudky č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, . Na základě pravomocného rozsudku pak žalobkyně přiznanou částku zaplatila. Rozsudky č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, byly následně zrušeny Nejvyšším soudem na základě dovolání podaného žalobkyní. Protože žalovaná nevrátila žalobkyni dobrovolně plnění poskytnuté na základě pravomocných rozsudků, rozhodly Krajský soud v , adresa, rozsudkem č. j. , spisová značka, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. , spisová značka, následně o zamítnutí žaloby, a to pro splnění žalované pohledávky. Obranou žalobkyně ve formě kompenzační námitky se nezabývaly.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Své stanovisko odůvodnila tím, že mezi stranami je sice nesporné uzavření smlouvy o dílo č. 059/2010 a její obsah, ale již nikoli další skutkové děje po jejím uzavření. Tato smlouva byla následně modifikována dodatkem č. , hodnota, ze dne 5. 9. 2011. Cena díla byla celkově stanovena částkou 1 339 000 EUR bez DPH a měla být uhrazena na základě dílčích faktur. Z této částky žalobkyně dobrovolně uhradila toliko 892 849,89 EUR, neuhrazená část ceny díla ve výši 446 150,11 EUR se stala předmětem řízení u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, tak, že žalovaná zaplacení této částky nárokovala po žalobkyni. Ve sporu vedeném u Krajského soudu v , adresa, bylo tedy postavení stran opačné. Žalobkyně se v řízení u Krajského soudu v , adresa, bránila námitkou započtení částky 7 559 575,20 Kč proti žalobnímu nároku, přičemž Krajský soud v , adresa, v rozsudku č. j. , spisová značka, i Vrchní soud v Olomouci v rozsudku č. j. , spisová značka, tuto obranu žalované shledaly nedůvodnou. Jak konstatovaly oba soudy, je sice pravdou, že provádění díla nabíralo zpoždění oproti původnímu harmonogramu, ovšem nebylo tomu tak pro neschopnost žalované, ale pro zásadní změnu prováděného díla. Jde-li pak o dohodu tvrzenou žalobkyní ze dne 10. 8. 2011, žalovaná popírá, že by zápis mohl být interpretován jako uzavření jakékoli dohody, která by měla povahu smlouvy o dílo či inominátu se smlouvě o dílo blížícího. Pokud by pak byl tento zápis interpretován jako uzavření jakési dohody mezi stranami, tak dohody absolutně neplatné pro neurčitost. Žalovaná též rozporovala jednotlivé položky, z nichž se celková výsledná částka 7 559 575,20 Kč sestávala., právnická osoba, jednání strany setrvaly na svých vyjádřeních.5. Soud v rámci vedení řízení ve smyslu § 99 o. s. ř. sdělil stranám následující náhled na aplikovanou právní úpravu ve vztahu k žalobním tvrzením a zjištěnému skutkovému stavu: Žalobkyně v rámci svých procesních vyjádření v tomto řízení i v řízení před Krajským soudem v , adresa, opakovaně soudu předestírala, že žalovaná pohledávka ve výši 7 559 575,20 Kč byla úspěšně a platně přípisem ze dne 9. 5. 2013 započtena ve smyslu § 580 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do konce roku 2013 (dále též jen „obč. zák.“) a § 358 a násl. zák. č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do konce roku 2013 (dále též jen „obch. zák.“) na pohledávku žalované na zaplacení ceny díla ve výši 446 150,11 EUR. V tomto řízení je tvrzení předkládáno jednak výslovně, a jednak odkazem na řízení u Krajského soudu v , adresa, , kde zápočet tvořil základ obrany žalobkyně a fakticky velkou měrou o zápočtu bylo celé řízení vedeno, když vznik žalované pohledávky byl nesporný. Soud dospěl k závěru, že pokud k započtení skutečně došlo, z hmotněprávního hlediska obě tyto pohledávky v odpovídajícím rozsahu zanikly, tedy pakliže vznikla, žalovaná pohledávka prakticky v téže chvíli (ke dni setkání pohledávek) též zanikla. Bude-li tedy úspěšné započtení zjištěno, soud nemůže žalobě vyhovět, neboť žalovaná pohledávka buďto vůbec neexistovala (případně částečně), nebo sice v minulosti existovala, ale zanikla započtením a neexistuje tedy ke dni rozhodnutí ve věci samé v tomto řízení.6. Žalobkyně v návaznosti na výše uvedené poučení ze strany soudu uvedla, že pakliže by soud shledal žalovanou pohledávku za zaniklou započtením, je možno žalobě přesto vyhovět, neboť zánikem povinnosti k zaplacení sjednané ceny díla či bezdůvodného obohacení na straně žalované nezanikl zároveň též žalobní nárok. Soud by měl v rámci vzneseného žalobního nároku rozhodnout o vydání bezdůvodného obohacení žalované z plnění, které žalobkyně poskytla na základě zrušených rozsudků Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, a Vrchního soudu v Olomouci č. j. , spisová značka, . Žalobkyně zaplatila na základě těchto rozsudků částku 446 150,11 EUR a tyto byly následně zrušeny a zároveň došlo již před touto platbou platně k započtení částky 7 559 575,20 Kč na povinnost žalobkyně zaplatit cenu díla. Pakliže započtení způsobilo zamýšlený právní následek, v rozsahu úspěšně započtené částky z hmotněprávního hlediska zanikla povinnost žalobkyně cenu díla uhradit ještě předtím, než tak na základě posléze zrušených rozsudků fakticky učinila. Ponecháním si částky 7 559 575,20 Kč i po zrušení uvedených rozsudků se proto žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, když právní titul k ponechání si těchto peněz (právo na zaplacení ceny díla) v daném rozsahu již dříve zaniklo právě učiněným započtením.7. V návaznosti na výše uvedený právní názor, který byl soudu ze strany žalobkyně formulován a přednesen, soud žalobkyni výslovně poučil u jednání dne 20. 10. 2022, že požaduje-li žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním poskytnutým na základě zrušených