23 C 101/2023-31 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované [příjmení] základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka], jenž představuje poplatek za poskytnutí a spravování půjčky ve výši [částka] (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka]. Žalovaná uhradila celkem částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši [částka], kapitalizované smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [anonymizováno], sankčních poplatků ve výši [částka], úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně se osobně dostavila a na žalobě setrvala. 3. Listinou označenou„ zákaznická karta“ bylo prokázáno, že žalovaná uvedla příjem [částka] měsíčně, odhadované výdaje [částka] měsíčně. 4. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované v hotovosti částku [částka] při uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázal celkem zaplatit částku [částka] v týdenních splátkách po [částka] (počet splátek 45). 5. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaná uhradila celkem [částka]. 6. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). 7. Oznámením o postoupení pohledávky společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do [datum]. Oznámení bylo odesláno dne [datum] (prokázáno oznámením a podacím lístkem). 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně ho vyzvala k úhradě žalované částky do 7 dnů. Výzva byla žalované odeslána dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne [datum] společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku [částka]. Žalovaná zaplatila částku [částka]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou, která jí byla odeslána dne [datum]. 10. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o zápůjčce (§ 2390 občanského zákoníku). 12. Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). Výdaje žalované byly pouze odhadnuty, nebyly tedy zjištěny ani základní výdaje např. náklady na bydlení a náklady na obstarání základních životních potřeb. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované řádně. Smlouva o zápůjčce je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 86 ZoSÚ, § 588 občanského zákoníku). Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ). K závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018. 13. Plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno její plnění podřadit pod její povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalované zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). 14. Zaplatila-li žalovaná z neplatné smlouvy žalobkyni částku [částka], je třeba toto plnění i bez námitky žalované započíst na jistinu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši [částka]. Žalovaná se dostal do prodlení uplynutím lhůty k plnění v oznámení o postoupení pohledávky. Výzva byla odeslána dne [datum] a žalobkyně požadovala plnění [datum]. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl proto přiznán ode dne [datum]. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatku a úroku (II. rozsudku). 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože převážně procesně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly. Do hodnoty sporu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). 16. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.