64 C 267/2022-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 337 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které jí vznikl závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. V souladu s těmito závazky dodala žalovanému elektřinu v období od [datum] do [datum] za cenu 14 337 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum], na níž žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka vznikla až v období úpadku žalovaného, neplatí pro ni zákaz podle § 140 c insolvenčního zákona. Dne [datum] žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému na jím udané adresy výzvy k úhradě dlužných závazků s upozorněním na možnost jejich vymáhání soudní cestou a s tím spojených nákladů. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ho poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] uzavřené dne [datum], že se žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat žalovanému jako zákazníkovi elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu zaplatit žalobkyni sjednanou cenu. - z faktury [číslo] ze dne [datum], že žalobkyně žalovanému vyúčtovala dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] a nedoplatek činil částku 14 337 Kč, splatná dne [datum]. - z insolvenčního rejstříku k osobě žalovaného, že dne [datum] bylo vydáno usnesení [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka], jímž byl zjištěn úpadek dlužníků - [celé jméno žalovaného], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], a bylo povoleno řešení jejich úpadku oddlužením. Zároveň byla stanovena lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku. Usnesení bylo zveřejněno dne [datum]. - z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné faktury po splatnosti v částce 14 337 Kč. 5. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako zákazníkem uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do shora označeného odběrného místa, a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu žalobkyni zaplatit sjednanou cenu. Fakturou [číslo] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] v částce 14 337 Kč se splatností [datum]. Usnesením [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn mj. úpadek žalovaného a povoleno oddlužení, lhůta k přihlášení pohledávek byla stanovena na 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, což bylo téhož dne. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, do dnešního dne však ničeho nezaplatil. 6. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. S ohledem na probíhající oddlužení žalovaného se soud primárně zabýval otázkou, zda žalobkyně mohla uplatnit předmětnou pohledávku v civilním řízení. Nedoplatek ceny za dodanou elektřinu byl žalovanému vyúčtován ke dni [datum] a stal se splatným dne [datum]. Usnesení [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka] o úpadku žalovaného spojené s jeho oddlužením bylo vydáno dne [datum], předmětnou pohledávku tak nebylo možné ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku přihlásit, neboť v rozhodné době ještě nevznikla, natož aby byla splatná. Jedná se o tzv. nový dluh, jenž nespadá do režimu uspokojení v rámci insolvenčního řízení (srov. § 140c zákona č. 182/2006 Sb.), proto může být uplatněn v civilním řízení. 8. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, jež je svou povahou smlouvou kupní podle § 2079 odst. 1 o. z. Z uzavřené smlouvy vznikla žalovanému povinnost za dodanou elektřinu žalobkyni zaplatit sjednanou cenu v částce 14 337 Kč, kterou žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala výše označenou fakturou. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil. Soud tak vzal za prokázány skutečnosti uvedené v žalobě a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 14 337 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný se nezaplacením dlužné částky ve lhůtě její splatnosti dle shora označené faktury dostal dnem následujícím po splatnosti do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, žalobkyni tak vůči němu vznikl v souladu § 1968 a § 1970 o. z., nárok na zaplacení úroku z prodlení. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě vyhověl i co do požadovaného příslušenství, neboť výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou zástupce za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT spolu s 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tedy činí celkem částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokáta ve smyslu § 7 AT, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč, a v němž byla přiznána žalobkyni náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s ustanovením § 14b AT. 10. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.