122 C 16/2023-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 68 947 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne [datum], na základě které, byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru splácet v 30 měsíčních splátkách po 6 518 Kč, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje červencem [rok]. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěry schopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Bylo zjištěno že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Výdaje na bydlení žalované žalobkyně neověřila. Z důvodu prodlení žalované se splácením došlo k datu [datum] k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná uhradila celkem 26 072 Kč. Předmětem řízení je zaplacení jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 15 136 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 9 311 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55 807 za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalované. 4. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo prokázáno, že žalobkyně je od [datum] oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení 5. Výpisem z registru [příjmení] bylo prokázáno, že žalovaná nemá v tomto registru evidován dluh po splatnosti ke dni [datum]. 6. Výpisem z registru NRKI/BRKI bylo prokázáno, žalovaná nebyla v databázi ke dni [datum]. 7. Hodnocením klienta bylo prokázáno že žalovaná uvedla příjem 19 500 Kč, náklady na bydlení (státní/obecní) 1 200 Kč. 8. Pracovní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že ji uzavřela [právnická osoba], spol. s r.o., jako zaměstnavatel, a žalovaná, jako zaměstnanec. Pracovní poměr byl sjednán na dobu od [datum] na dobu neurčitou. 9. Mzdovým listem žalované (zaměstnavatel CRS–Viki, spol. s r.o.) bylo prokázáno, že čistá mzda žalované za 4/ [rok] činila 18 771 Kč, za 5/ 2019 20 884 Kč. 10. Částečným výpisem z účtu žalované bylo prokázáno, že na její účet byla připsána částka 10 271 Kč v 5/ [rok] a 15 884 Kč v 6/ [rok] od jejího zaměstnavatele. 11. Smlouvou o úvěru [číslo] dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru splácet v 30 měsíčních splátkách po 6 518 Kč, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Úroková sazba činila 166,39 % ročně. 12. Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že dne [datum] byla na účet žalované připsána částka 70 000 Kč. 13. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaná čerpala celkem 70 000 Kč, uhradila 26 072 Kč. 14. Výzvou k zaplacení ze [datum] bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky 55 807 Kč (pohledávka ze smlouvy [číslo]). Výzva byla odeslána žalované dne [datum] (prokázáno podacím archem). 15. Z výzev k zaplacení ze dne [datum] a [datum], oznámení ze dne [datum] soud zjištění neučinil, neboť žalobkyně neprokázala, že byly odeslány/doručeny žalované. 16. Soud neprovedl důkaz oznámením o schválení úvěru, dodejkou ze dne [datum], prohlášením klienta, vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek a předsmluvním formulářem pro nadbytečnost, neboť údaje rozhodné pro posouzení věci byly prokázány shora provedenými důkazy. 17. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne [datum] žalobkyně poskytla žalované částku 70 000 Kč. Žalovaná žalobkyni uhradila 26 072 Kč. Žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky výzvou, která jí byla odeslána dne [datum]. 18. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ), ve znění do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). 20. Žalobkyně nesplnila povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr, protože výdaje žalované neověřila, přičemž výdaje na bydlení uváděné žalovanou ve výši 1 200 Kč měsíčně neodpovídají reálným nákladům na bydlení v době poskytnutí úvěru. Negativní lustrace v systémech NRKI a [příjmení] nevypovídá o schopnosti či neschopnosti spotřebitele splácet úvěr. Smlouva o úvěru je neplatná v důsledku nesplnění povinnosti žalobkyně zkoumat při uzavírání smlouvy schopnost žalované úvěr řádně splácet dle § 86 odst. 1 ZoSÚ. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018. 21. Plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno toto plnění podřadit pod její povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalované zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). 22. Zaplatila-li žalovaná z neplatné smlouvy částku 26 072 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalované započíst na jistinu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 43 928 Kč (70 000 – 26 072). Žalovaná se dostala do prodlení předžalobní výzvou. Za situace, kdy žalobkyně výzvu odeslala dne [datum] a požadovala„ okamžité plnění“, lze dospět k závěru, že splatnost nastala dne [datum] a žalovaná se dostala do prodlení dne [datum]. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne [datum] ve výši 10 % ročně, jak požadovala žalobkyně, neboť soud je vázán žalobou (ke dni prodlení byl zákonný úrok vyšší). Za předchozí období byla žaloba ve vztahu k úroku z prodlení zamítnuta (II. rozsudku). 23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože převážně procesně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly. Do hodnoty sporu pro účely výpočtu procesního úspěchu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08).