58 C 388/2021-42 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 17 351 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč bankovním převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala půjčku splatit nejpozději [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 7 351 Kč, což však neučinila. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky původního věřitele. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla opětovně vyzývána ke splnění své povinnosti vrátit jistinu půjčky, naposledy předžalobní výzvou z [datum], ovšem bezvýsledně, žalobkyně se proto domáhá, aby byla zavázána zaplatit jí částku 17 351 Kč, z toho 10 000 Kč na dlužné jistině a 7 351 Kč na dlužných poplatcích a dále zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast nikterak neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně a na straně klienta žalovaná. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalované, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Z provedeného dokazování vůbec nevyplynulo, že by postup při registraci a uzavření smlouvy byl proveden jakýkoli postup k ověření identity žalovaného jako jednající osoby. 5. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] částku 10 000 Kč na účet žalované. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby seznámena se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ní přešla na žalobkyni a zároveň byla vyzvána k plnění výzvou odeslanou [datum] s třídenní lhůtou k plnění. Postoupení pohledávky tak, jak je tvrzeno v žalobě, soud zjistil též ze smlouvy o postoupení pohledávek. 7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 8. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalované např. skrze kontrolu občanského průkazu či skrze verifikační platbu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalované dne [datum] a k plnění jí vyzvala výzvou odeslanou [datum] s třídenní lhůtou k plnění. 9. Soud dále nevzal za prokázané, že by žalobkyně jakkoli prověřovala schopnost žalované čerpaný úvěr splácet. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o.z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ale též nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]). Smlouva by proto byla shledána absolutně neplatnou i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo. 10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni. 13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 10 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila a je povinna toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. a zavázal žalovanou k zaplacení úroků z prodlení od [datum], a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení. Soud vyšel z toho, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a první prokázaná výzva k plnění byla žalované odeslána dne [datum]. Dle § 573 o. z. se pak tato výzva považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. [datum]. Žalované byla ve výzvě poskytnuta třídenní lhůta k plnění (do [datum]) a tedy od [datum] je žalovaná v prodlení s plněním. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně v řízení požadovala částku ve výši 21 075,23 Kč a úspěšná byla toliko v rozsahu 10 639,66 Kč s kapitalizací ke dni vynesení rozsudku, tedy v rozsahu 50 %. Obě strany sporu byly tedy s marginální odchylkou stejně úspěšné a žádná ze stran nemá právo na náhradu nákladů řízení. 15. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 o.s.ř.