28 C 172/2023-33 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 30 750 Kč s příslušenstvím představující částku, jež byla dne [datum] právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno], x [právnická osoba], IČO [číslo], poskytnuta žalované bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] na základě smlouvy o úvěru [číslo] příp. z titulu bezdůvodného obohacení shledá-li soud, že žalobce nemá nárok z titulu smlouvy o úvěru. Žalované byla poskytnutá částka 25 000 Kč a částka 5 750 Kč představuje smluvní úrok, když peněžní prostředky měla vrátit do [datum]. 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne [datum] zrušen, neboť se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. K jednání nařízenému na den [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni, přičemž žalobce svou neúčast omluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], poskytl žalované dne [datum] bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet], jehož je majitelem, částku 25 000 Kč. Předmětná pohledávka pak byla postoupena na žalobce Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, kterou ani přes výzvy žalobce ze dne [datum], [datum] a [datum], a ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum], dosud nevrátila. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná pouze částečně, Soud konstatuje, že nevzal v řízení za prokázané, že mezi předchůdcem žalobce, jakožto věřitelem, a žalovanou, jakožto dlužníkem, byla uzavřena smlouva o obsahu tvrzeném žalobcem. Žalobce sice předložil k důkazu nepodepsanou listinu, tj. návrh smlouvy, nicméně z této listiny se nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, žalobce nedoložil žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a takto uzavřena. V řízení navíc nebylo prokázáno, že předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, a to dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, což vedlo soud k závěru, že daná smlouva by byla neplatná i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo. Naproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalované částku 25 000 Kč formou převodu na účet žalované ke dni [datum] a vyzval žalovanou k plnění předžalobní výzvou k zaplacení ze dne [datum] obsahující také sdělení, že pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedena na žalobce, přičemž lhůta k zaplacení byla stanovena v trvání 3 dnů. Soud takto vyhodnotil, že předchůdce žalobce poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 25 000 Kč, žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila a je povinna toto obohacení vrátit dle ust. § 2991 o.z.. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 25 000 Kč, kdy vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal žalobci také nárok na příslušenství ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a zavázal žalovanou zaplatit žalobci toto příslušenství od [datum], když žalobce prokázal doloženou výzvou k plnění s podacím lístkem, že tato výzva ze dne [datum] byla podána téhož dne na poště, tudíž ve smyslu § 573 o. z. se považuje za doručenou 3. pracovním dnem po odeslání, tj. ke dni [datum]. Jestliže byla v dané výzvě stanovena lhůta k plnění v trvání 3 dnů, pak se žalovaná dostala do prodlení dne [datum], tudíž právě od tohoto data soud zavázal žalovanou zaplatit příslušenství dlužné částky. Je tedy zřejmé, že žalobci přísluší toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následujících o. z. a nárok a příslušenství ve smyslu § 1970 o. z., když výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Ve zbytku byl shledán nárok neopodstatněným, když nebylo prokázáno, že smlouva o úvěru byla platně uzavřena, a proto byla žaloba částečně zamítnuta co do částky 5 750 Kč s příslušenství a co do 11,75% úroku z prodlení z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum] (výrok II). 8. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 81,3 % a neúspěšný v rozsahu 18,7 %, za užití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byl od úspěchu odečten neúspěch žalobce, má nárok na přiznání nákladů řízení v rozsahu 62,6 % vzniklých nákladů řízení. V případě plné náhrady nákladů řízení by žalobci příslušel nárok na náklady řízení ve výši 1 489 Kč sestávající z nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), z náhrady hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a z nároku na 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže tedy celkové náklady představují částku 1 489 Kč, pak přiznaných 62,6 % z těchto nákladů představuje částku 932 Kč, kterou soud přiznal žalobci, jak je uvedeno v odstavci III. výroku tohoto rozhodnutí. Pokud žalobce požadoval odměnu advokáta ve smyslu § 7 AT, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru tímž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč a v němž byla přiznána žalobci náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s § 14b AT. Náklady řízení tedy činí celkem částku 932 Kč, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce. 9. Dlužnou částku včetně příslušenství a nákladů řízení byl žalovaná zavázána zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.