21 C 108/2023-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se domáhal na žalovaném uhrazení částky 5 558 Kč, která měla představovat nedoplatek za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 na službách spojených s užíváním bytu [číslo] v budově na adrese [adresa] (dále jen„ byt“), který byl žalovanému poskytnut do dočasného užívání na základě nájemní smlouvy ze dne 29. 7. 2015. Nájemní vztah byl původně sjednán od 29. 7. 2015 do 28. 1. 2016 s možností prodloužení vždy na stejnou dobu, na kterou byl nájem sjednán, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň 3 měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel jej písemně nevyzve k opuštění bytu. Žalobce vyzval žalovaného k opuštění bytu výzvou ze dne 4. 8. 2021, nájem tak zanikl ke dni 28. 7. 2021. Žalovaný užíval byt i po ukončení nájmu do 27. 1. 2022, proto se žalovaný domáhal na žalovaném náhrady bezdůvodného obohacení za užívání bytu po ukončení nájmu, odvozeného od nájemného ve výši 6 602 Kč a po započtení částečné úhrady v listopadu 2021 ve výši 586 Kč, v celkové výši 18 368 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobce dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř. <b>4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu:</b> 5. Z informace o pozemku ze dne 23. 11. 2022 soud zjistil, že předmětný byt je ve vlastnictví žalobce. Žalobce uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu ze dne 29. 7. 2015, na základě které poskytl žalovanému do dočasného užívání předmětný byt a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 6 265 Kč měsíčně a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Nájem byl dle čl. III smlouvy sjednán na dobu určitou do 29. 7. 2015 do 28. 1. 2016 s tím, že pokračoval-li nájemce v užívání bytu po dobu tří měsíců po dni, kdy měl nájem skončit a pronajímatel jej nevyzval k opuštění bytu, platilo, že nájem byl znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve. Z výzvy ze dne 20. 10. 2022 soud zjistil, že nájem byl ukončen ke dni 28. 7. 2021. Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2022, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného vyklidit předmětný byt. Přehledem předpisů a jejich uhrazení ze dne 23. 11. 2022 a z výpočtového listu platného od 1. 11. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil za nájemné v období od listopadu 2021 do ledna 2022 částku 18 368 Kč, kdy v této platbě je zohledněna platba žalovaného v listopadu 2021 ve výši 586 Kč. Vyúčtováním služeb za období od 2021 2021, přehledem předpisů a jejich uhrazení ze dne 23. 11. 2022 a vrácenou obálkou s podacím razítkem ze dne 13. 4. 2022 má soud za prokázané, že na službách spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 žalovaný neuhradil celkem 5 558 Kč, kdy vyúčtování služeb se dostalo do dispozice žalovaného dne 21. 4. 2022. Z výzvy ze dne 20. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek s tím, že splatnost nedoplatku na službách byla následující den po doručení vyúčtování služeb a k úhradě částky 18 368 Kč, jako náhrady za bezesmluvní užívání bytu byl žalovaný vyzván do tří dnů od doručení výzvy. Z vrácené obálky s podacím razítkem ze dne 26. 10. 2022 soud zjistil, že výzva se dostala do dispozice žalovaného dne 27. 10. 2022. Žalovaný přes výzvu žalobce na dlužné částky ničeho neuhradil. 6. Podle § 2201 obč. zák., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2295 obč. zák., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 8. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Co se právní posouzení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalovaný uzavřel s žalobcem nájemní smlouvu podle § 2201 obč. zák., kterou byl žalobcem poskytnut žalovanému do dočasného užívání předmětný byt a žalovaný se zavázal hradit žalobci nájem a služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný neuhradil za služby nedoplatek za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 5 558 Kč. Žalovaný užíval byt i po skončení nájmu dne 28. 7. 2021. Žalobci tak v souladu s § 2295 obč. zák. vznikl nárok na náhradu za užívání bytu po skončení nájmu za období od 29. 7. 2021 do 27. 1. 2022, která je odvozena od nájemného dle výpočtového listu a činí po zohlednění listopadové platby v roce 2021 ve výši 586 Kč celkem 18 368 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného žalobci dlužné částky uhradit, kdy o příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 a §§ 1 a 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb. tak, že plně úspěšnému žalobci přiznal náklady řízení, které představují paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 600 Kč a soudní poplatek ve výši 958 Kč.