19 C 261/2022-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 1. 6. 2022 domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit jí 11 840 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, ze které žalovaný řádně neplnil. 2. Dne 13. 2. 2022 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s příslušenstvím, poplatkem ve výši 5 340 Kč a úrokovým příslušenstvím, a to do 30 dnů (19. 3. 2022). Žalovaný však nedostál své povinnosti poskytnutou částku vrátit. S ohledem na neplnění žalovaného ve smluveném termínu vznikly žalobkyni prokazatelné náklady s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. Dále vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně se proto domáhala žalobou po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 5 000 Kč, poplatku poskytnutí úvěru ve výši 5 340 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a nakonec též zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od 20. 3. 2022 do zaplacení. 3. K ústnímu jednání konanému dne 7. 2. 2023 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl v rámci řízení dokazování následujícími listinami: -) předsmluvní informace ze dne 13. 2. 2022, -) scooringová karta – posouzení úvěruschopnosti žadatele, -) smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 2. 2022, včetně příloh, -) výplatní pásky 10/ 2021, 11/ 2021 a 12/ 2021, -) výpis z centrální evidence exekucí ze dne 14. 2. 2022, -) podací lístek ze dne 28. 3. 2022, 11. 4. 2022, 3. 5. 2022, -) upomínka [číslo] -) kopie občanského průkazu, -) potvrzení o platbě ze dne 22. 7. 2021 a ze dne 14. 2. 2022 -) předžalobní výzva ze dne 3. 5. 2022. 5. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 2. 2022 soud zjistil skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením co do obsahu smlouvy. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, s uvedením adresy bydliště, aniž by z obsahu smlouvy plynulo, že ji uzavírá v rámci podnikatelské činnosti. Ze smlouvy se nijak nepodává, jakým způsobem ověřovala žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr. Z výpisu z účtu žalobkyně, resp. potvrzení o platbě společností [právnická osoba] ze dne 22. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný zaplatil registrační poplatek ve výši 1 Kč z účtu č. [bankovní účet]. Na tento účet mu pak žalobkyně zaslala dne 14. 2. 2022 částku 5 000 Kč. Z upomínek [číslo] vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou stranu k plnění, naposledy Předžalobní upomínkou k úhradě dluhu ze dne 3. 5. 2022 odeslanou k poštovní přepravě dne 3. 5. 2022, se splatností do 10. 5. 2022. Dále z výplatní pásky za období 10/ 2021, 11/ 2021 a výplatní pásky za období 12/ 2021 soud zjistil, že žalovaný doložil žalobkyni své příjmy za říjen roku 2021 ve výši 31 546 Kč, za listopad 2021 ve výši 22 016 Kč a za prosinec roku 2021 ve výši 27 902 Kč. Ze skóringové karty soud zjistil, že žalobkyně posuzovala výdaje žalovaného, ovšem zcela nedostatečně, když samotná metodika tohoto skóringu je z pohledu soudu nevhodná k hodnocení schopnosti splácet úvěr. Žalovaný dosáhl 493 bodů s tím, že minimum pro poskytnutí úvěru činilo 355 bodů. Bodově bylo ohodnoceno například velikost obce (40 bodů), doba od podání žádosti (57 bodů), fotografie na občanském průkazu (35 bodů za kategorii„ slušná“), úroveň zpracování žádosti (79 bodů), e-mailová adresa (58 bodů), opakovaná žádost (136 bodů). Žalovaný naopak v podstatných kategoriích, jako je vlastnictví bytu či domu nebo forma bydlení dosáhl 0 bodů. Žalovaný sice nutnou hranici překročil, avšak body získal evidentně na naprosto náhodných a z pohledu soudu nesmyslných kategorií, jako je uplynulá doba od podání žádosti a hodnocení názvu e-mailové adresy a fotky na občanském průkazu. Výdajová stránka života žalovaného není tvrzena, prokazována, natož věřitelem řádně zkoumána. Za řádné ověření schopnosti úvěr splácet soud takovýto postup nemůže považovat. Z Výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce. 6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 7. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného splácet, a to vůbec, když žalobkyní označené důkazy (skóringová karta a tři výplatní pásky žalovaného) jsou zcela nedostačující; výdaje žalovaného nebyly ověřovány prakticky vůbec. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. 9. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) jako vztah ze smlouvy o úvěru podle § 2395. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy („ z. s. ú.“). 10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. 11. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. 12. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 5 000 Kč vrátit (žalobkyně poskytla žalovanému 5 000 Kč a žalovaný doposud žalobkyni neuhradil ničeho). 13. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to v rámci předžalobní upomínky ze dne 3. 5. 2022, která mu byla zaslána téhož dne a soud tak má podle § 573 o. z., za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného třetí pracovní den po odeslání, přičemž žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 10. 5. 2022, dostal se tak do prodlení dne 11. 5. 2022 a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně v řízení požadovala jednak částku ve výši 11 840 Kč na jistině a 2 600 Kč na nákladech vymáhání a úspěšná byla toliko v rozsahu 5 000 Kč na jistině, tedy v rozsahu 35 %. 15. Lze uzavřít, že žalobkyně byla převážně neúspěšná. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému žádné odůvodněné náklady nevznikly.