58 C 375/2021-54 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 378 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel prostřednictvím se žalobkyní (podnikajícím dříve pod [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba]) smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum]. Na základě žádosti žalovaného byla mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému [datum] částku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 113 Kč. Žalovaný dlužnou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru žalobkyni ve lhůtě splatnosti neuhradil. Za těchto okolností vznikla dle čl. IX.1.a smlouvy žalovanému povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně, kterou žalobkyně požaduje ve výši 1 265 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě, naposledy výzvou k úhradě pohledávky před podáním žaloby. V souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou dlužné částky požaduje žalobkyně po žalovaném rovněž úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč, a to za období od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast nikterak neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele žalobkyně a na straně klienta žalovaný. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku, jak je v žalobě tvrzeno. Ve čl. V smlouvy je extenzivně popsán postup při registraci žalovaného jakožto úvěrovaného a ověření jeho totožnosti při uzavírání smlouvy. Tento mimo jiné obsahuje povinnost žalovaného dodat dva úřední doklady totožnosti, výpisy z účtu a výplatní pásky. Dále též povinnost žalovaného ověřit svou totožnost odesláním unikátního pin kódu. Dodržení tohoto postupu, které by soud mohl považovat uzavření smlouvy ze strany žalovaného, však žalobkyně v řízení ani částečně neprokázala. Soud proto v řízení nevzal za prokázané, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla skutečně uzavřena smlouva daného obsahu, protože tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává a další důkazy žalobkyně neoznačila. Ve smlouvě ani není uvedeno číslo účtu, kam má žalobkyně jistinu úvěru dle smlouvy zaslat. Dalšími ustanoveními ve smlouvě se soud pro nadbytečnost nezabýval, protože s ohledem na závěr o neprokázání uzavření této smlouvy takovýto postup nemá žádný praktický význam. Ze dvou potvrzení o provedené platbě soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla dne [datum] částku 5 000 Kč žalovanému na účet č. [bankovní účet] [číslo]. Z předžalobní výzvy soud nic podstatného nezjistil, neboť soudu nijak nebylo doloženo, že by tato výzva k plnění byla žalovanému odeslána. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovanému byla žaloba doručena [datum]. Z dalších provedených důkazů soud s ohledem na výše uvedené závěry nic podstatného nezjistil. 5. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 4 500 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 5 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. a zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení od [datum] do zaplacení, a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. Soud vyšel z toho, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a první prokázaná výzva k plnění byla žalovanému doručena [datum] ve formě žaloby. Žalovanému je třeba poskytnout alespoň jednodenní lhůtu k plnění ([datum]) a tedy od [datum] je žalovaný v prodlení s plněním. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když požadované plnění vycházelo z ujednání ve smlouvě, jejíž uzavření se v řízení neprokázalo. Nadto žalobkyně ani v řízení neprokázala, že by řádně před poskytnutím úvěru ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, takže i pokud by soud uzavření smlouvy vzal za prokázané, musel by dospět k závěru o její absolutní neplatnosti ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná z 64,4 % (žalované plnění kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku na 7 837,92 Kč, úspěch činil 5 049,73 Kč). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 056 Kč. Tato činí 28,8 % z částky 3 667 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 200 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), odměny za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT a § 7 AT za účast u jednání ve výši 1 500 Kč, jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč za téže úkon dle § 13 odst. 3 AT a 21 % DPH z částky 2 700 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a částky 400 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. 10. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.