22 C 436/2023-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele – [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] [právnická osoba] poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovanému bylo přiděleno klientské číslo [anonymizováno], což bylo dohodnuto jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami. Po dokončení registrace žalovaného vzniklo žalovanému právo žádat přes webové rozhraní žalobkyně o poskytnutí konkrétního úvěrového rámce. Před uzavřením smlouvy původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnil žalovanému průběžně čerpat úvěr až do maximálního úvěrového rámce ve výši [částka]. Žalovaný dílčí úvěry průběžně čerpal a příp. i průběžně splácel. Smlouva o revolvingovém úvěru tvoří rámec pro dílčí čerpání, u kterého se předpokládá opakované čerpání i splácení, obdobně jako u kreditních karet. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny úvěru [částka], kapitalizovaného úroku [částka], smluvní pokuty za prodlení s vrácením úvěru [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně částku [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit [částka] a zaplatit úrok 264 % ročně do 30 dnů od poskytnutí úvěru. 5. V listině Profil uživatele je uveden příjem žalovaného [anonymizována dvě slova], výdaje na bydlení [částka] a na živobytí [částka]. 6. Zprávou banky bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] byla dne [datum] připsána platba [částka] od žalobkyně. 7. Výpisem z běžného účtu ze dne [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] byla poukázána částka [částka] pod [variabilní symbol] žalovanému. 8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a vyzvala k zaplacení částky [částka] do tří dnů. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 9. Předžalobní výzvou adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně jej vyzvala k úhradě částky [částka] do tří dnů. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 10. Ze smlouvy o uživatelském účtu a informací o úvěru pro spotřebitele soud neučinil zjištění podstatná pro posouzení věci. 11. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: společnost [právnická osoba] dne [datum] poskytla žalovanému částku [částka]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou, která mu byla odeslána dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ), ve znění do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). 13. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr, protože příjmy a výdaje žalovaného nebyly ověřeny. Žalobkyně navrhla k důkazu výpisy z bankovního účtu, které nepředložila. 14. Smlouva o úvěru je neplatná v důsledku nesplnění povinnosti žalobkyně zkoumat při uzavírání smlouvy schopnost žalovaného úvěr řádně splácet dle § 86 odst. 1 ZoSÚ. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018. 15. Plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno toto plnění podřadit pod jeho povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalovaného zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). 16. Zaplatil-li žalovaný z neplatné smlouvy částku [částka] (vyplývá z žalobních tvrzení), je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení předžalobní výzvou. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne [datum]. Za předchozí období byla žaloba ve vztahu k úroku z prodlení zamítnuta (II. rozsudku). 17. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvní pokuty a úroku (II. rozsudku). 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože převážně procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.